Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seExkomunikace
Autor
Zajíc Březňák
jdu po poli,
jsem uvnitř
svého kruhu
a všichni kolem
svatě září,
jdu do družstevní zahrady,
návsí,
po břehu rybníka,
k potoku,
mezi topoly,
lukami,
zámeckou alejí,
stále jsem uvnitř
a potkávám všechny svaté:
starostu,
obecního blázna,
černého vola,
babku s nůší,
pana faráře,
předsedu družstva,
traktor s mrvou,
zbloudilý polský kamion,
ti všichni jsou svatí,
na kopci,
pod lesem,
za humny,
u včelína,
v sadě,
u ovčína,
pod kravínem,
jsem stále doma,
mezi čtyřmi zdmi
domova,
na sever a jih,
na východ a západ
stále narážím,
když jdu od ohně k ohni,
ohřát si ruce,
odhánějí mě
pasáčkové, tuláci, nevěstky
i loupežníci,
vidím v sobě
jejich ruce zaťaté v pěst,
už slyším:
„tady si nesedej...,“
jsem stále uvnitř,
je mi zima,
na hřbitově i v kostele
mi nadávají do černých ovcí,
ale ani ovčák
by se mnou nehodil řeč,
ani on mě nepustí do ovčince
nepodá doušek ani chléb,
když zapnu televizi,
vidím Svatého otce v roušce,
jež mu zahaluje celý obličej,
jak mě exkomunikuje,
říká, že jsem pochva staré děvky,
prošlý pudink,
kterým pomazali tvář mučedníka,
vyznavač bez vyznání,
starý kacíř, schizmatik, pikart a strašný husita,
prznitel panen,
že jsem old Nick, horší než Herodes,
že překonám Jidáše nepravostí,
záludností božskou Livii,
chlípností starého chlíváka Tiberia na Capri,
zvráceností Caligulu,
ohavností Nerona
a že toužím po krvi více než Dioklecián
i Attila, král Hunů, Bič Boží,
pak se Svatý otec ze všech těch všiváků
zakucká a řekne:
„Odneste to hovno!“
jsem vyobcován,
uvnitř kruhu
*
35 názorů
Radovan Jiří Voříšek
17. 03. 2022Zeanddrich ... :-)
Zajíc Březňák
17. 03. 2022To je pravda, pár velkých jmen tu je.
Zeanddrich E.
17. 03. 2022Zde musím říci, že -podobně jako Bačkovský a redaktor Voříšek -tomuto moc věřit nemohu.. ; ..je tu na můj vkus, např., až mnoho velkých jmen, která se perou ve svých kompetencích.. .
((...)).
Alenakar (zvláště ve svém prvém komentáři) mi mluví z duše!!
Zajíci,
Američané jsou velmi rozdílní. Najdeš tam ortodoxní militantní katolíky a velmi zbožné příslušníky jiných, pro nás velmi exotických, křesťanských denominací hned vedle buddhistů a naprostých volnomyšlenkářů. Co je v jednom státě trestné, to se v jiném státě normálně praktikuje, stačí jen přejet vnitrostátní hranice.
Něco jako "Tea Party", tedy v USA velmi vlivné konzervativní hnutí, v Evropě vůbec neexistuje. Ke konzervativismu mají patrně nejblíže britští toryové, jejichž tradice sahající do 17. století, což mluví za vše. Já jsem monarchistka a mám podobné názory jako Tea Party nebo toryové a musím se tudíž v naší společnosti cítit jako naprostý exot. V Americe či v Británii by to ale vypadalo jinak.
Zajíc Březňák
17. 02. 2022Nemyslím, že by Amerika byla v tomto ohledu "napřed" před Evropou. Toto tvrzení je pro mě překvapivé. Samozřejmě že pokrok není povinný a já jsem z těch posledních, kdo by jej někomu chtěli nutit.
Mimochodem Tomáš Halík píše, že když Američan řekne "Bůh", chce tím vlastně říci "moje budoucí JÁ".
Zajíci, časy se mění, ale my konzervativci se nesmíme nechat terorizovat "Pokrokem". V Americe to už hodně lidí pochopilo, ale evropská, zaostalejší populace si pořád myslí, že "Pokrok" je povinný. Hustí to do nás od dětství a my nemáme sílu bránit se demagogii velkokapitálu a kupčíků se vším, hlavně s emocemi a s velkým JÁ.
Když jsem říkal ženě, že se považuji za "amatérského religionistu", tak se smála a kroutila hlavou: "Co sis to zase vymyslel za pitomost?" Pak jsem jí seznámil s definicí... a už se nesmála. Mě prostě zajímá všechno, co mi připadá zajímavé, a náboženství a jeho role psychologii a historii k tomu patří. Mým vzorem je nedostižný, nedávno zesnulý Umberto Eco.
Radovan Jiří Voříšek
16. 02. 2022díky, jsem rád, že se někdo zajímá, o vyjmenované jsem se zajímal podrobně taky a dokonce těmito událostmi a mechanizmy jejich vzniku a následné eskalace napětí, podkládám části svých přednášek
Radovan - kacíři, neboli původně "kataři" se provinili pouze rozdílností názorů na otázku dobra a zla - zatímco papežská stolice zastávala (monoteistický) názor, že je jen jeden Stvořitel, který je svrchovaně dobrý, a všechno se mu tedy povedlo způsobem, kteří mi lidé jaksi principiálně nemůžeme docenit (což je koncept, ze kterého se dodnes mnozí drbou rozpačitě na hlavě), dualističtí kacíři (a gnostikové obecně) považovali hmotný vesmír za dílo zrádného škodílka, nepřátelského naším zrakům skrytého Boha, a jméno tohoto škodílka bylo... Yahweh, IHVH, tedy nejvyššího judaistického, jehovistického, a já nevím čího všího ještě Božstva.
