Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMíjení
Autor
Alenakar
Vím - v davu lidí se zas minem,
když alej listím okrovým
jen tiše mávne za tvým stínem.
Tak co si počít se slovy?
Být básnířkou je utrpení...
Psát básně jako dopisy
pro toho, kdo se sotva změní?
Vím - ty zůstaneš, jaký jsi
a nevšimneš si očí v davu,
co pohledem tě provází.
Kam pospícháš? Zas na oslavu?
Ať! Promiň mi ty dotazy.
Zas k dlaždicím se víčka sklopí,
mé oči v prachu hledají
tvář trpělivé Penelopy.
Má slůvka sklouznou do bájí
a tvoje záda v mlze zmizí
a listy z větví padají
a skutečnost víc nenabízí...
Jsou páni ... a my - lokaji.
48 názorů
Jarmila_Maršálová
31. 12. 2021pěkně navázané
Safiáne,
ne - já jsem psala spíše pro ženy a jsem rády, že to čtenářky takto vzaly.
Alenakar, o tom přece není řeč.. To bychom se dostali do spárů genderových studií a já jako otec dvou dcer nemohu natolik zblbnout, abych jim uvěřil. Ty jsi přece psala o ženách.
guy,
všechno je v pohybu a některé duše se od sebe nezadržitelně vzdalují.
Dagmaram,
záleželo by na tom, kdo by textík zhudebnil a kdo by ho zpíval. Ale moc děkuji za chválu.
Safiáne,
dobro a zlo, intelegence a hloupost, nadání a sklony k diletantství se vyskutují zcela nezávisle na pohlaví.
Alenakar, možná. Takovým vzácným ženám se já obloukem vyhnu. Tvé lokajky z básně jsou jiné, než ty z tvého vysvětlení. Podle básně jsou chlapi tyrani a ženské chudinky. Chudinkám se vyhnu taky.
Safiáne,
některé ženy se ale opravdu jako lokajky chovají. Žena musí být vždy pro muže vzácná. On si nikdy nesmí být jistý, že "ta jeho" pro něj bude ta jeho za každých okolností.
Alegno,
to zatím ne. Těší mě ale občasné tipy od Aleše Nováka, který sám písňové texty psával.
Diano,
díky. Jsem ráda, že se moje "písničky" líbí. Nejraději bych psala jenom texty, jako to někteří tady dělají, ale baví mě psát třeba i volné verše a tak budu svoje výtvory nadále prostřídávat, aby byly pestřejší. Když čtenáře bavím, bavím se i já.
Opravdu pěkný text. Obstojí i jako báseň. Jen ten konec mi to kazí. Ale muž si musí u žen zvyknout na všechno. Lepší je jít do hospody, než to řešit.
Evženie Brambůrková
16. 12. 2021Vydařené.
Už jen hudba a je hotovo.Paráda.A máme song pro naše hudbou zhýčkané slechy.Tahle budoucí píseň by ale mohla zase trochu přinést svěží vítr.Kvalitu na to ,soudím,má.
Singularita může být buď počátek nebo konec. Ve tvém případě je to co?
Co máš pořád s těma tipama ? Kdybych chtěl, dělám to jak bleksabat, netvor, Gora, čudla nebo podobní. Koupil bych si je
Proč embargo? Píšu špatné volné verše, které dosáhnou tak maximálně na 13 tipů. Kdybych ale do dílny dávala vázané verše, mohou dosáhnout i na 20 tipů. Prostě tu nejsem vnímána jako autorka volných veršů, snad jen s vyjímkou veselých "Veršíků z mechu a kapradí".
Norsko,
já se neřídím žádnými chybnými předpoklady a omletými floskulemi. Párkrát jsem tu už pár měsíců nebyla a tak vím, že až odsud zmizím, neštěkne po mně ani pes a do čtrnácti dní tu každý zapomene, že tu kdy nějaká Alenakar byla. Když se ale třeba po letech vrátím na svůj nick, ten opět ožije, pokud budou mé nové básně úspěšné a čtenáři zase začnou číst i mé staré básně. Ale budou číst zas a zas jen ty básně úspěšné, ty které mají přes 20 tipů nebo výběry. Taková je realita, taková je lidská povaha.
Jakobys nevěděla, jak to tady chodí. Počet tipů přece absolutně nerozhoduje o kvalitě díla. Čtenář je buď debil, nebo tě nemá rád, nebo mu něco navykládali
Ale já píšu někdy i pro sebe, i když zcela vyjímečně. Tyto své experimentální básničky dávám jen do dílny, protože vím, že nemají šanci. Ano, občas si jich někdo všimne i tam. Teď je tam Hamlet II a zítra tam bude Mimo. Tyhle básničky dostanou vždy jen tak 10 až 13 tipů, takže je smažu. Dílna je pro mě jen takovou nástěnkou. Ale jsem ráda, že to možná udělá pár lidem radost aspoň na té nástěnce, než to definitivně hodím do koše. ...Kdybych byla van Goghem, všechny neprodané obrazy bych naházela na hromadu a spálila je.
Rem,
byla bych ráda, kdyby si aspoň někteří čtenáři přimysleli k tomuhle textíku melodii. Není to básnička pro tiché čtení při svíčce. Je to ploužák.
Norsko,
já a lokaj? Já jsem přece textařka, která píše písňový text o hypotetické básnířce, která se lokajem cítí být. ...A myslím si, že tento pocit s ní možná budou mnohé čtenářky sdílet. Nevěřím, že tady na Písmáku mají všechny čtenářky ideální vztah. Svět je plný opuštěných čtyřicítek a pro ty já (někdy - teď právě) píšu.
netWoore, dík. Ale s textíky zas na nějakou dobu končím. Mohly by omrzet.