Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMizení
Autor
Alenakar
Stále se někdo někam ztrácí,
vytrácí zvolna z paměti...
Včera byl ještě inspirací,
dnes o něm nemáš ponětí.
Vlaštovky - podzim - prázdné dráty,
namísto křídel suchý list.
S jíním se blíží zima a ty
některé básně nechceš číst.
Některé verše zmrznou na rtech:
krkavčí slůvka "nikdy víc"...
Naposled náhle zírá z parte
dvojice něčích zřítelnic.
Stále se někdo někam ztrácí,
vytrácí zvolna z paměti.
Tak za obzorem zmizí ptáci,
ve větru pírko odletí.
24 názorů
Juliáne,
díky. Možná bych i mohla být "písničkářkou", ale baví mě střídat role.
En,
je velmi těžké psát "lidové písničky". Někdy bych se to chtěla naučit.
V jednoduchosti je krása. Přátel ve smutku tu máme možná víc, než se na první pohled zdá.
taktedy,
"mrtvé" máme i tady na Písmáku. Některé nicky prostě zmizí, slehne se po nich zem. A nikdo ani není, jestli zemřeli, nebo jen přestali psát. Písmák je velmi melancholické "místo" v časoprostoru.
Janry,
jako lidstvo jsme určitě ztracení. Dříve nebo později se nám podaří zničit tuhle planetu. A vlastně za to nikdo nemůže. Může za to "pokrok", který je nám vnucován, a kterému se neumíme vzepřít.
Knihomole,
baví mě psát smutné náladovky, ale kdybych psala jenom je, byla bych asi brzy nudná.
Karpatský knihomoľ
03. 01. 2022skvelá
F.M.R.C.,
díky. Já píšu raději smutné textíky než veselé. Věřím, že je tu ale dost lidí, kteří mají rádi smutné písničky.