Půlnoční intermezzo

hmmm ... T

Al Jal Úd - máš u mě pivo. Jsi z Prahy? ;-D

Časy jsou zlé, Kamile

Policajt nebo rošťák s Belmondem?

Takže skutečně nemáš co říci. Zajímavé. 

Prosím tě, moje poznámka byla jen editačního rázu. Obvykle je lidem posílám do pošty, ale s tebou si psát nechci. Chyby či překlepu se může dopustit každý; moc to hrotíš do osobní roviny.

Kritika vypadá jinak. 

"Časy jsou zlé, Egile!" (z čeho to jenom je? Kdo to uhodne, má u mě pivo ;-)

Nicméně máš naprostou pravdu, protože podstatné jméno "cit" je rodu mužského, a nikoliv ženského (jak by to snad člověk gramatiky neznalý mohl cítit), není-liž pravda?

Takový pitomá chyba, jak jí může udělat někdo, kdo se snaží předstírat, že je básník, že?

Já ti nicméně děkuju, za konstruktivní kritiku děkuju vždycky. A když už spolu mluvíme (my jsme spolu měli nějakou takovou šarvátečku, že? Ty jsi někam něco napsal, já jsem byl nasraný, tak jsem něco zhurta na tebe, a ty jsi, jako ten moudřejší ustoupil, ale od té doby si myslíš, že jsem blbec, není to pravda? Mohl bych si to dohledat, ale myslím, že v hrubých rysech si to pamatuju správně.), tedy jak říkám, když už spolu mluvíme (což je vždycky lepší, než kdybys mi třeba v noci zapálil střechu nad hlavou), tak ti chci říct, že mě zajímá, co si myslíš, ne vážně, doopravdy zajímá. 

Dal sis práci s tím, žes mi s "chirurgickou přesností" opravil hrubku, možná proto, abys mohl významně nekomentovat ten zbytek ("nemáš co říci"), jak píšeš, ergo buď se ti nelíbí ideové ladění básně (to možná Aruovi taky), nebo ji považuješ po všech stránkách za tak mizernou, že ti nestojí za komentář. Pak bys ale měl být schopen svou kritiku verbalizovat, a to mě právě zajímá, fakt. 

absence citu, jenž

(nedalo mi...; a hned se vzdálím a nebudu rušit při plácání po zádech, nemaje k textu samotnému co říct.)

Přečti si toho Koukolíka, doporučuji to každému. Je to vědec, připojí ti k hlavě elektrody, moderní neurologie už celkem ví, co má která část mozku na svědomí, ukáže ti obrázky, přečte ti kusy textu, a hned vidí, co se ti v mozku zapne, nebo nezapne, v jaké míře a kdy, no a protože se vyzná, tak ti taky dost často umí říct proč. Ergo, jak píše v předmluvě jedné své knihy, otázky, které dříve byly předmětem spekulací psychologů a filozofů, jsou dnes zodpovězeny z konečnou platností. Obava, očekávání, naděje a víra jsou pak v těchto případech nahrazeny věděním, šero a stín ustupuje světlu, a (ostatně máme na to ustálené jazykové rčení), "je jasno". Fakt ho doporučuju, je to člověk, který nemlátí prázdnou slámu, a jde velmi rychle, a často nekompromisně k meritu věci. 

nezlobím se ;)

jo, určitě, do 6. let je kritický věk a pak do nějakých 12. -14/15 je ještě člověk natolik tvárný, že ho lze pořád celkem snadno formovat, málokdo má např. v 10. natolik seřazené myšlenky, aby prohlédl v tom čem žije, no a pak stejně člověk dospívá mentálně až tak někdy ve 30? :D

Já vím, ale tak snad se nezlobíš, že jsem to vůbec navrhl, je to takový můj celoživotní sen, že se všichni sejdou někde u stolu/ve stodole/na návsi/v klubu bartitsu, a všechno si navzájem vysvětlí, a budou se pak méně hádat. Dokonce jsem si i rozanalyzoval, proč to tak mám - je to proto, že jsem to doma nikdy neměl, a celý život mi to chybělo, a já jsem to nevěděl. Tak, a teď to víš, já to zas vím od docenta Koukolíka, který tvrdí, že to podstatné na lidském charakteru se formuje do šesti let věku - pak se to tam zapíše jako mikrokód do paměti EPROM, a po zbytek života je na tom těžko, přetěžko cokoliv změnit. Takže to možná bude ten "osud", před kterým, jak se někdy zdá, není vyhnutí. Možná že si Aru myslíš, že jsem za potlesk publika zaprodal duši, ale mě prostě jde hlavně o to, o čem píšu výše, tak sorry, případně. 

