Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChvála zahálky
Autor
zeleda
Zahálení, lenošení, nicnedělání, povalování, flákání. Zahálka je zřejmě činnost všeobecně rozšířená a oblíbená, když jsem objevil ve slovníku synonym tolik různých obdob tohoto pojmu.
Pojem „zahálka“ je všeobecně vnímán jako negativní. Nejrůznější psychologové s varovně zdviženým prstem nás nabádají – jen žádné zahálení! Milý seniore, pokud trpíš pocitem osamění, snaž se být co nejaktivnější. Překonej sebe sama a hurá ven. Za zábavou, divadlem, do kina, do muzea, na výlet, do posilovny, do bazénu, skoč na bicykl nebo běhej. Anebo doma skládej puzzle, lušti křížovky, sázej kytičky nebo koukej na nic neříkající televizní seriály. Jenom ne zahálet. To je skoro trestné. Někteří dokonce navrhují koupit si audioknihu a poslouchat příběhy. Takové, až násilné nucení do něčeho nemám rád.
Když jsem sledoval téma zahálky či aktivity na webu, zjistil jsem, že mnozí tito rádcové jsou vesměs mladí lidé, kterým seniorské problémy zatím nemohou říkat vůbec nic. Holt, tak se to učili na školách a tak to i prezentují veřejnosti. V obecné rovině mají pochopitelně pravdu a mnozí lidé jejich rad nadšeně následují. Problém pro mne je ale v tom, že já chci dělat to, co právě teď dělat chci, bez ohledu na všechny ty moudré rady. Tedy se třeba jen flákat. A aktivní být jen záchvatově.
Při surfování webem jsem ale jednou narazil na titulek – Naučte se zahálet. S chutí jsem se do něj začetl. I přesto, že takovou činnost se učit nemusím, neboť ji praktikuji ve svém pokročilém věku již skoro profesionálně.
Současná pandemická situace nás upoutala většinou k televizi, počítačům nebo ke čtení, přátelit se známými se příliš nemůžeme, a tak náš mozek vstřebává až moc informací, které jsou nám většinou k ničemu. A unavený mozek nás začne najednou vybízet třeba k válení se na gauči. Proč ne? Nevzpírejme se tomu. I při tom válení se na gauči mozek kupodivu pracuje. Ale jinak. Není ve stresu
a není ani vyloučeno, že si spojí různé stopy ve své šedé kůře a vyprodukuje nějaký náhlý geniální nápad.
Psychologům se to radí – aktivita a zase jen aktivita. Usilovné běhání v kolečku aktivity však nemusí být vůbec pro nás produktivní, ale může být i nepříjemné, ba nezdravé. Vše musí být vyvážené. A proto – zahálce budiž chvála.
Kolikrát je lepší, sednout si někam venku na lavičku, koukat se na svět nebo jak si hrají děti na pískovišti a poslouchat štěbetání ptáků. A učit se zahálet.
* * *
27 názorů
Hmmm, tak škoda, nominace skončily včera a odpověď jsem nedostala... Tak snad příště :-)
To je moudrý a milý fejeton. Můžu ho nominovat do Prózy měsíce?
Mimochodem, s chválou zahálky otevřeně souhlasím. Patří k mým oblíbeným činnostem a vždycky ji zahajuji slovy: "Teď se budu intenzivně flákat."
Správně! Já bych ještě připodotkla, že k zahálce se někdy řadí chození od ničeho k ničemu, ale to už je podlemě aktivita. Nejlepší je lenošení na lenošce nebo gaučing na gauči.
A ještě jedna zajímavost:
Už jen původní význam slova škola o této instituci vypovídá víc, než by si učitelé nebo žáci přáli. Jak píše jazykovědec Vladimír Šmilauer: „Řecké slovo scholé znamená odpočinek, váhavost, zahálku. Dativ scholé pak liknavě, zdlouhavě.“ Důvod, proč se takto antická škola označovala, byl prostý. V té době ještě neexistovala povinnost chodit do školy, takže se tam vyskytovali jen studenti, kteří měli čas na zahálku, respektive navštěvovali ji v době odpočinku.
Slovo se pak vžilo natolik, že už další generace jeho uživatelů příliš neřešily, že v době povinné školní docházky vlastně nedává moc smysl. Dnes se odvozeninou z tohoho slova nazývá výchovná instituce v drtivé většině evropkých jazyků.
a chvála zahálce Kamamuro, podle doporučení Lao C' jsem ani dnes nic neudělal :))
Prolog k prologu v úvodu je jako červený běhoun před katerdrálou nebo palácem. Dává příchozímu najevo, že neleze jen do nějaké vesnické pastoušky nebo lesní krčmy, ale do vznešeného a nákladného chrámu rozjímání a tudletej introšpekcije, a že si měl proto odchrchlat a odplivnout vzadu za jurtou, koně nechat u čeledína a otlouct si z onucí bahno a horší věci, do kterých vandrovný na šlaku prostě občas šlápne.
