Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKontakt
Autor
Zajíc Březňák
nezávisle na tom
jestli jsou na Seznam.cz
dobré nebo špatné zprávy,
bez ohledu na rostoucí či klesající čísla
covid pozitivních pacientů
počítám před spaním hvězdy
jako někteří počítají ovečky,
a když je pod mrakem, neusnu,
dostávám důchod coby invalida,
ale já tu nechci jíst zadarmo chleba,
vysílám signály a čekám,
zda mi někdo z hlubokého kosmu odpoví,
naslouchám vesmírnému šumu,
ale přes potok na mě kdosi pokřikuje,
že to prý není žádná zásluha,
čekat jestli se někdo chytí
na háčky skryté v tečkách a čárkách,
že hledat někoho na druhé straně je pošetilé,
protože život je možný jen tady na Zemi
a že já sám musím při pohledu do zrcadla
spatřit se sebou bojujícího lempla
*
6 názorů
Zajíc Březňák
30. 12. 2021Děkuji všem čtenářům a těm, co napsali komentář, za odezvu.
Kamamuro, máš pravdu, ale já nejsem žádný samuraj, ba ani obyčejný evropský feudál. Viděl jsem ovšem tady ve Strakonicích na téma finančních záležitostí pěkné graffiti: VYNDEJ SI HLAVU Z PENĚŽENKY... :-D
Vysílám ti svým komentářem jasný signál, že se mi tvoje dílko líbilo. Obzvlášť ten závěr.
Původně bylo všechno zadarmo - bobule a zvěř v lese, dříví na oštěpy, pazourek na sekyromlaty a hroty šípů, zlato a měď v řekách, voda v nich se dala pít, než přišel hamižný člověk, a rozvěšel na všechno cedulky, a rozparceloval planetu na pozemky.
Zároveň ale nic není zadarmo, protože celková entropie v uzavřeném systému nemůže nikdy klesnout, což znamená, že všeho je omezeně a jednou se to vyčerpá, sebeodolnější zařízení nebo stroj se jednou rozbije, a všechno živé jednou zemře, a všechny civilizace zaniknou (kolik jich je asi nikdo neví), až se vesmír buď vrátí do singularity, nebo zahyne termodynamickou smrtí.
Nicméně až postupující automatizace a robotizace připraví o práci stále větší počet lidí, bude nutno aktualizovat archaické paradigma "bez práce nejsou koláče". Nepodmíněný základní příjem mi připadá jako optimální řešení. Buď to, a nebo bude nakonec zase nějaká pořádná válka.
Takže bych se tím, kdo si co zaslouží, nebo co kolik stojí, rozhodně netrápil, na to je život příliš krátký, Navíc kodex bushido zakazuje samurajům jak pracovat, tak se starat o finanční záležitosti.
Mně to oslovilo. Začátek se nezdál, ale báseň stále rostla. To se vždycky nepodaří.