Před zpovědí III. jiná varianta

Za mne morální zákon předpokládá zákonodárce. Opakuji - proč by měl neosobní a nemilosrdný vesmír mít v sobě nějaké osobní zákony vůči osudu jednotlivců dle jejich morálky a jednání? Budha to nevěděl, asi to již v jeho době byla vážná otázka. Za mne, pokud věřím ve fungování něčeho, měl bych doložit, proč to tedy asi funguje, jinak jde pravděpodobně o omyl.  Myšlenkově nekonzistentní soustava. 

ik,

samotná představa boha - tvůrce je antropomorfizace. Už postava starozákonního Boha jasně odkazuje na dobu, kdy bible začala vznikat. Bůh je patriarcha, kmenový náčelník, zuřivý, nemilosrdný, zlý a dokonce nespravedlivý.

I Buddhy se ptali, kde se vzal zákon karmy a kdo ho vytvořil. On odpověděl, že to neví, že ví pouze, jak zákon karmy funguje. A když ani Buddha nevěděl, kde se zákon karmy vzal, jak bych to mohla vědět já?

Jsem agnostička. Nevěřím, že by vesmír byl pro člověka do všech důsledků poznatelný a moderní fyzika mi v tom dává za pravdu. Bohužel ale vědecké poznání je prakticky využitelné až do té míry, že může zničit celou planetu. Bohužel.

v poho., ten komentář nad tvým posledním, jsem psal jako komentář komentáře Alenakar

koment pro tebe, tedy tvé básně je ten modrý

Za drzost to pokládám... opravdu mám tendenci drze smlouvat se Stvořitelem a Spasitelem. Zvlášť, když jsem zoufalý z toho, co po mně chce - třeba se někomu omluvit nebo vyznat před lidmi nějaký ohavný hřích. Beru tento druh svých básní jako trošku vtip a nadsázku, v které mohu odkrýt trochu ze svého nitra - právě tu svou malost, povýšenost, drzost a ubožácké smlouvání vůči Lásce, která šla místo mne na kříž... 

Neosobná a nemilosrdná, abstraktní karma... a jak se ty zákony karmy vzaly? Nějaký Tvůrce je nastavil jako hodinář? Když ne, tak proč by se měl neosobní a nemislosrdný, abstraktní vesmír zajímat o naše postoje a skutky k lidem okolo? Proč by měla v neosobním a nemilosrdném, abstraktním systému existovat jakákoli pozemská morálka? Nač? 

Smlouvání s Bohem je už praktika lidu Starého zákona, tedy Židovství (ve starozákonních biblických knihách hojně zaznamenáno, dosud praktikovéno). U křesťanů sanozřejmě taky.

Je to proto, že Bůh je živý a osobní a proto se to dá.

A o drzosti nelze mluvit ani smykem, protože výzev, aby to lidi dělali je přímo z božích úst něúrekom.

Co se karmy, neopití osudu rohlíkem, po zásluze potrestání ... týče, to je pěkný, akorát všude kolem sebe lze vidět, že to moc nefunguje, co? 

Já vás křesťany absolutně nechápu. Kde berete tu drzost, když chcete se svým Bohem smlouvat a klást si nějaké podmínky? Antropomorfizace božstev... To se táhne už od antiky!  Inklinuji k buddhismu. Zákon karmy nikdy nikdo rohlíkem neopije. Je to nemilosrdný abstraktní systém, v němž bude každý po zásluze odměněn nebo potrestán. Žádné smlouvání vůbec nepřichází v úvahu.

Tip za slůvka do pranice.

Ano, svátost smíření v sobě nese jisté těžkosti, včetně studu. Jako všechno, co má význam. Rád přitom vzpomenu na událost, kdy jsem byl před lety za stejným účelem u kamaráda, kněze. Poté, kdy už jsme řešili přípravu na nějakou akci, jsem se jej zeptal na něco z předchozí zpovědi a on mě odpověděl, na co se ptáš? Já nevím, myslíš si, že si to nechávám? Už jsem to odevzdal výše. To mi velmi pomohlo.

Nic proti tomu tvému "vyznání". Nicméně tento dlouhatánský výčet (trochu jako četba papíru s hříchy) s několika úvahami (ve stejném stylu), mi přijde zbytečně obšírný. Nevidím důvod vyčerpávajícího výčtu. Vlastně jakési stále stejné vyhledávání právě těch konkrétních pochybení, ze které se přirozeně stydíme. Je to originální téma, ale svým objemem a schématičností ztratí výraz a spíš než to, co by to mohlo někomu přinést, se promění v únavu.

TAHLE varianta je rozhodně VÝBORNÁ!!! Předchozí si najdu, až budu mít chvilku. TIP a.

Vím, že je to hrozně dlouhé. Dokázal by to někdo zhodnotit, která varianta textu je lepší a proč? Pomohlo by mi to...