Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZapomenutá
Autor
Cookie Moon
Zapomenutá
Ještě pořád se nevyzná v kase. Ví už sice, kde je cheescake, ale croissant snad nikdy nenajde. Zákazníci čekají v řadě a nervózně pokukují po tabuli odjezdů v hale. Vlak na nástupišti vyplivne několik cestujících aby hned nato vcucnul další. V hale se touhle dobou objevují studenti a mladý lidi. Vrací se po krátký pauze zpátky do malejch pronájmů ve velkých městech, do školy nebo do nějaký zajímavý práce. Pokračovat v naplňování studijních i životních plánů, psát seminárky, diplomky, rozbory, eseje. Zajímavý lidé. Baví se o filmech, knihách, představeních a projektech, na kterých právě teď pracují. Ona teď nemůže najít croissanty. Nakonec si ale přece jen vzpomene a fronta se konečně pohne. Když pak zvedne hlavu od pokladny, zjistí, že je zase sama. Skrz svůj odraz ve výloze zpozoruje, že venku už je skoro tma a v hale na lavičkách posedává sotva pár cestujících. Z tabule odjezdů zmizel i poslední blikající červený kód vlaku intercity.
Vezme smeták a zamete závěje drobků z listovýho těsta, perníků a medovníků. Spolu s košema je vysype do velkejch černejch pytlů, utře stoly, vitrínu a zamkne kasu. Večerní obloha cestou domů pulzuje a problikává. Fialovomodrá se žlutými záblesky pouličních lamp. Tlustý čáry letadel pomalu blednou a nafukují se v dlouhý fialový mraky. Trolejbusy kolem pohvizdují a na křižovatkách se vždycky funivě zlomí - pojízdný akvária plný světla a unavených rozhovorů o zdražování másla a energií, o politicích, opatřeních nebo o hercích z televizních seriálů, který nezná.
Chodí radši pěšky podél řeky. Má ráda ten svěží večerní vzduch a větve stromů v odrazu líný hladiny. Vždycky jí vyčistí hlavu. Všechny ty drobky malicherností a útržky rozhovorů se tam rozpustí, zachytí ve větvích nebo jen pomalu odplujou pryč. Nechaj po sobě jen olejnatý duhový skvrny, ale i ty za chvíli zmizí. Do bytu na kraji města přijde už za úplný tmy. V jejich domku se jako v jednom z mála nesvítí. Asi šli někam ven, ale zapomněli jí napsat kam.
Když bude o víkendu pěkně, půjde si do parku číst a ve sluchátkách poslouchat hudbu kterou má ráda, ale která spolubydlícím přijde nudná nebo divná. Začíná se na to opravdu těšit. Má v playlistu několik úplně nových kapel, který zatím neměla čas si pořádně poslechnout.
5 názorů
tak to by i vysvětlovalo, proč mi tvoje texty připadnou dost "vizuální" a živé (detaily, barvy, plasticita, dynamika, přelévání atd.)
prolínání profese/povolání s psaním je fajn (jak tématické, tak prostřednictvím využití určitých postupů/přístupů).
Cookie Moon
31. 01. 2022Děkuju moc Luzz! A víš co je sranda? Já mám opravdu vystudovanou animaci :))
jo, sice jde "jen" o popis obyčejnýho dne, nic moc se tam neděje, ale bavilo mě to, text působí přirozeně, dobrá práce s detaily (se opakuju) plus tady ještě ta barevnost, vlastně mi to přijde jako animovanej film, barevnej, nezvyklej, jeden obraz se přelívá v druhej... fajn. jako bys to měl vše před očima, když jsi to psal.
a oceňuju ten ne-hodnotící přístup k postavám v příběhu, ať už je to ta jiná holka anebo studenti a zajímaví lidé... protože podobný témata občas k určitým soudům, resp. zaujetí jednoznačnýho postoje svádějí.
Souhlasím, je to sugestivní čtení. Jen pozor na přehnanou popisnost, která místy zadrhává děj.
Moc dobře napsané... takové vtahovací. Byla jsem tam s ní. Možná jsem to byla dokonce já.