Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNepřisedavý typ
Autor
Květoň Zahájský
Vloni jsem se poprvé zúčastnil tradičního firemního teambuildingu neboli tmelení kolektivu v zahradní hospůdce „U koziček“. Dostavil jsem se pravda s nepatrným zpožděním. Klobásy v udírně pukaly žárem, kapela hrála už šestý kousek a všechna místa byla beznadějně obsazena. Pouze u stolu s nápisem REZERVÉ PRO VEDENÍ seděl pan ředitel, slečna sekretářka, jeden postarší člen představenstva a zrovna si k nim troufale přisedal můj kolega z kanceláře. Učinil jsem totéž.
„Pohlídej mi batoh,“ zaúkoloval mě spolupracovník, „za chvíli se vrátím“. Od té chvíle jsem ho už neviděl. Cítil jsem se mezi establishmentem trapně. No co, budu dělat, že tu jen hlídám batoh a čekat na pivo, které jsem si takticky objednal u servírky už cestou. V celé zahrádce bylo větrno a chladno, jen u našeho stolu dusno. Náhle do houstnoucí atmosféry směrem ke mně zabodl ukazovák pan ředitel, řka:
„Tak jak se vám líbí kapela, Květoni?“
„No, na svůj věk jsou celkem pohybliví, mají pěkné barevné nástroje a chvílemi jim to i ladí,“ vyjmenoval jsem všechna pozitiva, kterými se dal soubor počastovat. Nato se pan ředitel zahleděl směrem k výčepu a rozpovídal se. Dlužno o něm říci, že je rozený vypravěč a má skvělé příběhy. I zcela banální historky okresního formátu v jeho podání dosahují až epických rozměrů a jistě jen skromnost tomuto vzácnému muži brání recitovat je časoměrným daktylským hexametrem.
„No, užijte si to,“ usmál se nakonec s úlevou na nás tři, „já už musím jet. Domů to mám daleko“. A zmizel. Slečně sekretářce otylá číšnice přinesla kofolu. Mně nic.
„Už tři čtvrtě hodiny čekám na pivo a pořád marně,“ usmál jsem se trpce na sekretářku a letmo jsem se dotkl jejího ramene, aby věděla, že to nemyslím zle. Slečna ucukla, jako bych na ni hodil kobru a v obličeji jí bleskl výraz, který mívají lidé na úprku před stádem hrochů.
„Mě to ale nepřekvapuje,“ pokračoval jsem v monologu, „jsem totiž nepřisedavý typ. V autobuse cestující raději stojí namačkáni v uličce, než by si přisedli ke mně, ve vlaku moje kupé vždy zůstane prázdné. Zpočátku jsem to přičítal rostoucí tělnatosti, nízké spotřebě deodorantů či mému pokleslému vkusu, když se odvažuji obléci Versaceho sako k botám od Calvina Kleina. Nejspíš je však na vině můj výzor. Snad spolucestujícím připadám jako prototyp masového vraha, možná působím dojmem sexuálního devianta nebo obchodního zástupce firmy Zepter. Nevím.“
„No mně se nezdá. Možná se jen moc mračíte, ne? Pozitivní myšlení, úsměv, to všechno lidi přitahuje. Moment, já si ještě musím něco…“ usrkla sekretářka z kofoly a vecpala se k rozjásanému davu u vedlejšího stolu.
„Hm, hm, no já si taky nemyslím, že byste byl nějaký morous,“ nechal se slyšet osiřelý člen představenstva, pán něco mezi sedmdesáti a sto sedmdesáti lety, „to se vám určitě jenom zdá“.
„Jsem si jistý, že nezdá. Jak říkám - jsem nepřisedavý typ. Jen zcela výjimečně, z času na čas, přisedne a dá se semnou do hovoru opilý bezdomovec, který už prakticky nemá co ztratit. Ten se ale většinou zajímá spíše o obsah mé peněženky, než o mě. No vsaďte se, že se ani toho objednaného piva nedočkám“, pronesl jsem s trpkým úsměvem mávaje na okolojdoucí obézní servírku. Ta se rovněž usmála, také mi zamávala a s grácií ropného tankeru odplula i s tácem plným piv kamsi dozadu.
„Ale vždyť vy nejste žádný zasmušilý melancholik. Musíte víc důvěřovat lidem. Uvidíte, že si všechno jen namlouváte,“ povstal starý pán od stolu a odkráčel k výčepu. Za chvíli se vrátil, s vítězoslavným úsměvem přede mne postavil orosený krýgl, rozloučil se a odešel. Nu co. V přeplněné hospodě jsem u prázdného stolu pro deset hostů vypil své pivo a odešel také. S kolektivem trestuhodně nestmelen.
Jak říkám - jsem nepřisedavý typ.
