Krvesaj a Nekronella XXII

„Emile, Emile, ty náš ukrutný Drakule,“ zasmušil se Vlad Krvesaj. „Ty si myslíš, že takhle vypadá upír?“ zeptal se kamaráda mezi náhrobky při přípravě na focení přebalu budoucí desky.

„Našel jsem si to na internetu,“ pochlubil se Drakul Smrtihlav. „Je tam spousta inspirujícího materiálu. Udělal jsem si takový průzkum a jsem oblečený naprosto klasicky, jako temný upír z dávných časů.“

„A odkdy nosí upíři černý plášť?“ pokračoval ve výslechu Vlad.

„Odjakživa,“ opáčil překvapeně Drakul. „Jsou tisíce zobrazení, stačí si dát do vyhledávače heslo Upíři a sám uvidíš.“

„Přesně tak, odjakživa a možná i dřív,“ začala ho pro změnu poučovat Nekronella. „Ale my jsme moderní upíři! Jdeme s dobou a oblékáme se podle poslední upírské módy. Nosíme kožené bundy a upnuté džíny.“

„I ty lakýrky jsou otřesné,“ přidala se Talaura v lesklých legínách a červených lodičkách. „Vypadáš v nich jako dědeček mého dědečka.“

Všichni kromě Drakula se zasmáli.

„Já jsem se fakt snažil,“ bránil se Smrtihlav. „Dokonce jsem si o tom přečetl mystický román Necronomicon. Tam je jasně uvedeno, jak mají upíři vypadat.“

„Snažil ses málo,“ rozvalil se na prvním hrobě Vlad ve svých značkových černých riflích a v tričku s lebkou. „Lakýrky upíři už dávno nenosí, my nosíme Martensky. Taky zlatý řetízek s obráceným křížem nikdy nezaškodí.“

„Hlavně ať není stříbrný,“ upozornila ho Nekronella tónem, kterým se mluví s malými dětmi. „Možná to nevíš, ale my upíři stříbro špatně snášíme, podobně jako moje máma,“ zasmála se.

Drakul Smrtihlav si začal zahanbeně sundávat plášť a lakýrky. Vyndal si z batohu tenisky a zahrnul rukávy od košile. Potom začal nenápadně zatírat blátem stříbrné lemování tkaniček.

„Jo a s tím kečupem to taky raději moc nepřeháněj,“ začala ho znovu poučovat Talaura. „Stačí, když si uděláš jen tenkou linku od koutků úst, nemusíš tím mít zapatlanou celou bradu. Nejsme dravci z Nairobi, sajme krev kultivovaně.“

„Víte co, už mě přestaňte sekýrovat,“ rozčílil se náhle Drakul. „Já končím!“ práskl o zem umělým zuby a zakončil tak svou dvoudenní upírskou kariéru. Být upírem totiž není žádná legrace.