Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkautí tábor
Autor
Aru
Pepíkovi byly sice štyři, ale byl chytrý, jako by mu bylo štyřicet. Hned po narození si pupeční šňouru odstřihl radši sám, protože mu připadali porodníci jako málo kvalifikovaní. Do jednoho roku se naučil chodit, mluvit, číst, psát i počítat, ve dvou vychodil celou základku, ve třech střední i vysokou a stal se zapisovatelem u soudu, protože ač dítě, měl ze své učenosti už plešku, jelikoš vlasy se vůbec neuráčili vstoupit do jeho života. Tak ho velice těšilo, že u soudu může nosit bílou paruku, jako JEDINÝ.
Leč, i soudy mají přes léto prázdniny, aby si soudci odpočinuli a zločinci mohli zatím v klidu nazločit nějaké ty zločiny za které mohou být po právu zase od podzimu souzeni do černa opálenými soudci vrátivšími se ze svých dovolených z lovu mamutů, trollů, jakož i letních lásek víl, zanechavší jim nemanželské děti, jelikož manželky, které nechali doma nemají nárok na soudní dovolenou a jsou odsouzeny si najít milence v místě bydliště.
Maminka Jeníkovi sdělila, že ač je chytrý jako rádio, tak je jinak nespolečenský hňup a proto ho odesílá do skautího tábora, kde bude celé léto skautit s ostatními dětmi a ať se kouká naučit chovat normálně, jako dítě, ne jako trotl, JINAK se bude s rodiči dívat na pohádky, což byla Jeníkova naprostá noční můra. Pohádky kategoricky nesnášel, protože se tam nedozvěděl žádné učené moudro od kvalifikovaných lidí, kteří vychodily tituly, ale pouze nesmysly od lidí zralých na blázinec, kteří jsou schopni vyprávět to co věda neosvětlila svým laserem pravdy. Zatímco jeho rodiče se dívali zásadně jenom na pohádky, ač už jim mnohokrát názorně vysvětlil v grafech, tabulkách i studiích, které sám vypracoval, že se zcela zásadně a naprosto mýlí a že jejich životy jsou tím absolutně zbytečné, když něčemu takovému věnují pozornost.
Frantíkovo nadšení bylo blízké Arktidím teplotám, když ho rodiče v uzamčené klícce obtočené řetězy předávali skautímu vedoucímu Mirkovi Hnidovi na nádraží. Po nástupu do vlaku hodil Hnida Frantíka v kupé do zavazadlového prostoru a měl od něho celý čas, až do tábora pokoj. Frantík nemusel nikam chodit, měl přibalené jak studené letní prádlo, svačinu, vodu, tak i polní láhev první pomoci, kdyby potřeboval na malou. Zatímco malí skauti zpívali s Hnidou trampské písně, jako Červenàáàà řekáàáà, nebo Teskněéèé hučíìíì Niagááráàáàáà, Frantík nad nimi slinil ústa vzteky.
V Karlštejně k nim přistoupila podezřele se šourající babička, kvůli které vlak nabral 7665435678999876532211468899987 hodin zpoždění, než nastoupila. Měla u sebe pouze krabici na klobouky. Jelikož už skautíci si seděli ve třech řadách na hlavách, pro babičku nebylo v kupátku místo a tak ji přehodili k Martínkovi do zavazadel. Babička Martínkovi vyprávěla kolik má žubů, dioptrií, nemocí i vnoučátek, zatímco Martínek bil hlavou o mříže.
Karlíček si hluboce oddychnul a hodil bobek do keříku, když byl celý roztřesený s obvázanou hlavou vypuštěn z cestovně-výchovní-nápravné soupravy. Tábor vypadal nijak, protože tam bylo nic, dle Karlíčkova předběžného obhlédnutí situace. Hnida původně chtěl s dětmi postavit stany, ale Karlíček jim v PowerPointové prezentaci představil, že se zcela zásadně mýlí a že je potřeba vybudovat obydlí hodné člověka moudrého, moudrého. Karlíček navrhoval vybudovat město se vším všudy, přičemž se nabídl, že se o příslušná povolení sám postará, když v tom nejmenší zrzavá holčička po něm ping-pongově skočila, jako by byla z gumy a svázala ho dračím uzlem do kozelce. Od toho dne poznal Karlíček, že má co dočinění s bandou ignorantních idiotů a po vypuštění z dračího sevření už nic nenavrhoval a jen se ploužil kolem stanového tábora jako stín.
Pavlíček těžce strádal v hygienicky nevhodném prostředí, odsouzen jíst i pít kontaminované produkty. Za počítaní za jak dlouho všichni zemřou strašlivou smrtí sepisoval závěť, hledajíc mezi světovými vědci komu by odkázal sešity svého génia. Z nenadání se za tichého mnutí rukou vynořila proti Pavlíkovi ta babička, která s ním seděla ve vlaku. Na Pavlíka šel infarkt při pomyšlení na její vražedné řeči. V tom se ale v Pavlíčkově mozkovně rozzářila detektivně rozsudková myšlenka pravdy! 'Kdo nastoupí s krabicí na klobouky v Karlštejně musí být jedině zloděj korunovačních klenotů!!!!!!!' Hrklo v Pavlíčkovi, který se jako Karate Kid vymrštil ze země a s šíleným řevem řítil se ze vzduchu na nevinně vyhlížející babičku. Ta se ale v mžiku změnila v liščího démona Kicune, srazila Pavlíčka k zemi při seknutí jemně elegantními drápky ve tvář a zmizela i s lupem!