Kamamuro, to bych musel být mezi lidma a to já nerad :D

no prosím, to je to co jsem žádal, jasný názor a nebát se přihlásit k tomu co je v té vaší knize psáno.

vzhledem k tomu, že počet věřících křesťanů je 2,1 miliardy ve 20 různých sektách, nebo církvích, tak to z vás činí nejsilnější věřící skupinu v určitého boha na Zemi.

třeba muslimů je 1,5 milardy a hidnuistů 900 miliónů, jako třetího největšího náboženství, těžko tedy nelze mluvit o tom, že křesťanství není světovládné náboženství, když víra v Jahveho a Ježíše má na Zemi nejvíce následovníků, ačkoli se dále stěpících do menších skupin, ale stále věřících v základní pilíře křesťanství

A ještě k Půlnočnímu intermezzu, kolega Voříšek udělal dobře, že báseň ocenil. 

Sorry jestli jsem rozčílil Arua, neschovávám se, jen myslím, že tohle je poetický prostor, proč tak zhurta. Nejsem filosof ani teolog. Neumím posoudit zda ten nebo onen křižák byl křesťanem nebo nebyl. O křesťanství v Čině jsem psal jen fakta, nic víc. Nepsal jsem nic o světovládné křesťanství, to vím jistě.  Jestli míří otazka na mě, tak jsem křesťan, myslím, že dlouhé debaty o náboženství, o víře a křesťanství, zvlášť v emocionálním režimu na Písmáka nepatří. Pozvi mě do hospody, přijdu a můžeme pokecat, nebo raději napiš dobrou báseň a podiskutujeme o ní. Zdraví Petr Bačkovský   

Za tím co jsem výše napsal o poznání, jak je tomuto slovu rozuměno v bibli si stojím. l 

ano, je to dávno, protože lidé si nic nepamatuji, historie nikoho nezajímá a dávné křivdy mohou přece spát na věky, hlavně aby se v nich nikdo nepřehraboval, ale kdybyses pokusil hádanku rozluštit, došel bys k překvapivému zjištění do současnosti, že oba křižáci byli jak křesťany, tak i nekřesťany, byl to chyták, ale poukazuje na to, že součaný křesťan je jak věřící, tak nevěřící zároveň, jelikož uznává jen něco a něco zase ne, tím je tak trochu v církvi, ale zároveň trochu není v církvi :))

vím, že se lidé bojí smrti, a že je pro lidi mít za normální se bát smrti a mnoho let jsem to také tak měl a smri jsem se bál, ale jak jsem psal, nebyl to nějaký neidentifikovatelný pocit z toho, že jednou život skončí, ale zcela konkrétní pocit smrtelnosti a konečnosti, jak už jsem o tom mnohokrát psal, to teď pak vede k jinému pohledu na věc, v podstatě v takovém bodě jsou dvě možnosti, zbláznit se z takového stavu, nebo přijmout věci takové jaké jsou, jak vidíš, umím to vysvětlit, narozdíl od mlčících křesťanů, kteří si svůj postoj neobhájí/nerozeberou/nezdůvodní.

život je jako jízda s autem na jednu nádrž, ty se bojíš, že ti nádrž dojde a ona skutečně dojde, ale je to důvod mít po celou dobu jízdy strach z nevyhnutelného?

chápu ale, že k urcitému náhledu je potřeba mít za sebou určité zážitky bez kterých nelze náhlednout, to co je po tomto zážitku samozřejmé.

např. objeviteli ptakopyska nevěřili, že by takové zvíře mohlo existovat, až když bylo zvíře řádně popsáno, pak moudří pánové uznali, že je něco takového možné :D

Ale to já přece vím, Aru, četl jsem o tom poprvé někdy v jednadvaceti letech, bydlel jsem tenkrát ve starém bytě, který byl původně klášter ze dvanáctého století, četl jsem Foucaultovo Kyvadlo a Jméno Růže a podivnou fantasy knihu "Každý z nás je legenda", a tam je právě dobytí Jeruzaléma líčeno dost naturalisticky - jakýsi rytíř údajně nabodl nemluvně na kopí a řekl svým přátelům - "hle, zase o jednoho pohana méně!" Dost to tenkrát se mnou zacloumalo. 

Jenže, to už je dávno, velmi dávno, a zaprvé, lidé jako tadyhle pan redaktor určitě nehledají v církvi příležitost vraždit ve válce příslušníky cizích kultur, tím jsem si skoro jist. Podle mé zkušenosti (samozřejmě subjektivní, a nad omezenou množinou respondentů) hledá většina věřících (které jsem potkal) především pocit bezpečí, protože společně sdílíme základní paradox smrtelných, sapientních životních forem - totiž že musíme umřít, ale pud sebezáchovy nás nutí toužit žít navěky. Tento paradox (označme ho pro další diskuzi P1) podle mého názoru udělá nakonec filozofa z každého - to je podle mého přesvědčení také naše jediná naděje. Já vím, že ty to řešíš prohlášením, že se smrti nebojíš, ale napadlo tě, že tato víra, může někomu připadat stejně absurdní, jako přesvědčení, že Adam žil 930 let?

krom toho Kamamuro, mám pro tebe hádanku: jak poznáš věřícího od nevěrícího v Jahveho, po dobýtí Jeruzálema v r. 1099 jali se křižáci masakrovat místní obyvatele, jejichž počet, který padl pod křižáckým mečem se odhaduje, až na 70 000, přičemž mrvých bylo tolik, že se prodili po kolena v krvi a teď ta hádanka, dva křižáci, kteří se účastnili tohoto masakru za provolání Ježíšova jména nebyli křesťani, ale pouze jeden z nich, otázka zní, který z těch dvou byl křesťan a který věřil dejme tomu v ďábla, podotýkám, že oba jsou stejně oblečeni ;)

:))

Vyprázdnění mysli je dobrej cíl.

