Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zapomenutá

28. 01. 2022
8
5
347
Autor
Cookie Moon

Zapomenutá

 

Ještě pořád se nevyzná v kase. Ví už sice, kde je cheescake, ale croissant snad nikdy nenajde. Zákazníci čekají v řadě a nervózně pokukují po tabuli odjezdů v hale. Vlak na nástupišti vyplivne několik cestujících aby hned nato vcucnul další. V hale se touhle dobou objevují studenti a mladý lidi. Vrací se po krátký pauze zpátky do malejch pronájmů ve velkých městech, do školy nebo do nějaký zajímavý práce. Pokračovat v naplňování studijních i životních plánů, psát seminárky, diplomky, rozbory, eseje. Zajímavý lidé. Baví se o filmech, knihách, představeních a projektech, na kterých právě teď pracují. Ona teď nemůže najít croissanty. Nakonec si ale přece jen vzpomene a fronta se konečně pohne. Když pak zvedne hlavu od pokladny, zjistí, že je zase sama. Skrz svůj odraz ve výloze zpozoruje, že venku už je skoro tma a v hale na lavičkách posedává sotva pár cestujících. Z tabule odjezdů zmizel i poslední blikající červený kód vlaku intercity.

 

Vezme smeták a zamete závěje drobků z listovýho těsta, perníků a medovníků. Spolu s košema je vysype do velkejch černejch pytlů, utře stoly, vitrínu a zamkne kasu. Večerní obloha cestou domů pulzuje a problikává. Fialovomodrá se žlutými záblesky pouličních lamp. Tlustý čáry letadel pomalu blednou a nafukují se v dlouhý fialový mraky. Trolejbusy kolem pohvizdují a na křižovatkách se vždycky funivě zlomí - pojízdný akvária plný světla a unavených rozhovorů o zdražování másla a energií, o politicích, opatřeních nebo o hercích z televizních seriálů, který nezná.

 

Chodí radši pěšky podél řeky. Má ráda ten svěží večerní vzduch a větve stromů v odrazu líný hladiny. Vždycky jí vyčistí hlavu. Všechny ty drobky malicherností a útržky rozhovorů se tam rozpustí, zachytí ve větvích nebo jen pomalu odplujou pryč. Nechaj po sobě jen olejnatý duhový skvrny, ale i ty za chvíli zmizí. Do bytu na kraji města přijde už za úplný tmy. V jejich domku se jako v jednom z mála nesvítí. Asi šli někam ven, ale zapomněli jí napsat kam.

 

Když bude o víkendu pěkně, půjde si do parku číst a ve sluchátkách poslouchat hudbu kterou má ráda, ale která spolubydlícím přijde nudná nebo divná. Začíná se na to opravdu těšit. Má v playlistu několik úplně nových kapel, který zatím neměla čas si pořádně poslechnout.


5 názorů

Luzz
31. 01. 2022
Dát tip Cookie Moon

tak to by i vysvětlovalo, proč mi tvoje texty připadnou dost "vizuální" a živé (detaily, barvy, plasticita, dynamika, přelévání atd.)

prolínání profese/povolání s psaním je fajn (jak tématické, tak prostřednictvím využití určitých postupů/přístupů).


Cookie Moon
31. 01. 2022
Dát tip

Děkuju moc Luzz! A víš co je sranda? Já mám opravdu vystudovanou animaci :)) 


Luzz
31. 01. 2022
Dát tip Cookie Moon, Silene

jo, sice jde "jen" o popis obyčejnýho dne, nic moc se tam neděje, ale bavilo mě to, text působí přirozeně, dobrá práce s detaily (se opakuju) plus tady ještě ta barevnost, vlastně mi to přijde jako animovanej film, barevnej, nezvyklej, jeden obraz se přelívá v druhej... fajn. jako bys to měl vše před očima, když jsi to psal.

a oceňuju ten ne-hodnotící přístup k postavám v příběhu, ať už je to ta jiná holka anebo studenti a zajímaví lidé... protože podobný témata občas k určitým soudům, resp. zaujetí jednoznačnýho postoje svádějí.


stromeček
30. 01. 2022
Dát tip

Souhlasím, je to sugestivní čtení. Jen pozor na přehnanou popisnost, která místy zadrhává děj.


Janina6
29. 01. 2022
Dát tip

Moc dobře napsané... takové vtahovací. Byla jsem tam s ní. Možná jsem to byla dokonce já.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru