Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Né pětku né!
Autor
Benetka
Jeho dnes už bývalá žena se do něj něco nahučela! Byla jako kolovrátek.
Slávi?!
Hmmm miláčku - copak?
Už sis to rozmyslel?
A co lásko?
Tu školu...
Nee zlatíčko. Neměl jsem čas se tím zabývat. Vždyť víš co mám teď práce...?
A za nějaký čas opět.
Měl bys jít do té školy Slávi. Víš jak bych si to přála...?! A tobě to bude jenom k užitku.
Slávek pochopitelně věděl jak moc si to přeje. Ale ještě daleko víc věděl/cítil jak se mu do toho nechce. Jenže také věděl že prostě nepřestane s nátlakem dokud nedosáhne svého. A tak to bylo skoro se vším. A jelikož je jen a pouze muž tak nakonec kapituloval. Jednoho dne když právě nebyla doma si nad tím sám sedl (aby mu do toho nekecala) a podal si přihlášku na dálkové studium po dobu tří let na vinařskou školu do Valtic. A byl přijat. Když jí to pak oznámil měla velikou radost. A to navzdory tomu že ji malinko obešel a zařídil se zcela sám bez její pomoci.
A potom jednoho rána...
Nastal jeho DEN ODVAHY.
Bylo mu skoro 39 a on se chystal po 22 letech opět usednout do školních lavic. Bylo 1.9.2008
AnděLenka byla natěšená jako malá holčička a on měl stažený žaludek tak že do sebe nedostal ani šálek čaje. Hezky si ho oblékla ať nedělá ve třídě ostudu. Zavezli Adámka do školky a ona mu tam udělala foto na památku. (Mimochodem u zdi domku které letošní tornádo srovnalo se zemí a už není - takže foto je vskutku historické). A potom už frčel vstříc novým dobrodružstvím!
Nakonec se ukázalo že to nebyl jen DEN ODVAHY nýbrž celá TŘI LÉTA ODVAHY!
Vůbec to nebylo snadné. Chodit do práce. Opravovat domek. Věnovat se rodině. A učit se. A to zpropadené účetnictví ne a ne lézt do palice. O matice nemluvě. Často pozdě v noci v kuchyni aby nikoho nerušil usínal nad učebnicemi...
V ten první školní den jich bylo ve třídě hodně přes třicet. No a v červnu 2011 jich úspěšně složilo maturitní zkoušku pouhých šest...... To mu už bylo 42.
Závěrem nutnou podotknout že takřka jediné noční můry co Slávek mívá v podobě snů jsou že zapomněl na nějakou zkoušku a nebo ještě hůř že to nakonec celé vůbec nezvládl a budí se zbrocen potem. Potom zmateně sedí na posteli a pozvolna mu dochází že už je to
VŠECHNO DÁVNO PRYČ.
13 názorů
Jako tohle je o opravdu velké odvaze - jen mě trochu zklamalo, že o vinařském oboru se dozvídám jen z názvu školy, chtěla jsem do toho proniknout nějak víc.. tip určitě.
To ještě nebyl tak starý na učení.
Bene, já jsem tvoje dílko zvládnul přečíst až do konce a nebyl jsem celý zbrocen potem. ;-)
Benetko, to byla nejen odvaha, ale i silná vůle vytrvat. Klobouk dolů! TIP
Já jsem to nedokázala. Přihlásila jsem se na dálkové studium na VŠChT a skončila v prvním ročníku kvůli matematice a nebyla jsem sama. Do druhého ročníku postoupila necelá třetina dálkařů...
Bene.....ten Slávek .... ten měl teda odvahu.....nejen v momentě, kdy si podal přihlášku....ale......tři léta odvahy.....klobouk dolů.....*/*********************
Každý, kdo studuje při zaměatnání, u toho má rodinu a - v tomto případě - ještě opravovat domek zaslouží veleuznání za svoji odvahu! A tady ta odvaha musela pokračovat i po maturitě, když domek zničilo tornádo a opravy začaly znovu!
Všichni, kdo studovali při zaměstnání, mají můj obdiv.
Měla jsem sen, že jsem nevěděla, že mám studovat určitý přemět. Všichni ostatní se to učili a já jsme se o tom dozvěděla až před zkouškou. :)
Obdiv i této odvaze, Bene! Napínavě jsi napsal Slávkův příběh, kterému rozumím, ve 40 jsem si dělala dvě rekvalifikace za sebou a nosila dvacetiletým kolegyním svačinu /jako nový učeň/...
Moja mama sa desať rokov snažila aby jej súdruhovia dovolili odmaturovať. Až jedného dňa došiel telegram: "Dostavte sa zajtra o 8,00 k maturitnej skúške..."
To chce tiež mať riadne gule ísť maturovať na nasledujúci deň.