Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vychází i michelinská / Koupací dress code

Výběr: Gora, rebecca13/CM
08. 12. 2021
24
35
757

 

6) Vychází i michelinská

Úředním, oficiálním a běžně používaným jazykem na Maledivách je divehi neboli divéhština. Psaná podoba divéhštiny se nazývá thaana, obsahuje 24 podivných znaků, které Evropan od sebe nerozezná, a píše se zprava do leva. Na poslech zní, jako by mluvčí hovořil pouze citoslovci. Dlužno přiznat, že místní se s vámi snaží domluvit angličtinou, kterou se učili ve škole, ovšem s tak děsivým přízvukem, že je nakonec jedno, jestli jim nerozumíte anglicky nebo maledivsky. 

Vrchní číšník přináší v designových lahvích s logem hotelu Dhiguveli značkovou, chlazenou, ručně vyráběnou pitnou vodu s přísadou minerálů, něco jako ostrovní výběr z bobulí nebo pozdní sběr a poté, co nás s typickou asijskou rozvážností podělil příbory, rozdává menu v elegantní kožené vazbě. Jídelní lístek je tištěn v divéhštině a vypadá jako sešit, do kterého se předškolní dítě snažilo nakreslit stádo žížal. Vlastně z něj umíme přečíst pouze číslice. Když se garson dosyta vynašklebil našim rozpakům, dostáváme jídelníček v angličtině, který je mnohem srozumitelnější. Dokonce se nám na chvíli zazdálo, že i ceny jsou v něm nižší, než jsme zjistili, že jsou uvedeny v dolarech.

„Večeře za deset doláčů nás přece nezruinuje, že, konečně ani brynzové halušky v Terchovej dnes nejsou levnější,“ omlouváme svoji rozmařilost a protože od zítřka už máme jídlo v ceně, tak se lehkovážně rozmazlujeme ještě ovocnými džusíky, zmrzlinkou a dortíčkem.

Maledivská kuchyně je podobná indické. Na pohled. Na chuť však zcela postrádá její spektakulární kořeněnost, rafinovanou pikantnost a dráždivou pálivost. Pokud mají v Indii nějaké sanatorium pro dětské žlučníkáře, tak v něm nejspíš vaří podobně.

Snídani si můžete dopřát tradiční místní anebo kontinentální. Kontinentální představují drůbeží párky, fazole s hovězí slaninou, vejce, toustový chléb, máslo a džem. K maledivské snídani se zpravidla podává Mashuni, pokrm z konzervy drceného tuňáka ve vlastní šťávě, nasekané cibule, hrsti strouhaného kokosu, trošky soli a limetky. K tomu se přikusuje roshi - placka z mouky a vody.

K obědu a večeři se na stolech většinou objevují ryby, kuřecí nebo hovězí maso, přílohou obvykle bývá rýže, nudle nebo pšeničná placka. Zajímavé je, že zcela bezpracně ulovená ryba, kterých je plné moře a skáčou rybářům na prázdný háček samy a bez pobízení, se po krátké návštěvě hotelové kuchyně, vykuchání a koupeli v kalné lázni z přepáleného tuku stává luxusním a nemravně drahým pokrmem. Stejně tak krabi, humři, krevety či jiná mořská drůbež. Místní šéfkuchař však umí zdařile napodobit a nápaditě prezentovat i mezinárodní kuchyni. Například italskou, čínskou nebo indickou, makrobiotickou, veganskou či pescetariánskou a to vše v souladu s náboženskými pravidly halal. Nebýt tristního nedostatku chilli, byl bych nadmíru spokojen. Záliba v jídle je jediný koníček, který mě dokáže naplnit. I když pravda jen přechodně.

Byť jsou Maledivy rovníkovou zemí, frutariáni a milovníci tropického ovoce si moc neužijí. Na ostrovech, ke všemu zdaleka ne na všech, je možné zahradničit jen velmi omezeně. Většinu potravin proto importují, především z Indie a Srí Lanky. A nejen potravin. Dováží se prakticky všechno. Dokonce i písek. Ano, neustálému zmenšování ostrovů obyvatelé čelí tím, že dováží písek a poctivě dosypávají pláže. Někdy písek kreativně nahrazují stavební sutí, rozbitým nábytkem, zastaralou elektronikou a plastem, ovšem ostrov Dhigurah je čestnou a prozatím čistou výjimkou.

