Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sežlutý růže pro Harryho Hackera
Autor
Danny
Harry Hacker is back in town :)
ve stínu Stromu poznání a Stromu života
živoříme a poznáváme
celý den, celou noc
někdy přehlížíme, že to, co nás má posunout dál
máme přímo před nosem, ale je to tak obyčejné, že to nevnímáme
a místo toho honíme chiméry
které stejně spláchne čas, až odhalí jejich křehkost a slabost
ale to, co je opravdu skutečné
poznáme tak
že to překoná všechny kotrmelce
a tiše, nenápadně zůstává stále s námi
10 názorů
zvedavec: Buddha pravil, že kromě toho, co se mění, je i To, co se nemění :). snad ti to pomůže :).
Zamyslela som sa nad Tvojimi slovami "ale to, co je opravdu skutečnépoznáme tak, že to překoná všechny kotrmelce a tiše, nenápadně zůstává stále s námi". Verím, že vieš o čom píšeš a chcel si nám to sprostredkovať, čo mi je sympatické. Ale nerozumiem, hoci by som chcela.
Aké odpovede si dávam ja?
Každý deň sme - chtiac či nechtiac - o trochu zmenení oproti tomu, akými sme boli doteraz a aj svet je iný. Keď iné nie, starneme, mení sa situácia okolo nás, čakajú nás teda nové výzvy. A naše odpovede (aj pasivita je odpoveď) sú vždy nevyhnutné. Také či onaké.
Ak sa snažíme prežiť svoj deň ideálne (pre mňa je to v súlade s Bohom, ktorý je múdrosť a dobro), teda tak, aby nás samých naše rozhodnutia napĺňali pokojom,
(neviem, či je to cesta ďalej, možno sa to tak dá nazvať, ale súhlasím aj s Alenakar, že je otázkou, či je potrebné ísť ďalej alebo doriešiť všetko na našom mieste, hlavne dobre riešiť úlohy, ktoré nám práve tu a teraz dáva život).
To bola u mňa teória.
A prax je veľmi často inde. Ale možno by som sa mohla inšpirovať tým, čo som napísala a hľadať cielenejšie tie rozhodnutia, ktoré ma napĺňajú pokojom.
Zamyslela som sa nad Tvojimi slovami "ale to, co je opravdu skutečnépoznáme tak, že to překoná všechny kotrmelce a tiše, nenápadně zůstává stále s námi". Verím, že vieš o čom píšeš a chcel si nám to sprostredkovať, čo mi je sympatické. Ale nerozumiem, hoci by som chcela.
Aké odpovede si dávam ja?
Každý deň sme - chtiac či nechtiac - o trochu zmenení oproti tomu, akými sme boli doteraz a aj svet je iný. Keď iné nie, starneme, mení sa situácia okolo nás, čakajú nás teda nové výzvy. A naše odpovede (aj pasivita je odpoveď) sú vždy nevyhnutné. Také či onaké.
Ak sa snažíme prežiť svoj deň ideálne (pre mňa je to v súlade s Bohom, ktorý je múdrosť a dobro), teda tak, aby nás samých naše rozhodnutia napĺňali pokojom,
(neviem, či je to cesta ďalej, možno sa to tak dá nazvať, ale súhlasím aj s Alenakar, že je otázkou, či je potrebné ísť ďalej alebo doriešiť všetko na našom mieste, hlavne dobre riešiť úlohy, ktoré nám práve tu a teraz dáva život).
To bola u mňa teória.
A prax je veľmi často inde. Ale možno by som sa mohla inšpirovať tým, čo som napísala a hľadať cielenejšie tie rozhodnutia, ktoré ma napĺňajú pokojom.
Evženie Brambůrková
28. 01. 2022Tak to prostě je a bude.
Radovan Jiří Voříšek
28. 01. 2022něco na tom je, myslím na obsahu, ale osobně mi přijde, že je to jednou nohou a něco mimo poezii
Je ale otázkou, jestli se má v každém z nás něco posunout dál. Soudím, že většina lidí jen přešlapuje na místě. Já zase ráda chodím pozpátku. Tip.