Čím je dílo nejasnější, tím větší prostor dává čtenářově kreativitě. Vzpomeňme jen třeba na legendárního Mlhovoje Břímu, ten psal tak neurčitě a mnohoznačně, že kolikrát soudní zaposovači nevěděli, kde končí řeč obhajoby a začíná další literární dílo. Proto se stavím na stranu autora, a přicházím s alternativní tezí - zjevným tématem díla je oslava prokrastinace (velmi záslužné a obdivuhodné téma), ale skrytým záměrem bylo vytočit lidi, kteří nedokáží ocenit mživé mlhavo v jitřním kuropění, a potřebují mít všechno nalajnováno jako na stránkách v katastru nemovitostí.
Rozmáchlým gestem tedy dávám tip - a už to nejde, už jsem ho dal - a stavím se se svým rezatým Drtimlatem přes rameno po bok autora, pánč sympatiím člověk neporučí.
Prolog k fejetonu? I bez něj má text v podstatě dva úvody - první a druhý odstavec. Ze zkušenosti mohu poradit, že je ve fejetonu dobré se pokud možno vyhnout vysvětlování. Spíš to chtělo nějaký praktický přiklad prospěšnosti zahálky. Takhle totiž není úplně jasné, jestli přesvědčuješ čtenáře nebo sebe o užitečnosti zahálky. A je to také v rozporu s tvrzením, že si rád děláš, co chceš. Nicméně tip si zasloužíš.
Nejmileší činnost a aktivita je pro mě liíné přemýšlení a zahálka. Dobře si to napsal, chytře. Blbý snad je, když se někdo tak jmenuje, aby ho lidi předem nechválili. (Viz četníci tuším)
Kamamuro, máš pravdu v tom, že s kreativní prokrastinací bychom byli dnes asi o kus dál. Odkaž jsem si otevřel. Čapek viděl hodně daleko.
Stando, máme podobné názory, kdo furt usilovně pracuje, nemá moc času myslet na ty naše mýtické"světlé zítřky". Když si lehnu, občas mne napadají skvělé myšlenky. Bohužel jsem líný se zvednout a tak svět o ty skvělé myšlenky většinou přichází.
Aru, díky za názor, když se, s prominutím, pokusím ti vlézt do hlavy, vidím, že máme podobné názory.
blacksabbath
09. 11. 2021ano, ano.... zahálce budiž chvála!!!!!
Velmi správný postřeh, důležitost kreativní prokrastinace zdůrazňoval už Karel Čapek ve svém fejetonu "O Amerikanismu", kde rovněž jedním dechem kritizuje tunelové vidění inherentní americkému pragmatismu a utilitarismu, a chválí užitečnost zdánlivě neužitečného - podobné téma najdeme i v příbezích o taoistických poustevnících, ale ty jsou teď nějak moc populární, tak na to pozor. ;-D
Honzo, plně s Tebou souhlasím a obzvláště s poslední větou. Člověk sice jen sedí na lavičce, ale pozoruje, a přitom se mohou zrodit zajímavé nápady a inspirace. TIP
Největšími světlonoši světového pokroku, hlavní hnací silou a motorem vývoje lidstva jsou lenivci, flákači a povaleči.
konečně to někdo řekl ;)
přesně tak, zahálka je činnost nanejvýš chvályhodná, kdo ji neobjevil, jako ti mladí psychologové co znají jen ty cancy za školy, netuší oč přicházejí.
zároveň v nicnedělaní dochází k tomu úkazu, že člověk se střetne sám se sebou a má možnost nahlédnout na sebe takový jaký je, což při horolezení na lezeckou stěnu, nebo při polykání kilometrů na kole se zkrátka podařit nemůže i nedělat nic je činnost, ať si to zapíšou za uši všichni ti chytráci!
navíc pro naše předky bylo právě toto období časem ke zklidnění se a načerpání sil a rozhodně neměli jarní únavu, kdy všechno pučí a kvete, tak jako stromy nemají na jaře jarní unavu, jelikož odpočívaly v zimě a chystaly se tak na jarní nárůst energie, kdo se přes zimu špatně připravil je na jaře unavený.
takže chvála lenošení a snění ;))
Díky za názor. Máš velkou pravdu, ale já do svého fejetomu politiku nechtěl míchat. Co se týče politiky, tak to máš smůlu, neboť noví politici a poslanci jsou nadržení, a budou nám chtít upravovat životy.
Já osobně chválím zahálku pouze u politické reprezentace, protože čím méně zákon přijmou, tím více klidu budeme mít na práci.