Fridolínek si pak zalezl do svého stanu řádně se ošetřit, přičemž se celý zaobinadloval jako mumie a jal se přemýšlet. V hrůze zjevených souvislostí mu došlo, že neobeznámen s pohádkovými a mýtickými příběhy nevěděl jak s liščím démon bojovat a tak jeho vinnou přišel stát nejen o korunovační klenoty, ale i o vždy vítězící pravdu na standartě. Hrad Karlštejn byl prodán neznámému americkému zbohatlíkovi za neznámou sumu peněz, jelikož už nemělo cenu se na Karlštejn obtěžovat trmácet a bylo změněno motto i na standartě: 'Byli jsme s korunovačními klenoty, ale budeme i bez nich, však víte proč...', LEČ! Fridolínek byl zcela POUČEN!
Po přemýšlení se Tomík rozhodl celou věc ututlat a nahodil tvář nevinného dítěte (byť s pleškou a zaobidlován), které nic neví.
24 názorů
Myslela jsem Barboru Škrlovou z kuřimské kauzy. Připomněly mi ji drobnosti jako málo vlasů (Adam), nevinná tvář (Anička), nadaný mozek (skládání hudby, počítání matic). Humorné to nebylo, ale od doby grotesek se za humorné považuje leccos.
anoooooooooo Evži, jen nesmí moc pableskovat, pak není vidět přes vlastní zrcátka ;))
dííííky :)
Evženie Brambůrková
11. 02. 2022Pohádky jsou základ vzdělanosti, Arolíne.
blacksabbath
11. 02. 2022svou povídkou jsi mě celou zaobidloval..:-)))))))))))))))))))))
převelice děkuji annie, čím dýl jsem na Písmáku, tím líp mi to povídkuje :D
Velmi převelmi pobavena. Spousta nádhernejch minižertíčků. Skvělá ne-pointa :) :) :) Velmi vyčnívá nad tvýmu prózami. Tip a.
Ale Kamamuro, Britové jsou přece jen špatně maskovaní Germáni, kteří se tehdá vylodili ve třech kmenech z Germánie v Británii a později zrodili dnešní angličtinu, věz že ta prokletá germánština má to samý, Germáni mluví také tak, že šli nikam, nebo viděli nic. Bohužel do školy jsem chodil již po předání moci, kdy komunisté se rozhodli, že převléknou kabáty a začnou podnikat po zápaďácku a tak jsem si nemohl na škole vybrat slovanský jazyk, který by mi zcela určitě šel líp, než zpropadená germánština, kteroužto jsem musel volit, mezí ní a její sestřičkou angličtinou, některá slova jsou si dodnes podobná, nebo mají podobný základ, např. červená red/rot.
uznej, jaká je to volba, když netušíš co se děje se světem, co se děje s lidmi okolo tebe, netušíš proč se všichni chovají jak se chovají, proč se okolo tebe děje co se děje a v naprosté bezradnosti se propadáš rok od roku na té bezvadné instituci zvané škola do stále hlubších depresí a pak ti dají na výběr mezi dvěma jazyky o kterých stejně netušíš vůbec nic, jak říkám, dneska bych si vybral z těch dvou jazyků jazyk třetí, ruštinu, ta azbuka je sice šílená, ale Kamamuro, pořád je to slovanský jazyk, s vysvětlivkama je to prostě pro slovana brnkačka, no nic. Germáni si tedy nechali svoji germánštinu a já svoji zášť ke germánštině, kterou jsem se tak jako tak nenaučil, za což jsem nakonec rád, nakonec jsem to já kdo nad školou zvítězil pasivní rezistencí a nežral ty jejich plky :D
Pořádně jsem se konečně vyspal (spát se má ve dne, kdy slídivé zraky redaktorů nedovolují literárním teroristům svobodně rozmisťovat sémantické doutnáky k důležitým bodům infrastruktury), otevřu oči, všude tma, jen nezřetelné drmolení podobné tomu, které vydávají lámaističtí mniši při čtení Bärdo Thödöl (můj učitel aikido nám je pouštěl ze špatného záznamu, a tvrdil, že te zvuk, kteří vydávají mrtví komunisté, když se po smrti rozpočítávají, kdo má jít do pekla - "tytonejsi, tytojsi, tytonejsi, tytojsi..." - pak jsem ho ale při jedné demonstraci jeho dokonalého mistrovství bodl před zraky všech žáků do objemného panděra - tenkrát jsem byl já hubený a on tlustý - a vypustil jsem z něj všechnu falešnou moudrost, takže jsem byl ze školy vyobcován, a proklet, abych nosil jeho sádlo do konce svých dní... ale o tom jsem psát nechtěl, kde jsem to jenom...) - jo, drmolení, prostě dcera se se ženou šprtají dějepis, takže otevřu Písmáka a čtu znova ten skautský tábor, a věta:
"Tábor vybadal nijak, protože tam bylo nic..." mě nadchla jednak svým taoistickým zabarvením (neb taoismus prázdno velebí a přiřkává mu aktivní roli v utváření dějinných událostí, zatímco my Západní (Jižní) barbaři ho tradičně přehlížíme, protože kdenictunic, a podobné hovadiny), a zároveň tím, že je to anglikanismus ("there was nothing" vs. "nebylo tam nic" - čeština má dvojí zápor, angličtina ne). A teď mi někdo vysvětlete, jaktože se Aruovi v próze objevují anglikanismy, když dělá, jako že anglicky neumí, aby nemusel číst zahraniční tisk a literaturu v originále....