Náhoda? Nevěřím na náhody, jak říkával detektiv Marlowe. Nakonec se vše samozřejmě vysvětlilo; jak bylo tehdy zvykem, papež poslal do oblasti nějaké ty bohabojné vojáky, kteří katarům, albigenským, popelikánům a ostatním objasnili dobovými prostředky mylnost jejich koncepce, a uspíšili jejich setkání s milovaným Bohem, ať už to byl kterýkoliv, samotnému se mi to už plete, přiznávám.
Deus Vult!
Alenu chválím za zdařilý relativistický bonmot, je opravdu pěkný.
Bačkovský, text je spíš o mně než o kterékoliv konkrétní vesnici či obecném typu venkovského hnízda. Zdravím už také z města. Děkuji za návštěvu.
Zajíc Březňák
16. 02. 2022Alenakar, sotva jsem se někdy považoval za konzervativního člověka, spíše naopak. Změny jsou však stále rychlejší a jednou přijde čas - a mnohdy už přišel - že nebudu schopen s nimi držet krok. Jak padlo ve filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci: "...děcka budou chtít zase něco jiného..." Časy se mění a těch změn už bylo tolik, že říct dneska kdo je ten kacíř a kdo ta "konzerva", je ne snad nemožné, ale těžké.
Děkuji za návštěvu.
Kamamura: Tak jako jsou kacíři solí všech církví, tak jsou teologické bludy solí všech přednášek na duchovní témata. Držím se toho v praxi.
Žil jsem ve stejné vesnici, o které píše Zajíc Březňák a nebyl jsem ničeho podobného svědkem. Ale ok, už tam pár roků nejsem a situace se mohla změnit. Zdravím teď už z města a přeji vše dobré
Zajíci,
připadá mi to jako záznam nějakého nepříjemného snu. Báseň se mi rozpadá na dvě části: popis vesnického prostředí psaný čistě, jednoduchým jazykem, mi připadá jako obrázky z našeho Vyhnálova. Papežův výstup - to už je jiná. To už je surrealismus.
Dnes je ale módní být kacířem. Mnozí tady na Písmáku na tom staví svou kariéru. Je dokonce tak módní být kacířem, že se skutečně konzervativní lidé jeví- uprostřed samých módních kacířů - jako ti největší heretici.
Radovane, kacíř opravdu není, v tom jsi jako psycholog samozřejmě nezklamal, ta demonstrace kacířství je spíše frustrace, pochopitelná a ne zcela oprávněna.
Radovan Jiří Voříšek
13. 02. 2022Já jsem mu akorát nevěřil, že je takovej arcikacíř
Poznámka k nedůvěře v daný text. Dlouhodobě sleduji Filipovy texty a tento je kontinuální, vícekrát ve svých básních odrážel osobní dilemata, v této básni je tak trochu nadnesl, je možná víc patetický než civilní, ale právě kvůli té kontinuitě mu báseň věřím.
Zajíc Březňák
13. 02. 2022Děkuji všem, kdo se zastavili u tohoto textu a Milanovi H děkuji za tisící tip, který jsem obdržel tady na Písmáku.
Evženie Brambůrková
13. 02. 2022Zaujala mne.
Bačkovský - jak to, dnes nevěříš... a předtím jsi říkal, že věříš?! Sorry, pokus o vtip! ;-D
Souhlas s Radovanem, básni nevěřím. Ale třeba se pletu, vidím, je úspěšná.
Poslouchej, Zajíci, co ti blázen praví:
radních si nevšímej, uhni krokem stranou,
a opusť to Město jižní Oslí branou,
pak přejdi řeku - za mostem kravín.
Za kravínem, kde štěká pes,
dej se doleva a dál už je les.
V tom lese sám bydlí tento blázen,
má vilu z mramoru a v zahradě bazén.
Mansarda v lese, podivná věc?
V lese přece bydlí jen šílenec!
Mě to zaujalo celé. Napsané tak jak to je. Obdivuji to. Líbí se mi to. Tečka.
Na rozdíl od kolegy Radovana ti to věřím. Prolínání venkovního a vnitřního světa se mi dost zamlouvá, i pocity, které jsi vyjádřil, a také malý návrat k historickým osobnostem...
Jak píše Jirka, jedna sloka je obsahem /zbytečně/ duplicitní, ale jinak dobré!
výčet zajímavej, proč ti to jen nevěřím?
Filipe, pro mne znovu dobrý, a řekl bych, že hodně dobrý text. Přestože jde o relativně dlouhou báseň, připadne mi rytmicky čistá, čtivá i s gradací i obsahem. Snad bych úplně vypustil čtvrtou sloku, protože vlastně říká totéž, co druhá a zjevně básni překáží. A také úplný závěr, poslední verš s kruhem. Daleko pregnantněji to říkáš o verš výše. Ale je to znovu od tebe plný, živý text.