 

7) Koupací dress code

„Pláže! Samé pláže! Liduprázdné, jemně písčité luxusně bělostné, kýčovitě malebné a katalogově pitoreskní! Bedekr nelhal!“ poskakuji ráno v písku na pobřeží a kochám se tou nádherou. „Jé, krab! Tam běží další. A nahoře letí volavka. Ještěrka! Pozor ještěrka,“ dloubu do manželky, která si zouvá boty a zároveň se snaží sledovat, kam ukazuji prstem. „Ráj. To je učiněný ráj,“ mumlám si o poznání tišeji, „tady si umím představit Adama s Evou, jak pojídají zralá manga, zapíjejí je šťávou z mladého kokosu a nazí se rochní ve vlnách.“

Na první procházku za přírodními krásami se vydáváme po pláži se sandály v ruce, ale jinak řádně ustrojeni dle islámského bontonu. Co kdyby nás někdo viděl, že. Potím se jako… No, člověku by se chtělo říct, že jako prase, ale kvůli muslimům nemůže.

V tomto způsobu ráje platí rigorózní pravidla islámu. Nemusíte se bát, jen je třeba dodržovat jistá omezení, zejména ve způsobu oblékání a jednání na veřejnosti. Sluníčko pálí, třicet stupňů ve stínu, moře i pláže lákají do své náruče, ale dress code vám velí chodit od ramen až po kolena zahalení. Jestliže nejste při koupání a opalování řádně ustrojeni, pokládá se to, zejména u žen, za významný odklon od dobrých mravů. Co na tom, že se jedná o výsměch všem zákonům přírodním, jen když jsou respektovány zákony náboženské. Při porušení hrozí vysoká pokuta, vězení a v krajním případě i vyhnání z ráje, přesněji vyhoštění ze země. Nic moc představa, že? Ale je reálná. Možná proto se místní koupou a opalují jen v případě, že potřebují vyprat a osušit prádlo, které mají na sobě.

Ovšem peníze svedou mnohé. Dokonce i zaclonit výhled Alláhovi. Proto na některých obydlených ostrovech vyhradily úřady kus pláže pouze turistům. Úsek je obvykle viditelně oddělen, opatřen billboardy s nezbytnými výhrůžkami a místní na něj mají vstup zakázán. Což ovšem neznamená, že by tam nechodili. Nechodí se ovšem koupat, ale očumovat turistky. Zde je vám totiž dovoleno pobývat v plavkách, dámám dokonce dvoudílných (odtud název Bikini pláž) a užívat si plnými doušky této do nebe volající prostopášnosti. Po osvěžující koupeli pak můžete lenošit na ručníku pod palmou. Nepočítejte však s jakoukoli infrastrukturou cestovního ruchu. Žádný plážový bar, žádné veřejné toalety, žádné masáže, vodní atrakce nebo půjčovny surfařských prken. Plážová lehátka, přístřešky nebo slunečníky na obydleném ostrově najdete pouze výjimečně. „Aby nehyzdily panenskou krásu přírody,“ pomyslel by si našinec, ale důvod je mnohem prostší - lehátka a slunečníky se prostě ztrácejí.

Obecně jsou však Maledivy považovány za velmi bezpečnou zemi. Kriminalita je zanedbatelná, obyvatelé žijí spořádaně, myslí ctnostně a chovají se mravně. Stávky, demonstrace a občanské nepokoje většinou pořádají v pátek, kdy mají pracovní volno. Oficiální pracovní týden ve státním sektoru, s pracovní dobou od 7.30 do 14.30, začíná nedělí a končí čtvrtkem. Víkendem je pátek a sobota.

A ježto je dnes pátek, brouzdáme se na pomezí bělostného písku a tyrkysové vody směrem k přístavu s úmyslem prozkoumat vesnici a poznat, jak si domorodci užívají volna. Nekonečně dlouhá tropická pláž lemovaná kokosovými palmami zívá prázdnotou, houpavý pohyb kocábek kotvících u mola ukolébává vrány dřímající na stěžních a po písku opuštěného přístaviště sem a tam vítr prohání suché květy stromu kaani. V řídkém palmovém parčíku žalují na absolutní nezájem neolezené prolézačky a neoklouzané skluzavky dětského hřiště, což v nás vyvolává vzpomínky na domov a neřízenou dotační politiku EU posledních let. Bázlivě procházíme vylidněnými ulicemi, marně postáváme před výklady zavřených krámů, nevěřícně nakukujeme přes zídky pustých dvorků a prázdných zahrad. Člověku by se chtělo říct, že místní obyvatelé jsou dosud v posteli a zotavují se z alkoholových excesů páchaných předchozí noci, ale kvůli muslimům nemůže.

