Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pouta Růže

16. 02. 2022

213

Autor

Viol

Labyrinty

V blízkosti daru,

život nezaniká, ale roste,

nevím, zda se mi tvá blízkost zdá,

jsem tady růžová vzešlá ze Slunce.

Můžu rytíři cestu ti ukázat,

jít po ní s tebou za ním.

Modrou oblohu

ukáže nám svět

a cesta životními labyrinty

se nám otevře.

Jsi-li obdarován,

važ si daru jako truhly s klenoty,

važ i toho, kdo ti jej dal.

Tajuplný svět odkrývá se nám,

slunce zdobí labyrinty.

3 názory

Dárce je neviditelný, nevědomý. Je ve vás a vy ho hledáte a nevíte o tom. Ale podvědomí vás vede tak, aby z nevědomého učinilo vědomé a tím by život získal vizi k tomu neviditelnému. Vědomí vás samo vede k sobě a dává vám otázky. Ptáte se proč a v knize najdete odpověď. Mé dílo vzniká samo. V té knize píši prosbu Matky Země, aby ji lidé vyslyšeli. Je to velké pouto, jímž jste vědomím připoután k Zemi, s níž se setkváte, jako s krví. "Važte si sebe, jako své země." - píši v knize. Dárce je vloha, která je vám dána a díky níž poznáváte svět. Objevujete labyrint světa a prozíráte díky písmu Růže k Vesmíru. Je vám znám vlastní i vnější časoprostor. "Napsal sám život s touhou po vyslyšení." A když budete slyšet, splní se vám přání. Kniha Pouta Růže dává lidem návod na šťastný život v ní a současně prosbu, aby nebyla ničena, ale následováná. Sdělení, že ničením Země, ničí lidé sami sebe. Možná je to dáno klinickou smrtí, kterou jsem přežila.