75 názorů
Květoň Zahájský
22. 11. 2021Tak to je snadné slíbit i dodržet, protože já do hospod sám o sobě nechodím. Pivo mi vlastně taky moc nechutná, ale občas si dávám po sauně, nebo v mimořádně teplých krajích, pokud nejsou muslimské. Já jsem spíš takový degustátor ušlechtilých destilátů. Nejlépe takových, které si nemohu dovolit koštovat pravidelně. Tak mám jistotu, že se nestanu alkoholikem.
Slibuji ti svatosvatě, Květoni, že kdybych šel někdy do hospody na pivo (což je nepravděpodobné, protože mi nechutná, a u stolu nemůžu dlouho kvůli bolavé noze sedět), tak když tě tam někde potkám (přestože bych tě asi nepoznal, nevěda jak vypadáš), tak slibuji na svou rytířskou čest (i když nejsem rytíř), že si nepřisednu!!!
Květoň Zahájský
22. 11. 2021Díky Lakrov. Na svoji obhajobu musím říct, že jsem opravdu (přesto, že mi to tady nikdo nechce věřit) dopil to pivo a bez delšího okounění šel domů. Je pravda, že ta akce proběhla těsně po mém nástupu do zaměstnání, tak mě ještě nikdo pořádně ani neznal. Ale ani se o kontakt nesnažili. Stejně, jako ti spolucestující v autobusech. Teď už je to ale o dost lepší. Myslím v práci. V autobusech pořád děsím.
Dobře se to čte, je v tom patrná dávka ironického humoru a baví mě, jak se postupně pročítám k vysvětlení onoho zvláštního slovního spojení nesenému názvem. V závěru mi to sice přijde takové předčasně useknuté, ale to mi nebrání dát Tip.
Květoň Zahájský
22. 11. 2021Gabi, jsem tak jako tak potěšen.
gabi tá istá
22. 11. 2021sorry, nehlasovala som, ale pre mňa si aj tak jednička!
Žádný nebozez v hlavě, žádné proč, ale velké poděkování ze repeletní vyzařování.
Květoň Zahájský
15. 11. 2021Andreina – ano, má to svá pozitiva, ale stejně ti nakonec začne vrtat v hlavě – proč? Proč já? Je to divný pocit být repelentem.
Květoň Zahájský
15. 11. 2021lastgasp – taky jsem překvapený, kolik podobně postižených exotů je tady na Písmáku. Asi to bude nějaká pandemie.
Prosecký – zapomněl jsem dodat, že sekretářka byla slečnou už taky hezkých pár pátků. Ta by mě mohla leda tak adoptovat.
Nasadils mi brouka do hlavy, jak se vypěstuje takový nepřisedavý typ. Závidím, ani nevíš jak. Květoni, to je dar, nikdo Tě neobtěžuje, nikdo se na Tebe nikde nemačká, nikoho nemusíš zmlátit, když se otravuje. Skvělé, naprosto skvělé a pukám závistí.
Fejeton plný vtipu a nadsázky. Podle kritiků je vidět, že mnoho jich je rovněž stejný typ. Já se k němu také řadím. S tou kobrou si mě dostal.
A já se tak těšil, že se spustíš s tou sekretářkou! Ani ten Prostějov už není, co býval?
Květoň Zahájský
09. 11. 2021Majaks - Ovidius byl také údajně skvělým vypravěčem, ale například jeho Proměny psané v hexametrech jsou k nepřežití. Tolik na vysvětlenou.
Květoň Zahájský
03. 11. 2021Díky, K3, jsem poctěn.
Květoni,
třeba bych si s tebou moc nepopovídala, ale pár komentů bychom si vyměnit mohli. Koment se nemusí až tak lišit od fejetonu.
Kromě toho, že si ke mně lidi rádi přisedají, mám ještě jednu podivnou zkušenost. Lidi se mě často na ulici ptají na cestu. Prostě si z davu vyberou právě mě a ptají se, jak se dostanou tam a tam. Už jsem se kolikrát chtěla někoho zeptat, proč si vybral z tolika lidí právě mne. Nespíš to bude proto, že asi vypadám usedle, seriózně a konzervativně.
Díky. avi
gabi tá istá
28. 10. 2021už teraz si pre mňa víťaz, hoci neviem, akých budeš mať súperov
Květoň Zahájský
27. 10. 2021Ale ovšem, budu poctěn.
Próza_měsíce
27. 10. 2021Ahoj, můžeme fejeton nominovat do soutěže Próza měsíce?
Květoni, osamělé ženy, které sedí společně v kupé, nejsou v té chvíli osamělé. Problém pak je, když vystoupí a zbyde tam třeba jedna. To pak chodí nádražní policie a dívá se káravě na ženu, že sedí ve špatnou dobu na špatném místě. :)
Květoň Zahájský
26. 10. 2021Kytiii – to nevadí, každá reakce je dobrá. Nejhorší pro autora je, když jeho dílo nechá čtenáře chladným.
