Astrokolaps

no a konec je ten, že jsem si to přečetl i já;... dokonalá asymetrie :D

nevím, nevím, vnímal jsem silnou asymterii v životě už dávno, škola mi to rvala přímo před obličej, no a dneska tomu můžu být rád, nakonec silnici a vozidlo jsem si vybral sám, takže není nad čím naříkat a vůbec je to zbytečný ;)

to je cesta životem, jen roztříštěné vzoomínky napůl mizející v bažinách s čímž jsem nespokojen a rozhodně se s tím nehodlám smířit, zapomínat je nesmysl :D

To je zase zklamání. Proto tahle citová vzepětí převážně nedoporučuji. Co je pro jednoho planeta plná velbloudů, to je pro druhého mlhavá vzpomínka, rozpitá počtem dioptrií a jařmem manželského života. A to bývala vzduchem, který jsem dýchal, zemí, po které jsem chodil, a lesem, pod jehož majestátně se kývajícími jehličnatými velikány jsem snil za bílého dne o dosud nepoznaných tvářích, místech a vjemech. 

A teď ze všeho zbýva jen rozšláplá hliněná figurka indiánů kmene Navajo. To je ona rozdílnost perspektiv, kterou v mládí člověk nepochopí, předpokládá symetrii, a ošklivě si potrhá vnitřnosti. Ještě, že se to dá vždy zachránit na nějaký vděčný eintopf - stačí kořenka plná sentimentu, a láhev plná mlhy zapomnění. 

Tedy do dna, přátelé - níž už se spadnout nedá!

Tak jsem to nakonec otevřel, většina z 1022 bytů byla moje báseň, odpověď byla typicky stručná, viz níže:

"Pěkný, ale úplně nevím. Kratkozrakost, díry v paměti, energie vložena do děti? Indicii malo, kazatelen a piskovist mnoho :). Každopádně hezky nový rok ⚘."

tys člověk mnoha identit a tváří :))

Tak jsem si dodal kuráže a normálně jsem jí to poslal, jakože normálně, tak nějak lidsky, mailem. Ani falešnou identitu jsem tentokrát příliš nemaskoval - sice jsme se sedmnáct let neviděli, ale musí jí snad dojít, že Kropivoj nemůže být nikdo jiný, než já! A dokonce mi přišla odpověď, a má celých 1022 bajtů (nejkratší, co mě napadá, by se vešla do šesti), ale je to kódováno v base64, takže nevím, co se tam píše, a poštovního klienta nemám odvahu otevřít! To je zas jednou drama! ;-D

Nyní odborná kritika,prosím za prominutí,že se rozepíšu trochu vědecky,takže bude tato stať někomu připadat nudná,ale zde je dílo,které musím podrobit vědečtějšímu rozboru.Tak tedy:

"Tvl!To je boží!Tip!"

samozřejmě, v komickém(/satirickém) díle je dovoleno vše, tak jsem taky psal povídku o panu Vánočkovi :D

ironie a satira vůbec nejenom že patří do fejetonu, ale fejeton bez toho není ani fejetonem, takže tam by se na tebe mohl někdo těžko zlobit, když takové prostředky ve fejetonu použiješ a svědčilo by to jen o neznalosti komentujícího co vlastně fejeton je a co je pro něj charakteristické ;)

i když četl jsem tu i ty fejetony co nebyly vůbec fejetony, např. když píše fejetony bixley, tak to je vážně masakr, nejen že to postrádá vnitřní logiku v textu, ale i to postrádá atributy nezbytné pro fejeton :D:D

výborně Kamamuro, to je báseň ;)

za mě banální konec je geniální, není nic horšího, než se snažit cokoli zakončit pompézně

Antiklimax se tomu odborně říká, už jsem si vzpomněl. Jako literární kritik bych patrně nestál za nic! ;-D

Samozřejmě, čtenáře zklamávám nerad - nemusí se podruhé vrátit! ;-D

Tenhle kousek je jedno z těch dobrodružství, u kterého nevíš, co přijde na další řádce. Ale hele - ten konec je tam naprosto schválně, je schválně civilní a banální, a je to kryptický vzkaz konkrétní osobě. Tak. A už to dělám taky - vysvětluju, ačkoliv jsem si umiňoval, že to dělat nebudu. Čas na novoroční předsevzetí! ;-D

Má to některé úplně skvělé momenty, hlavně ze začátku - akustikomáři!!! Vůně vlhkého pískoviště! Ta pointa mě subjektivně trochu zklamala, ale to nevadí, tip si to bohatě zaslouží stejně. :)