O ptačích barvách

No, já jsem se zrovna v jiné diskusi dozvěděla věci, které mi naznačily, že asi vím o rytmu a metrice velké kulové... :-) ještě že aspoň při psaní to občas dokážu zamaskovat :-) Radši už asi budu dělat jen hvězdičky a nechám si komentáře od cesty.

Děkuju všem za zastavení a komentáře, už to asi pomaloučku polehoučku začínám chápat a začínám vidět, že bude s čím si "hrát". 

bixley: Já nosím s sebou dalekohled (skoro) všude a vždy se nějaké to barevné bříško nebo hlavička objeví :) 

Janino: Ano, zkusila jsem :)

Moc pěkné. Jenom ty ptáčky najít!

Báseň mě potěšila. I v mé duši barvy ptačí zažíhají plamének :-))), TIP

Jů, tady se upravovalo, ne? :-) tedy, ten poslední verš už je rytmicky o.k. Jestli se nepletu, přibylo tam na začátku to slůvko "vždy"? Super.

Dales- druhá půlka tvé rady je správná. Forma existuje sama o sobě v rytmickém schematu. Stačí jen měnit intonaci. Je ale třeba si uvědomit v jakém metru budeš číst nahlas. Tady se jedná o český nestopový jamb, tedy: je třeba dostat přízvuk, který je v češtině na první slabice, do sudé polohy. Na to je několik fint, na které každý přijde sám Mimo jsou zejména sedmý a osmý verš. poslední verš se může zdát  podivný, ale to je dáno způsobem čtení. Před tímto veršem je třeba udělat malou pauzu.Konstrukčně je v pořádku.

vždy zažíhají v duši plamének V českém jambu mají verše zakončené žensky lichý počet slabik, ty zakončené mužsky sudý.

Čistě soukromá, neodborná rada, která asi nefunguje pro každého: zkus si číst nahlas něco ve vázaném verši, třeba: 

https://ceskaknihovna.files.wordpress.com/2013/02/hrubin-zpivano-z-dalky.pdf

Rezignuj na obsah, zkoumej jenom zvuk, počítej slabiky jednotlivých veršů na prstech. Brzo si uvědomíš slabičné skupiny a jejich rytmus. Dál už by to mohlo jít samospádem, rýmová schémata vylezou sama. 

Jednooký slepým upřímně přeje zdar.

Kdysi tu jedna dáma obdivovala dokonalost Miroslawkových veršů. A on na to: jednou jsem si řekl, že nebudu dělat chyby ,a tak je nedělám. Když si uvědomíš základ jednotlivých meter, můžeš za cvíli mluvit třeba v jambech, aniž si toho budeš vědoma, i při normální komunikaci.

Ke studiu teorie verše ti nejvíce pomůže, pokud si nejprve ujasníš, proč chceš psát verše. Co chceš komu říkat? Pokud máš co říct, tak už se ty prostředky učí celkem snadno. Nakonec stejně zjistíš, že je na ně občas nutné zapomenout a nenechat se ničím spoutávat. 

Svůj náhled k celé básni jsem ti poslala, ono nelze jednou dvěma větami vše vysvětlit, vázaný verš je složitější záležitost, poprosím někoho z odborníků vázaného, aby se tě ujal...

Je to tak, pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných... ale přiznávám, že jednoduše to vysvětlit nedokážu a znalci bych byla právem vypískána :-) 

Janina: Rytmus jsou teda ty přízvučné a nepřízvučné? Protože ty asi ještě pořád nechápu :) ale na počet slabik jsem si dala pozor tentokrát. 

Kamamura: Já asi tím, že mám 3 děti, si zalézt na 3 měsíce do peřin nějak nedokážu představit :)

Ptačí barvy nejlíp zazáří na zasněženém krmítku, už se těším :-) Milá básnička. Jen mě tak napadlo, že podzim stromům do větví barvy spíš přidává, než splachuje... a ještě mi místy trochu pokulhával rytmus (třeba v posledním verši mě docela zarazil, jak jsem už byla "zvyklá" z veršů předchozích na větší pravidelnost).

Pomni, že i odpočinek má své meze,

neb i sladký sen přeroste do košmáru. 

Kdo může, ten pod duchnu vleze,

do jara přečká bez telky i kněze, 

jako tadyhle můj přítel Aru. 

Však Vesna zažene ten přízrak zmaru!