SNĚŽENKY

miluju blížící se jaro

kdy taje sníh

a sněženky kvetou po lesích

 

však místo jarní nálady

srdce mi svírá strach

brzy už budu jenom prach

 

nemilosrdně mě mučí 

moje noční můry

jsou ve mě, ty nepřilítly z půdy

 

rejdí ve mě

křížem krážem

tělo se stává mým žalářem

 

za co jsem trestán

vždyť snad každý chybil

proč právě mě ďábel si oblíbil

 

moje údy se třesou

hlavou letí myšlenky

dnes snil jsem opět sněženky

 

jsou pokorně bílé

dávají mi klid

a odvahu se pomodlit

 

učinil jsem tak

tváří proti nebi

mrtvé můry padaly k zemi

 

právě přišlo to spásné jaro

zlé sny zmizely

 

já pomalu umírám ve své posteli

 

dnes byl první jarní den

v mých očích slzy jak skleněnky

daleko široko rozkvetlé sněženky

---