Do prázdných dlaní

Krásně napsané, TIP

Moc pěkné!

Krásné.

Já v tom cítím lásku, která nechce svazovat, připoutávat... lásku, která počítá s tím, že může přijít loučení. Může to být láska partnerská, ale třeba i mateřská, říkám si.

Kdyby šlo grafiku, napsala bych: krásné suchá jehla, tak trochu jako od pana Reynka. Tip.

Za dílko ti urcite nenaslehám na holou. A tobe se doufám nezachce servat me za pokus o humor. ;-)

Pěkné metafory, až intimní poezie. 

jako "kritik" bych měl něco vytknout  "dosah antén

jež chytají signál z věčnosti" mi přijde malinko opotřebované. Ale je to jen maličkost a navíc velmi subjektivní.

Celek si zaslouží určitě tip.

Úchvatné.Jisté kouzlo to nese,ne že ne,nese.Tvoje metafory mají říz a přece pohladí.

určitě může být báseň taková, je na atorovi, co a jak moc chce prozradit

Mne naprosto uchvátilo poslední srdíčko z lípy! Je to vskutku celé takové...  našlehané :) A umíš se dojemně rozloučit.

Ještě by se snad dalo nahradit co chytají na jež chytají.

Co je takové "hrubší" v jemné básni...

lenczo......wow....lehce jak poslední srdíčko z lípy.....položím si tě na dlaň ... pohladím a zafoukám....*/********************************

Benetka: Děkuji, to první hejno původně v básni nebylo, tak jsem ho nahradila obyčejným "cosi" (úplně původně bylo "něco")Radovan: A má/může báseň taková být, nebo ne? Manžel ji četl 2x, poprvé nevěděl, o koho jde, podruhé ano, a zážitek ze čtení, když věděl, měl úplně jiný. Tak přemýšlím, jestli víc napovědět, nebo ne. Já vím, o co/koho jde, takže pro mě má emocionální náboj jednoznačný a dost silný. Pokud čtenáři neprozradím víc, připravuju ho o něco? Nebo je naoapk dobře, že mu dávám prostor? dievča: děkuji, i za překlad ;)

Vtáci? Lístie? ... ľahučké a pôvabné ... ospravedlňujem sa za preklad do slovenčiny*

přemrzlé okvětní ..., opona z našlehaných ..., na dosah antén ... z věčnosti -

- hodně dobrý

Líbí se mi, že báseň nezůstává u nějakého meditování pro meditování, ale vylupuje se z ní struktura, která vede k rozuzlení. A pokud jde ěco rozuzlit, uzavřít, má to děj a tím pádem i smysl. K tomu přispěla i dramatizace - a tobě se zachce odejít, tedy jakési nebezpečí, které navíc vede čtenáře k zájmu, co hrozí? kdo? jak je to vážné?

Vlastně je zde předmět tak trochu skryt. Jde o někoho blízkého? Jsou ty mraky ve vztahu? Jde o myšlenku, vzpomínku na někoho? Na to nepřímo ukazuje let ptáků, listí - to se neodehrává na zemi, ale na nebi ... a pak ten signál z věčnosti ...

No, rozhodně spousty míst pro výhybky a vlastní interpretace.

Gabi, děkuji, dám ho pryč, já pořád nevěděla, jestli ano nebo ne... :)

položím si tě na dlaň

pohladím tě

a zafoukám

možno by sa to obišlo bez toho opakovaného "tě"

páči sa mi aj takto*