Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDvě nádoby
Autor
netWoor
Ten příběh možná mnozí znáte.
Je žena, dlaně mozolnaté,
do kterých právě popadla,
obnošenou tyč vahadla.
Na každém konci toho klacku,
džbány dělané po domácku
a měl bych vám říct v úvodu,
že s nima chodí pro vodu.
Ještě něco, co není zřejmé,
ač jsou nádoby obě stejné,
ať je vám známa příčina:
v jedné je vidět prasklina.
Na konci cesty od potůčku,
utichnou zvuky drobných krůčků,
když žena sundá dlouhou hůl,
v jedné nádobě vody půl.
„Odpusť mi ženo,“ vadná říká,
„odpusť, že ze mě voda stříká,
já vím, že dělám ostudu,
vyměň mě, plakat nebudu.“
A na to odpoví jí žena:
„Hloupoučká, nebuď rozrušená,
všimla sis, když tě musím nést,
co roste na tvé straně cest?
Dobře vím o tvém nedostatku,
věděla jsem to od začátku,
však ty si byla příčina,
že cestou voní květina.
Každý z nás máme svoje chyby.
Každému něco jiné chybí,
kdo jiné bere, jaký je,
jen ten si život užije.“
13 názorů
Evženie Brambůrková
19. 01. 2022To je prostě krásné.
Gora, dekuju, ale jak uz jsem rek, takhle uz nepisu, ty rymy se mi nelibi, ale nechtelo se mi to predelavat.
Diky annnie :))) je to hodne stara vec, novinky mi dochazej, dneska uz bych takhle nepsal ...
Akožto majiteľ niekoľkých prasklých džbánov - a to som s nimi po vodu veľmi nechodila a majiteľ hrnčekov, ktorým chýba sem tam nejaké to ucho - páči sa mi to.
Ach... Napsals tohle vážně ty??? Kde se to v tobě, sarkastickém vtipálkovi, bere??? Krásnej příběh, krásnej text. TIP a.