Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLaura
Autor
Lelian
A to je neměnné.
Mělo by to být upřímné
Ne to, co chcete slyšet
A pak si uříhne
Ehm, a smějeme se oba
Co vlastně říct když
Už nikdo neposlouchá
Když bzučí smrtí zdviž
Tvá duše tupě hluchá
Zapomněl jsi na sebe
Nikdo ti už nerozumí
Ale my tě chápeme
A to je neměnné
Dnes toužíš po změně
A znovu miluješ a jsi!
Jsi znovu a jsi unesen
Život tvůj je nacucaný sen
Nemůžeš ztratit co je Tvé
A to je neměnné
A když se ráno vzbudíš
Vedle ní
Zatímco spíš ona bdí
A pláče ona ví
Tvé srdce plane zatmělé
Ani nevíš co je láska
Mon Cherie
A to je neměnné
Lauro, co je láska?
Ptáš se jí
Přiletěla v pátek
A v neděli
Řekla Ti jsi bouře místo přístavu
A já už jen tonu neplavu
Chci žít řekla Ti obyčejně
Raději žít jako ostatní
Než chcípat jak umlácené štěně
V pěně dní
Miluješ mě, Lauro?
Slzavým karamelem očí:
Ne.
A tím to končí.
A to je neměnné.
3 názory
Radovan Jiří Voříšek
27. 02. 2022vztahová linka jasně vykreslena, dílo pěkně drží pospolu, silné pasáže, třeba - Než chcípat jak umlácené štěně
V pěně dní
Leliane, četla jsem tvou báseň se zvědavostí, kam mne dovede - mezi opakováním teze:
A to je neměnné
což je zajímavé dělítko, a jako celek mě skutečně zaujala. Určitý nadhled spatřuji zde:
Co vlastně říct když
Už nikdo neposlouchá
Když bzučí smrtí zdviž
Tvá duše tupě hluchá
Snad jedna připomínka - zájmena píšeš jednou s malým t, podruhé s velkým, jako čtenářka se poněkud ztrácím, kdo koho oslovuje.
Jinak dobrá poetická reflexe vztahu...