Žhavá koule

Dědoušek sedí na zápraží.

přehrát si život svůj se snaží,

Tu vžum, po nebi koule žhavá,

on v myšlenkách však neustává.

Vzpomíná na své dávné lásky,

na výhry, ba i na výprasky,

tu vžum, a zas ta divná koule,

on dál je ve svém světě schoulen.

Vzpomíná s kým, a kde byl všude,

co kdy kde měl, co po něm zbude,

v myšlenkách navštíví své děti,

když potřetí ta koule letí.

To už se ozve babka: „Dědku,

pojď si dát aspoň něco k snědku,

nebo tě nepustím už ven.

Vždyť tady sedíš třetí den!“