Snad jediným projevem života je rytmické a mimořádně hlučné „pata-puti, pata-puti“ dieselové elektrárny, která zásobuje proudem veškeré spotřebiče na ostrově. A samozřejmě tu a tam proběhnuvší pompézně vybarvený plaz zvaný lepoještěr pestrý. Ještěrky jsou silně teritoriální a své území si intenzívně obhajují před soky vlastního druhu i před gekony. Ano, před těmi, co je už znáte z koupelny. Gekoni mají srostlá oční víčka a typické prsty s přísavkami, které jim umožňují rychlý pohyb i po kolmých stěnách, stropech a hladkých předmětech. Lidem jsou k užitku, neboť se živí hmyzem a pavouky. Také nám z času na čas nad hlavami prosviští kaloni, známí jako létající lišky. Podobají se netopýrům, ale jsou o dost větší. Za potravou vylétávají během dne v hejnech nebo samostatně, a usazují se na ovocných stromech, jejichž plody pojídají. Jinak se tu v pátek nic, ale zhola nic neděje. Celý ostrov malátně podřimuje. Člověku by se chtělo říct, že tady zdechl pes, ale kvůli muslimům nemůže.

 


35 názorů

Lakrov
24. 01. 2022
Dát tip

 Od začátku mi to připomíná cosi jako text z turistického průvodce, psaný ovšem velice neoficiálně (což se mi líbí). Zabývání se kuchyní a pokrmy sice nezapadá do mého vkusu, ale dá se to snést. Místy humorné zmínky (...jako prase, ale kvůli muslimům nemůže...) Druhá, "společensky" orientovaná část, je (pro mě) zajímavější, než ta první, "gastronomická". Tip.


llíbilo, moc obojí - jsem z gastronomické rodiny - tvou mišelínku jsem si užila jaksepatří a ani druhý záznam mne nezklamal!


Andreina
20. 01. 2022
Dát tip

No o, jiný kraj, jiný mrav, a to jak v jídle, pití i oblékání. Na druhou stranu je fakt, že člověk má poznat všechno a Ty to umíš pěkně popsat.


Kytiii
18. 01. 2022
Dát tip

Inu, náramný výjezd mezi Černým mostem a Křižíkovou. Sic jsme se neopálili (protože muslimové), moc nepochutnali (protože kuchyň je nemastná, neslaná, nekořeněná), tak jsme poznali dost a navíc se královsky pobavili. T. A dík


bixley
14. 01. 2022
Dát tip

Hezky vylíčená atmosféra tohoto ostrova, člověk by se tam hned vydal...


Janina6
10. 01. 2022
Dát tip

Vlastně cestopisy skoro nečtu, ale ty píšeš zábavně a vtipně. Tak přidávám típek.


kvaj
10. 01. 2022
Dát tip

Tvůj text se dobře čte. 


K3
29. 12. 2021
Dát tip

Jako obvykle ti není co vytknout.


Gora
27. 12. 2021
Dát tip

Díky...


Ale ovšem. Děkuji.


Gora
27. 12. 2021
Dát tip

Květoni, mohla bych cestopis nominovat do soutěže PM?


Evži - pivečko na zahrádce s nohama v lavórku, to samozřejmě praktikuju taky a rád. Člověk se nemusí nikam štrachat. Dovolená je právě od toho, aby si jeden uvědomil, že mu je doma dobře.


Kaloni se cpou ovocem, které pro turisty není, v plavkách jen na vymezeném kousku.... Ne, zas tak lačna cestování nejsem. Poválím se v létě v soukromí na terase s  plechovkou piva a polonahá. Jsem prostě líná. :-)


annnie
07. 12. 2021
Dát tip

Ale Květoni! Je to samozřejmě divehi. Byla jsem velmi překvapena, že na netu je k snadnému nalezení i minislovníček :)


Annie - představ si ten nejvyjeveněší obličej, vynásob tu představu dvěma a ještě trošku vyjevenosti přidej. Takhle nějak vypadám při četbě tvého komentáře. Je to vůbec pozemský jazyk? 


Vesuvanko - děkuji mockrát za přízeň. Ono to vypadá, že poučuju, ale naopak sám sebe pořád vzdělávám. Neúspěšně. 


annnie
07. 12. 2021
Dát tip Gora

Ba'ajjeveri hendhuneh, ratehi! Kale befalu. Shukuriyyaa!

Aharen dani gifili. Vale kumu salam!

 

  

vesuvanka
07. 12. 2021
Dát tip

Květoni, moc pěkně, poutavě a vtipně napsané :-))). Navíc i poučné - vůbec jsem nevěděla, že existuje jazyk divéhština. TIP


annnie – žádné ohledy, žádný falešný ostych, nakonec se ukázalo, že i ten pravověrný müslim lecco překousne.


Květoň Zahájský
07. 12. 2021
Dát tip blacksabbath

blacksabbath – takhle virtuálně se se mnou cestuje asi dobře, ale fyzicky to nejspíš nebude žádný med. Alespoň dle mínění mé ženy.


