Dívka a moře - Tuleni, tučňáci a žralok bílý III.

Tuleni, tučňáci a žralok bílý

(leden 2003)

III.

Na obědě stále ještě posádka vypadala jako stádo čerstvě vylíhlých tuleňů, proto dívka s Čočkou uvařili hrnec silné česnečky. Výsledkem byl sice vylepšený vzhled, ale odér jistě vyhnal všechny upíry z území celé Jihoafrické republiky. V poněkud mátožném stavu se jim podařilo do večera připravit loď k vyplutí.

Druhý den krátce po rozednění byla Mary na cestě k ostrovu Seal Island. Doufali, že díky časné hodině nepotkají lodě s turisty. Původně měli v úmyslu kotvit na závětrné straně padesát metrů široké a osm set dlouhé skalnaté nudle a k pobřeží doplout na člunu. Stále ještě neklidné moře však znemožňovalo bezpečné přistání. Po krátké poradě šéf rozhodl, že potápěči půjdou do vody z lodi.

Zatímco se Čočka s Ichtylem budou věnovat natáčení, Zrzoun s dívkou mají za úkol sledovat okolí. To pro jistotu, kdyby nějaký žralok dostal chuť posnídat tuleně. Kromě toho obdržel Zrzoun od šéfa ještě další úkol a možná těžší, než sledovat žraloky. Měl uhlídat kolegyni, aby při své příchylnosti k mořských tvorům nevyvedla nějakou pitomost.

Pumpička musel pustit lodní pokladně hodně žilou, když pořídil dívce nový suchý žaket ze stlačeného neoprénu včetně kapuce, rukavic a nové masky od firmy Poseidon. S tímto druhem vybavení se ještě nesetkala. Oděv zajišťoval dokonalé utěsnění proti kontaktu s chladnou vodou. Pomocí ventilu bylo možno overal nafouknout, když potápěč potřeboval zůstat nějakou dobu na hladině. Potom si všimla dodatečně nalepeného štítku na víku krabice. Prodejce zřejmě předpokládal, že každý zákazník si vybavení kupuje za účelem potápění se žraloky a je nutno ho poučit.

Štítek obsahoval následující doporučení:

1. Nesahejte na žraloka holou rukou, kůže je pokryta drobnými šupinkami s tvrdým povrchem. Hrozí odření a nebezpečí krvácení, což může mít až fatální důsledky.

2. Používejte celotělový tmavý neoprén. Světlé barvy žraloka přitahují a vybízí k útoku, stejně jako holá kůže rukou.

3. Při plavání na hladině pohybujte lehce nohama, ruce držte u těla, aby si vás žralok nespletl s tuleněm.

4. Nepanikařte pokud se ocitnete v blízkosti žraloka, ale přestaňte se hýbat. Musí z vás cítit klid.

5. Při ponoření zachovávejte svislou polohu, aby si vás nespletl s rybou.

Po přečtení doporučení nad některými body nedůvěřivě kroutila hlavou, ale usoudila, že snad je psal někdo, kdo má se zdejší žraločí populací zkušenosti. Přesto raději dá na svůj instinkt.

Když potápěči zmizeli pod vodou a vydali se k ostrovu, Plešoun se šéfem zaujali strážní místa na střeše můstku, odkud měli dobrý přehled po okolní hladině. Vše, co plave do hloubky čtyř metrů spolehlivě odhalí. Pokud situaci vyhodnotí jako nebezpečnou, vypálí do míst, kde by se měli potápěči nacházet speciální světlici, která vybuchuje a hoří pod vodou. Varování je to účinné, ale zakázané. Občas se totiž stávalo, že někdo trefil potápěče, a takové zranění pod hladinou vždy končí smrtí.

Z nebezpečných druhů žraloků se v těchto vodách vyskytují dva. Carcharodon carcharias, žralok bílý, který především díky filmovému průmyslu dostal cejch nelítostného zabijáka. Dorůstá délky sedmi metrů a váhy tři a půl tuny. U pobřeží jižní Afriky se hojně vyskytuje v délkách tři až pět metrů. Praví obři žijí víc na sever a to i ve Středozemním moři, kam se dostanou při pronásledování tuňáků, kteří tvoří hlavní část jejich potravy. Jsou vídáni u západního pobřeží Itálie a ve vodách kolem Korsiky.

Další ze zástupců označený za nebezpečného je Carcharhinus leucas, žralok bělavý, dorůstá délky tři a půl metru a dosahe váhy necelé tuny. Dokáže žít i ve sladké vodě a bývá spatřen  i mnoho kilometrů proti proudu veletoků jako je kupříkladu Amazonka. Dost problémů s ním mají též obyvatelé pobřežních měst v Karibiku a jižní Austrálie. Podle slov Ichtyla, který je léta studoval, mají na svědomí víc napadení člověka, než obávaný žralok bílý.

Občas proběhnou informace, že kdosi zahlédl ve vodách u Kapského města i nebezpečného žraloka tygřího. Pravděpodobně však jde o mýlku amatérského potápěče, neboť tento druh má v oblibě rovníková moře. Z druhů označovaných jako potencionálně nebezpečné se vyskytuje u pobřeží jižní Afriky kladivoun obecný, žralok modravý a mako.

Potápěči se usadili na skalní římse deset metrů pod hladinou, kde je neohrožovala rozhoupaná hladina a Čočka s Ichtylem mohli v klidu natáčet. Tuleni při cestě za potravou také vyhledávali klidnou hlubší vodu. Několik zvlášť zvědavých jedinců chvíli kroužilo kolem potápěčů, než se jeden znenadání rozhodl ochutnat podivnou věc, kterou držel v rukou kameraman. Bylo zapotřebí Zrzounova zásahu, aby dotěru od jeho úmyslu odradil. Tuleni byli nenezvykle krotcí a hraví. Nájezdy turistů zřejmě způsobily, že ztratili ostych.

Dívka neodolala. Sklouzla z římsy natahujíc paži k nejbližšímu ploutvonožci. Nevzal do zaječích, ale začal kroužit, jako kdyby byla středem mixéru a on kouskem ovoce čekajícím až se dostane na řadu k umixování. Několikrát do Prcka šťouchl čumákem ve zřejmé snaze vybídnout ji ke hře. Zrzoun chtěl zasáhnout, ale zastavil ho Ichtyl, aby mohl Čočka vše natočit. Najednou byl konec. Kolem se prohnalo jako torpéda hejno tučňáků a zmizeli i tuleni. Způsobilo to několik žraloků mako, kteří propluli pár metrů pod nimi.

Ichtyl ukázal na sdružený přístroj na zápěstí, obsahující mimo hodin i stav zásoby vzduchu. Napojil hadici od lahví na ventil žaketu, přifoukl jej, až vypadal jako napůl splasklý balon a vznesl se k hladině. Ostatní následovali jeho příkladu.

 - pokračování -