Přiznání

jsi blízký mi i vzdálen,  

vydat se ještě na cestu příští?

obeznámena s tvým jízdním řádem,

světlo se ve tmu tříští

přiznávám, moc mi schází

hřejivá slova, vroucnost listů tvých,

však co z pouhých iluzí a frází,

roztaje jak padlý sníh 

není to ničí vina,

to čas bere jas i barvám duhy, 

kde touha se s citem neprotíná,

přímky se mění v kruhy