Květoň Zahájský
26. 10. 2021Alenakar – já jsem zase naopak velice špatným čtenářem poezie. Ovšem stejně tak, jako si ctitel Beethovena příležitostně dopřeje kousek od Mozarta, jako ortodoxní metalista kupodivu nezemře, zaslechne-li hip hop, jako si Žid může bez emocí promluvit s Palestincem, tak ani já nepohrdnu z času na čas veršem. A ve společnosti platím za plachého a mlčenlivého introverta se sklony k apatii. Se mnou bys toho moc nenakecala.
Květoň Zahájský
26. 10. 2021Anita09 – stalo se to přesně 15. 7. 2016 a může mi to dosvědčit sto třicet lidí.
Květoň Zahájský
26. 10. 2021Janina6 :-))
Květoň Zahájský
26. 10. 2021Jamardi – osamělé ženy ze mě mají obzvlášť vítr. Dokonce i vlakové kupé plné osamělých žen mě nebere na milost.
Mám asi dneska nesměvavou náladu... aneb dneska už druhá věc, která ostatní pobavila a mě rozesmutnila... napsané jako vždy na 1!
Prózu čtu jen málokdy. Zaobírám se poezií. Tohle ovšem stálo za přečtení. Je to napsané velmi svěže a zábavně.
Nepřisedavý typ jsem taky, ale ke mně si naopak, nevím proč, přisedá ve vlaku nebo v autobuse hodně lidí, ačkoli je volno i jinde. Možná ti spolucestující podvědomě tuší, jak jsem ukecaná. Sama hovor nikdy nezačínám, ale když už se řeč rozběhne, nemám to srdce, abych ji tvrdě uťala. Jsem ukecaná a se bavím se téměř o čemkoli , ale nebavím se, naopak dost trpím. A pak - když konečně dojedeme tam, kam jedu já, je mi jako kdybych vypadla z mlátičky a spolubesedník mi většinou řekne: už dlouho jsem se s nikým tak dobře nepobavil jako s vámi. ...Tip.
Já tomu taky nevěřím. V dálkových nacpaných rychlících asi nejezdíš, že? Ale jestli vypadáš podezřele....třeba v nočním rychlíku vybírají osamělé ženy kupé opatrně. :) Ale vždycky je lepší být v kupé s někým než sama.
Přátelé moji virtuální. Udělali jste mi velikou radost, že jste nevyměkli a dokážete se od srdce zasmát cizímu neštěstí. Pravda, v skrytu duše jsem doufal, že se pozvedne i nejeden hlas k obraně toho dobrého, laskavého a duševně krásného člověka, jenž se ocitl v takto svízelné situaci, a opravdu se tak stalo. Z toho vidíte, že mi nic není svaté, ani já sám. Ovšem v zájmu zachování srandy je nutno přinášet oběti, že.
mám ráda nadhled, nadsázku a sebeironii, napsané pro úsměv, možná až řehot, proto nebudu zkoumat věrohodnost .....
Vtipný text, psaný s nadsázkou. Moc pěkně se to čte. Ostatně, píšeš tak vše.
Skvělý text! Fakt jsem se bavila a taky ti jako Anna nevěřím!!!! :)))
Evženie Brambůrková
20. 10. 2021Jasně, jsem tzv. Přítule domácí.
Tak to jsme na tom stejně. V anonimním davu mi to až tak nevadí, ale být v přítomnosti více lidí a bavit se s nimi mi činí problém.
ale někdy to trvá 10, 20, 30 let přijít na to jsme věděli už jako děti :D
normalně nějakejch 20 let depresí jsem měl úplně zbytečně, no není to výborný? stačilo mít jenom ty správný informace (a taky je přijmout, ech) a byl bych jako skála za každýho počasí :))
Aru - svatá pravda. Přijímám se takovým, jakým jsem. A ještě si z toho dělám srandu.
Květoni, řídím se heslem Boba Rosse, že: "že chyby neexistují, jen šťastné nehody" a ten má vždycky pravdu, ale jasně chápu tě, ve škole, v rodině, v práci je vnucena sebekontrola a nutnost se neprojevovat přirozeně, člověk pak dojde k závěrům jaké píšeš, takže ne, hlavně se tím nestresovat, člověk když se přijme takový jaký je i s chybama, tedy šťastnýma nehodama, nebude se ptát po příčině chyby bez důvodu, jen na základě doměnek, ono vůbec jsou lidi co se moc pozorujou a měli by život o tolik šťastnější, kdyby se na to vyflákli, prostě být zase sám sebou je podle mě recept ke štěstí
Evži, si aj přiléhavý typ? Božíííí:)
U mňa o přiléhavý typ rozhodne nejde, iba moje oblečenie býva po lukulských hodoch nepríjemne přiléhavé:)
Evženie Brambůrková – jsi prostě přisedavý typ. Možná i přiléhavý, ale tady bych se už pouštěl na tenký led pouhých spekulací.