Květoň Zahájský
07. 12. 2021
Dát tip blacksabbath, 8hanka

8hanka – gekona jsem ještě nejedl, ale halušky zbožňuju a kdykoli překročím hranice Slovenska, dávám si je z výzkumných důvodů v každé restauraci. Doma halušky vařím už mnoho let a stále vylepšuji techniku. Dokonce jsem už odložil i haluškové síto a do vroucí vody zkušeně šprtám kousky těsta přímo z prkénka hranou nože.


Kočkodane – každá tvoje návštěva je pro mě radostí, srovnatelnou s vepřovými hody.


Květoň Zahájský
07. 12. 2021
Dát tip Gora, Kočkodan, K3, Janina6, Kytiii

Gora – přemýšlivé, pečlivé a soustředěné čtenáře obzvláště miluju, protože ti dokážou v díle najít i takové myšlenky, které v něm nejsou.


annnie
06. 12. 2021
Dát tip

Člověku by se chtělo říct, že tvý texty perlej jako šampaňský, ale kvůli muslimům... radši pomlčím :) Bravo. Velký smích. Velký tip a.


Parádně se s tebou cestuje!!!..:-))))


8hanka
06. 12. 2021
Dát tip

páči sa mi ako píšeš, o čom píšeš, ale aj tak si ma nenalákal na dovolenku na takom mieste...no, možno ešte gekony, tie milujem (nie na tanieri ale na stene) a mimochodom, v hoteli v Terchovej stoja bryndzové halušky 4.90 eur, v prepočte na doláre 5,53 USD:) Pamätám časy, keď stáli 2.90, neskôr 4.40 Kčs...


Kočkodan
06. 12. 2021
Dát tip

 

Pokud bych měl vypíchnout jen jednu věc, tak je to prase, tedy transpirační poznámka.


Gora
06. 12. 2021
Dát tip

Květoni, čtu tvé cestopisy s dvojnásobným soustředěním - pozornost je třeba soustředit nejen na obsah /co jsi prožil, kde a krom spousty roztomilých detailů sledovat souvislosti dějové/, ale i na způsob, jakým jsi dílo napsal - není totiž prakticky věty, v níž bys neučinil humorný špílec a byla by velká škoda o to vše přijít!

A tak odcházím sice s unavenými smysly a zavařenými šedými buňkami mozkovými, avšak náramně spokojená  - a tobě skládám upřímný hold... 


Prosecký
06. 12. 2021
Dát tip

Rád vydržím číst tvé texty až do konce (mého - podle statistických tabulek to je ještě asi 5.734 dnů).


Prosecký – pokud to se mnou ještě pár kapitol vydržíš, dozvíš se, že na všechno existuje finta.

Například islámské výtvarné umění obsahuje výhradně kaligrafické zpracování veršů z Koránu, rozličné ornamenty a arabesky, ale jakékoli zobrazení osob je přísně zakázáno. Ovšem ksichty náboženských apolitických vůdců na plakátech a billboardech, zejména v době předvolební, jsou vidět na každém rohu. Hlasy jsou hlasy, že, to přece musí Alláh pochopit.

 


Diano – máš pravdu, Egypťané, stejně jako všichni muslimové, jsou k našim vrtochům netolerantní. Pokud ovšem do všech stran nerozhazuješ bankovky, jako Večerníček noviny. To se pak lecco promine.


Aru – moře je pro ně jenom ta otravná věc, která jim komplikuje přístup k rybám.


Prosecký
06. 12. 2021
Dát tip

My, kdo jíme street food z těch ušpiněných stánků na ulici, kde by česká hygiena kuchaře na místě zastřelila, pořídíme i ryb pokrmy levně.

Právě kvůli šíleném dress codu jsem po čtyřech dovolených v muslimských zemích od cestování do těchto destinací zcela upustil. Ovšem buddhisté nejsou o mnoho lepší, i když by tomu člověk, který shlédl byť jen jedno video z thajského baru na nějakém frivolnějším kanálu, nevěřil. Zdaleka nejlepší dress code je na Azurovém pobřeží nebo na Kanárech.

Nejlepší asijské jídla jsem jedl v Durhamu, hrabství Durham, severovýchodní Anglie.


Diana
06. 12. 2021
Dát tip

Strašně zajímavé. Přečetla jsem bez dechu. Nejhorší se mi zdálo to vedro a nutné oblečení. (Vedro špatně snáším) Ale jinak to musí být velmi zajímavá země. Trochu bych to přirovnala k Egyptu, ale tam jsou na rozmary Evropanů přece jen zvyklejší...


Aru
06. 12. 2021
Dát tip

je vidět, že jsou náboženství, která nemají moře zrovna v oblibě :D


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru