Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVojna a mír
Autor
annnie
Vojna a mír Matylda, sobota 5.3.2022 ráno
Jak dávná bývala to historie...
A vida: čas opsal kruh
a kolem dokola je řež
Jak se to jenom stalo?
Teorie jsou různé.
Například je možné,
že všechno to začalo,
když Béda Trávníček pootočil kolem
příliš prudce:
všechno štěstí se vysypalo
a rozbilo se na střepy
Anebo snad prý tenkrát,
když Aňuška rozlila olej
Anebo – kdo ví - ještě o něco dřív,
zhruba tak někdy
pár dní poté,
co Bůh stvořil
ten svůj Vyhlášený Majstrštyk...
V prastarých svitcích můžete se dočíst
zvláštní příhodu:
Kdysi prý v dobách pokoje a klidu,
jemuž se ještě neříkalo první mír,
v první zahradě plné
prvních květin,
prvních stromů a
první krotké zvěře,
spal první Adam
po prvním chirurgickém zákroku
A jak tak těžce oddychuje,
růžová holubice -
Ano, tenkrát – ach, opravdu...
Růžová holubice
hlídá jeho spánek
Ovívá muži první horké čelo
vějířem svých ladných křídel
a do prvního ucha zpívá
první ukolébavku
A Adamovi zdá se
první sen
Na tomto místě bohužel
je svitek nenávratně poškozen
a tak se můžeme jen dohadovat,
co se toho dne vlastně stalo
Snad Adam z polospánku máchl rukou,
poplašil ptáka a ten vzlétl
a možná z nebe na mužovu hlavu
snesl se první drobný koláček
měkkého růžového trusu
Komu to dávat za vinu?
Vždyť všichni mysleli to dobře:
Bůh, holubice, ba i Adam -
ani on nechtěl zabít
Jen - jak mu cosi na tvář plesklo,
pocítil první strach
a pud se bránit...
nahmatal kámen
sevřel v první pěst - - -
a už otvírá oči
už si sedá
už se rozmachuje
když vtom mu kdosi pevně
tu paži táhne zpět
A Adam ohlédne se...
a první Eva
dívá se mu do očí:
Ššššš... není třeba bát se
a není proč se hněvat
A tak se stalo,
že v tu chvíli
namísto boje vzniklo první pohlazení
a Všeho-mír ještě chvíli moh si počkat
na první vraždu
Ach – zní to jako první
happyend,
autorka má však pochybnosti
Domnívá se totiž,
že je velmi pravděpodobné,
že od těch dob
Člověku cosi zůstalo už navždy v srdci,
co pokouší se svádět na hada:
mír udrží se v jeho duši
jen dokud dokáže
věřit
růžovým křídlům,
co ovívají jeho čelo
48 názorů
Zeanddrichu, přesně tak. Člověk chtěl svobodu bez omezení a teď ji má...
Zeanddrich E.
17. 03. 2022Bylo to tam, na můj vkus, až příliš růžové ((že by to také byl ten důvod, proč to tam relativně brzy celé skončilo? :) ))
No, já se vůbec nezlobím, proč bych měla? Jen tomu nerozumím: já když něco nedočtu, tak tipy nedávám. Ale jak říkáš - nežijeme spolu :)... A uznávám, že nemusím rozumět všemu...
Sokole, tak proč mi dáváš tip, kdyžs to nedočet??? To je pro mě teda záhada... a.
Ale kdepak, růžová byla jen pro radost. Ale byla dost plachá, takže se pak nějak v průběhu času vytratila...
Já nás lidi nenazývám novými Adamy a Evami - jsme na to obtíženi příliš velkým břemenem vlastních hříchů. Nicméně "Putinův" či "ruský" hřích samozřejmě naprosto odsuzuju a soucítím s oběťmi...
Duch, mír jako bílá holubice. Aby byl růžová, vycachtala se asi v krvavé louži. Možná to bylo ve chvíli, kdy se rozbil, porouchal ráj a cachtá a cachtá se stále dál. Setkáváme se s novými Adamy a Evami, kteří jsou vyhazováni i ze svých domovů a často nedobrovolně nesou kříž jiného. Kolik má Putin nyní nosičů?
