Kukýnka - Třetí díl - Chaos v domě

Když se naodpočívaly, až byly úplně odpočaté, zamávaly rusalce Karolínce co hlídá studánku a stará se o ní a dále šli, až našli maliní a na něm maliny. Copinka se tak cpala, až byla celá zmalinovaná, zatímco Kukýnka si sotva zobla jednu malinku. Náhle Kukýnka dostala strach, až se jí sevřelo hrdýlko, Copinku nikde neviděla.

"Copiiiiiiiinkooooooooooooooooo," zvolala mocně Kukýnka, až ji na hlavu hodila šišku Veverka Terka za rušení lesního ticha.

"Chi chi chi, já jsem přece tadýýý," houpala se nezbedně Copinka na maliní, celá zmalovaná na malinu, takže ji Kukýnka hned nepoznala. Kukýnka na ní aspoň flusla, aby Copince mohla umýt obličejík, i když se Copinka svíjela jako ještěrka. Pak běžely ještě chvíli lesem, i když Copinka si v kapsičce zdřímla malinový sen.

U domečku vzala Kukýnka za kliku, ale ouha, vždyť bylo přece zamčíno a zazávorováno.

"Ty bydlíš tady?" Obhlížela Copinka s kapsičky dům, který ji připadal jako nějaký zámkoobromrakodrap. "Je strááášněééé velkýý." Ukazovala Copinka ručičkou jak moc.

"Ale kde," vrtěla Kukýnka hlavou, "pro nás s maminkou je akurátní, akorát jsem někde vytratila klíče, tak musíme oknem." Kukýnka posadila Copinku na pařez a šla hledat něco na otevření okna, pátrala v mechu, u břízky i za bukem, až konečně našla v kapradí šutrák. Téměř ho neunesla, byl velký skoro jako skála, ale nakonec se Kukýnce povedlo prohodit ho oknem. Byla to strašná rána! Nejenom, že rozbil okno, ale proletěl i podlahou, kde po něm zůstala díra. Maminka Odpoledníuklízení se z toho dočista lekla, ale čekal ji ještě větší šok, když uviděla pomalovanou Kukýnku od hlavy k patě s malinovou Copinkou v kapse.

"Tadáá, to umím ale otvírat, viď mami?" Vykoukla Kukýnka rozflákaným oknem z napřaženýma rukama.

"Uf," odpověděla maminka Odpoledníuklízení, "ty vypadáš Kukýnko a kdo je ta malinová holčička, kterou si neseš?"

"To je Copinka, její rodiče byli zašlápnuti i s chalupou, tak bude bydlet s náma."

"Ahoj," zamávala Copinka s kapsičky a koukala na díru v podlaze, "já to opravím! Pomáhala jsem tatínovi v dílně v jednom kuse jako hoblík, když jsem zubama hoblovala dřívo." Copinka seskočila Kukýnce s kapsičky a proběhla rychleji, než-li byste řekli skřítek do kolny, kde našla nějaký ty 'dříva', který Copinka ohoblovala zubama a běžela s tím k ďouře. Dříva sama zatloukla, tím že skákala po hřebíkách, až byla podlaha jako nová k nerozeznání od staré. Kukýnka se mezitím umyla ve studni, kde se utřela žábou, po té umyla i Copinku v umyvadle a sedly ke stolu. Maminka Odpoledníuklízení byla výborná kuchařka a už jim nesla jídlo.

"Co jsi nám dnes uvařila mami? Hrozně se těším," mlátila Kukýnka lžící o stůl a nedočkavě vyhlížela prázdný talíř na jehož okraji seděla Copinka se svojí malou lžičkou, kterou si stihla vyřezat z lipovýho dříva.

"Muchomůrkovou polévku, dala jsem tam všechny muchomůrky co jsem v lese našla."

"Tu mám nejraději mami!" Copinka ale nikdy takovou polévku nejedla a tak neřekla nic. Polívka to byla každopádně výborná, Copince dokonce po ní začaly růst copy, až byly úplně všude a valily se jako hadi z chalupy. Kukýnka držela Copinku v ruce, aby ji v záplavě copů neztratila.

"Jsme zacopovaníí!" Křičela Kukýnka po domě a utíkala před copama sem a tam. Maminka Odpoledníuklízení si ale věděla rady, protože maminky si vždycky vědí rady a copy Copince zastřihla, čímž jako na povel přestaly růst.

"Alou spát, už jste dost navyváděly," řekla jim maminka a tak se odebraly do hajan, Kukýnka vyhodila jednu panenku z postýlky, aby Copinka měla kde spát a dostala k tomu i celý domeček pro panenky jako své království.