Květoň Zahájský
20. 10. 2021gabi tá istá – přiznávám, že malinko nadsázky jsem si dovolil. Pravidla fejetonu parabolu tolerují, vlastně přímo vyžadují.
8hanka – já vlastně jsem svým založením takový zasmušilý melancholik. Klauni obecně bývají v civilu smutní a tak nějak, no ano, divní, že, proč to nenapsat
Aru – je to sice pohoda, ale jednomu to stejně vrtá, v hlavě. Člověk je natolik unikátním tvorem, že se nemusí ani provinit a přesto přemýšlí, kde udělal chybu.
Květoň Zahájský
20. 10. 2021blacksabbath – já to tak mám i bez repelentních prostředků.
Květoň Zahájský
20. 10. 2021Kočkodane – abys věděl, že patříš k mým oblíbencům, tak tě nikam nenapíšu.
Květoň Zahájský
20. 10. 2021Čudla – já v zásadě mám lidi rád a chci být společenský, ale víc než tři už jsou na mě moc velký dav.
Květoň Zahájský
20. 10. 2021vesuvanka – taky mi nevěříš? Zvláštní je, že když nestoudně v hrdlo lžu, tak mi všichni věří.
Evženie Brambůrková
20. 10. 2021Za mnou furt někdo leze, víc prostoru by se mi líbilo. :-)))
gabi tá istá
19. 10. 2021napísané skvele, pravdivo, či s nadsázkou, neriešim *
nezvykle smutný fejetón...aj keď vlastne smutný nie je, má veľkú výpovednú hodnotu...
mám podobné skúsenosti, ale väčšinou mám z nich radosť... je len málo takých, ktorí by potešili, keby si prisadli, tak sa radšej tvárim nasrato, neprístupne, protivne až odporne, zazerám... no kto by chcel byť v mojej blízkosti...ale keď sa ocitnem v tej správnej spoločnosti, dokážem byť celkom iná, rozbalím to naplno...dala by som prednosť prázdnemu stolu s Tebou pred celou tou elitou okolo...škoda, že som tam nebola, užila by som si Ťa, či by si chcel alebo nie:)
aneb jak cestovat pohodově ve veřejné dopravě, iví :))
Mně jednou děti nastražily místo "pičifuku" "prdospey" zakoupený v prodejně Ptákoviny. Majíc rýmu jsem ten rozdíl necítila. Ale v autobuse jsem seděla úplně vpředu a ostatní cestující se mačkali vzadu.....:-))))))))))))))))))))))))
„možná, že fejetony naopak znají. Já totiž, když mě někdo nasere, tak ho prostě někam napíšu a považuju věc za vyřízenou.“ – třeba by pomohlo, kdybys ty lidi jenom někam nahlásil.
Já hlásím celému Písmáku, že se mi tvoje dílko líbilo. (což asi těžko někoho překvapí)
Jsem taky sólista. Říká se o mě, že jsem ironický a nespolečenský. Za ta léta jsem si zvykl. /*
Slečna ucukla, jako bych na ni hodil kobru a v obličeji jí bleskl výraz, který mívají lidé na úprku před stádem hrochů :-))))))
Květoni, moc pěkně a vtipně napsaný fejeton, ale také se mně to nechce věřit. TIP
já taky nepřeháním. Moji dobří dlouholetí kamarádi říkají, že by vzhledem k mému výzoru nikdy nepředpokládali, že jsem fajn a k tomu FFftipná, jsem takový Smutný muž v sukních :-))
Květoň Zahájský
19. 10. 2021Diano, to všechno je pravda pravdoucí! Ať se propadnu do západního Německa, jestli kecám!
Květoň Zahájský
19. 10. 2021Markel - je to fakt zajímavý fenomén, ale opravdu nepřeháním. Nevím, je to ksichtem? Nebo nějaké negativní vlny? Záporné feromony?
Květoň Zahájský
19. 10. 2021Aru, možná, že fejetony naopak znají. Já totiž, když mě někdo nasere, tak ho prostě někam napíšu a považuju věc za vyřízenou. Třeba si o sobě něco přečetli…
Květoň Zahájský
19. 10. 2021Díky Danny. Vážím si toho.
Květoni, to oni asi neznají tvé skvělé fejetony, pak by kolem tebe bylo narváno, ostatně jejich chyba že nepřisedají