Jistě se o tom dá psát týdny.
To víš, že od holubice to bylo mnohem lepší. Ostatně první holubobek byl růžovej a voněl :) :) - zatímco v nemocnici tvý babičky evidentně cosi páchlo... pravděpodobně systém veřejného zdravotnictví...
Asi bol na tom Adam lepšie po narkóze, než moja stará mama. " Tak čo pani Novotná, požili ste si na tomto svete dostatočne dlho?"
Aj keď schytať to od holubice...No možno je to lepšie, než od spomínaného lekára. Aj keď tam toho extra empatického doktorského asi neposlal Duch svätý!
Theo, díky. Mě bohužel ne :) :)
Měj se nejlíp, jak je to teď možné. Pá a.
Thea v tramvaji
06. 03. 2022Pěkný příběh. Skoro mne uklidnil :)
Cassy, děkuju za pochopení i ocenění. Velmi si vážím tvé čtenářské přízně. Přeju dobrou, nadějeplnou neděli a.
pokud vycházím z toho, že apokryf se rodí z klasických příběhů a chápe se obsahu jiným způsobem, kterému není cizí alegorie, pak shledávám tvé řádky za velice vydařené a pro nás, čtenáře, orosené nadějí...ale dost vázané řeči...fakt hustý !
Štírko, ty mi vždycky dáváš! To už se zas mám červenat???
Moc děkuju. Měj krásně! Pá a.
Myslím si, že psát věci tímto stylem, že to snad umíš jenom ty! Tak pěkně skloubit obrazy fantazie s představami skutečnosti a napsat to tak aby to opravdu mělo smysl – nenosím klobouk, nemám co smeknout,Ale rozhodně máš můj obdiv!
Evženie, ahój a díky. Já jsem přesvědčená, že každého nás nějaká křídla ovívají - bohužel je ale často odháníme... Měj večer do růžova! Pá a.
Evženie Brambůrková
05. 03. 2022Pak by musel některé jedince ovívat chřestýší ocas.
Nami, děkuju. Tvůj pizza-žertík jsem dnes četla nad talířem pizzy svému vnukovi, a bylo dost pracné dostrkat ho k pochopení. Ale on není blonďák, jen je teprve ve třetí třídě. Měj se vesele, pá a.
Kočkodane, díky. Tohle rozhodně není tvůj první koment, kterej mě potěšil :)
Měj se prima a.
Zvedavec, díky! Silové řešení chce málokdo. Je ovšem dosti těžké zůstat naplněn klidem a láskou, když na dveře ti klepe kalašnikov. Nebo tvému bratrovi... Já jsem z těch, kteří říkají: nenechme v tom bráchu. Pojďme mu na pomoc...
Přeju pěknej den a naději na klid a mír a.
pravda, umět říct i má vina, to je myslím ještě důležitější... děkuju a taky přeju tobě i všem lidem den jasný směřující do klidu .....
Alegno, díky. Je dobré na to neskočit a umět říct: tvá vina. Anebo samozřejmě někdy taky: Má vina...
Přeju ti den pod jasnými nebesy na Zemi / v zemi bez mlhy... Pá a.
už se rozmachuje
když vtom mu kdosi pevně
tu paži táhne zpět
A Adam ohlédne se...
a první Eva
dívá se mu do očí:
Ššššš... není třeba bát se
a není proč se hněvat
---
a vzniklo pohladenie!!!
---
tak nech nás naplní mier, pokoj a ochota predovšetkým spolupracovať, počúvať, nie silové riešenia, ale všetkým stranám prospešné
sila len oddiali odvetu
a nestrašme ľudí, lebo kto sa bojí...nech je na ktorejkoľvek strane, koná presne tak, ako Adam vtej prvej chvíli
---
dala by som veľa tipov, keby sa dalo
ano, svést svůj hřích na jiného, nebo na mlhavé, nejasné, možné i nemožné příčiny, snad i to by se dalo pochopit, kdyby to nebylo tak zničující, zrůdné .....
Dievča, díky. Trefněs to označila, řekla bych... Jak ráda bych ti přála růžovej den, navzdory realitě... A naschvál: ano, přeju. Alespoň trochu narůžovělej... Pá a.
ružovo-realistické***