.... Aha!!! ....
... nicméně čtu dále, a pocítil jsem pocné PTSD ještě z dob Ťapšlapa - tolik jsem se tenkrát snažil, tolik jsem chtěl zazářit, až mi slunce sežehlo čmeláčí křidélka, a pak jsem jen padal a padal, jako ten pitomý Lucifer, Hvězda Jitřní, Morgenstern... a dopadl jsem pak se žbluňknutím do kanálu pod Obcí Spisovatelskou, kde dodnes dělám literárního teroristu.
Ba, děti, život, to je podivná ruleta, ano ano...
Ale Skautský tábor je super, jenom mám o Arua starost, že dopadne, jako jsem dopadl já, dotiž se žbluňknutím a do sraček...
Ale taková už je životní zkušenost - musí se vykoupit outrpením, pánčto žijeme v Evropě. V Africe a v Orientu na takové pitomosti kašlou...
Ba, ba... ještě že se mohu fousisky prohrabovat, v devatenácti jsem působil se stejným gestem směšně.
dievča z lesa
10. 02. 2022chichi ...***
Nebudu ve tvém dílku hledat žádné hnidy, celkově se mi líbilo. Například ten jmenný polymorfismus rozhodně nepostrádá originalitu.
Je ale asi dobře, že se tvého dílka nedožil Jarda Foglar.
Kamamura a nemusíš být frustrovaný, zatímco někteří vystřelí jeden šíp a obdivují se svému pěknému zásahu, já jich vypálím padesát a nějaký se prostě trefí ;))
šák jaká škoda, když to občas někoho pobaví ;)
díky ti Benetko ;)
...kamarádi......Ty a Pan kolega Kanimůra...ééé...nebo tak nějak... Eh! Jako bych byl absolventem Jedličkárny budu se opakovat: Vás je tady škoda! Eh! A já asi půjdu radši k lopatě bo mám z vás hen tů onú frustráciju... Eh. Nebo tak.
díky, je to tak, nedokážu zůstat v jednom žánru, ani v jednom směru a ten cizelovat, ale potřebuju v psaní pohyb a změnu :)
No nazločit je slovo, které mne víc než zaujalo...a nejen to ono, jinými slovy, tahle vtipná kaše, jejíž účinky působí na tvá díla, ti sedí. Ačkoli vážná díla mě od tebe nejednou překvapila. Inu, multižánrový tvůrce, to je obdivuhodné.
jména jsou vtip pro čtenáře ;)
je v tom systém, jedno a to samé jméno se objeví pouze v jednom odstavci, proto kromě Hnidy jsem tam už žádná jména nedal (a zmínky o liščím démonu), protože by se v tom nikdo nevyznal, sám jsem se pletl mezi Pavlíčkem a Karlíčkem a vyžádalo si to maximální soustředěnost :D
můžeš ho brát za Pepíka,... nebo mu dát jméno jaké chceš ;)
jo, lvové bijící o mříže, ale sedlo to tam.
ale kdepak, nejsi tupá, ani nevzdělaná, střílel jsem to tam hodně intuitivně, prakticky netuším při psaní jaký bude další odstavec, natož jak to dopadne, původní záměr s babičkou byl, že jenom projde kolem a čtenář si sám doplní, jestli byl stát okraden o korunovační klenoty, pak to ale nahodil na novou kolej přišlý nápad.
díky OsmiHanko ;)
si mi dal:))) Okrem toho, že som si (znova) uvedomila, aká som tupá, nevzdelaná, bez plešinky, začala som mať guláš v jeho menách, to rodičia nevedeli nič iné, len mu ich toľko nasekať, či to autor skúša triviálnu pozornosť čitateľa? No, tak teda poďme na to:
Pepík, Jeník, Frantík, Martínek, Karlíček, Pavlíček, Fridolínek, Tomík...PROSÍM DOPLNIŤ ostatné...
kde som len počula o tom bití o mříže? Jáááj, pán Neruda s tým začal...