Dobře napsaný. Tip a.

Kamamuro, co ti připadá na této větě jako podobenství?

Gn 5,5 A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.

Bačkovský se tady ohání Adamem nalevo, napravo, ale když má říct, jestli věří v to co se píše v jeho bibli, tak raději mlčí.

já nevím, Kamamuro, ale neznám nikoho, kdo by žil 930 let, ty ano?

on je problém běžného křesťana, že nejen že nemá tucha o těhle věcech, případně o nich ve vší skromnosti taktně před světem mlčí, ale existují dokonce lidé, kteří si říkají křesťané, přestože neznají ani apoštolské vyznání víry, což je základní manuál pro křesťany, ale trvají ve sve neznalosti na tom, že jsou pravověrnými pokračovateli Ježíše a Jahveho :))

Paráda...

Ale no tak, Aru, proč tak zhurta? Může to být nějaké podobenství, nebo se tenkrát prostě víc hledělo na životosprávu. I můj obezitolog, Dr. Piecha, mi kladl na (již tak přetížené) srdce, že obezita výrazně zkracuje dobu dožití. Třeba ji život podle původní dokumentace naopak prodlužuje, nebo třeba kvalita genofondu postupně klesá, co my můžeme vědět, co se tenkrát vlastně dělo nebo nedělo...

Bačkovský, takže za bernou minci bereš, že se Adam dožil 930 let? - Gn 5,5.

velmi slušně odvedená práce ve všech rovinách, je zbytečné je vypisovt, prostě ve všech

Tato báseň má hluboké sdělení,ale můj intelekt je žel přespříliš mělký,abych spustil obstojnou konverzaci na filosofickou notu.Jako dělník a tudíž nevzdělaný ,v očích mnohých nositel cejchu proletariátu,obyčejný a prostý tupec z davu sobě podobných,si však i přes svoji chronickou nesebedůvěru věřím,že jsem dané dílo zcela pochopil a velmi mne zaujalo.Rád bych,kdyby se mi dařilo takto tvořit,ale na druhou stranu,když vidím takovou tvorbu u druhých,rozhodně mi činí potěšení jejich díla číst.Kdybych je psal,nejspíše bych podlehl přezíravosti a pouze svá díla předhazoval dychtivému davu.Takto mohu alespoň se vší pokorou obdivovat.

No vidíte, pane Bačkovský, já vůbec nemám strach, že bychom v čtvrtek v té hospodě (nebo kde se nakonec setkáme, pokud se setkáme [osobně doufám, že to klapne]) nenašli téma k hovoru. Je vidět, že v abrahámovských náboženstvích se vyznáte, tak si to od vás nechám vyložit, protože já jsem v těch končinách pouze turistou. Žena mi vyčítá, že moc mluvím, tak uvidíme, jestli se mi podaří tentokrát udržet vyřídilku na uzdě a něco se od vás dozvědět. Ontologické otázky jsou jedny z nejzapeklitějších vůbec, a já už se těším, že se jim zvětšovacím sklem pivního půllitru podíváme pěkně na zoubek! ;-)

Zaujal mě význam slova poznat v biblické tradici, v hebrejském myšlení. Nejde tolik o evidenci faktů ale o něco zažít, prožít. Např  Adam poznal Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tady je vidět, že jde o něco trochu jiného než jak rozumíme slovu poznat my. Myslím, že s Pravdou lze něco zažít, mít určitou zkušenost. Je to zjednodušeně a krátce napsáno, nejsem filosof (bohužel)

Je mi fuk, či tomu rozumiem, ale páči sa mi to. A nikdy som nemala rozbory básní, ani takých, ktoré sa mi páčili menej. 

Safián - v krajích obývaných agnostiky je nechápání denním chlebem, protože neexistuje implicitní předpoklad existene poznatelné "Pravdy" (dokonce tento samotný koncept vzbuzuje shovívavé úsměvy). Filozofii jsem obšlehl od šikmookých chlapíků daleko, daleko na východ od nás, těch, co psávali ty originální haiku (podobně jako u šampaňského, koňaku a belužského kaviáru je jedná o regionální produkt, který se mimo území svého vzniku vyrábí jen ve formě řádově méně kvalitních napodobenin). 

Filosofii jsem nepochopil, ale báseň je to pěkná. Tip.

Je noc těla, avšak mysl bdí

v tom intermezzu půlnočním.