Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVelikonoční neděle
Autor
lapezka
Mařenka sedí u kuchyňského stolu a maluje pečlivě na obarvená vajíčka drobné kytičky. Jiřík drží tatínkovi proutky a sleduje jak z nich plete pomlázku. Venku se nebezpečně stmívá.
„Tak Jiříku, hotovo. Podívej, jakou krásnou pomlázku jsem ti upletl. Příští rok už to určitě zvládneš sám,“ povídá tatínek.
„Pěkná, hned jí vyzkouším,“ rozpřáhne se a chce šlehnout Mařenku. Ona se mu mrštně vysmekne.
„Až zítra bráško, dnes to neplatí.“
„Jo, a chci dostat to nejhezčí vejce. Nejlépe kindervejce a mohlo by v něm být autíčko.“
„Když budeš hezky koledovat, třeba se ti to splní. Teď koukejte jít spát,“ velí tatínek.
Jiřík bosky přístoupí k oknu.
„Hele, ono sněží,“ vydechne překvapeně.
„No, vánoce na blátě, velikonoce na sněhu,“ směje se tatínek.
„Počkat, slyšíte to?“ zkoprní Mařenka.
„Meluzína, tatí, já se bojím. Vletí nám do komína.“
„A sežere Mařenůůůů,“hrozí Jiřík s rozpraženýma rukama.
„Tak dost, jde se do postýlek.“
„Tatínku a jak si poznal maminku? “ ptá se Mařenka zpod růžové deky.
„Už jsem vám to povídal mockrát…“
„Jo, Mařeno, maminka nám přeci spadla z nebe, jako anděl. Proto je tak hodná a ochraňuje nás. A chci už spát,“ vrčí Jiřík.
„Já to ještě neslyšela a neusnu, když venku kvílí meluzína.“
Tatínek si sedá do pohodlného křesílka a mne si unavené oči.
„Tak nějak by to bylo v pohádce. Ona letěla a zachytila se na vysokém smrku. Kousek od Červeného kříže.
„Jak je ta pověst, potopila se tam hospoda to vím, říkala nám to paní učitelka. Šli jsme tam se školkou a pak jsme opékali v Myší díře.“ jásá Jiřík.
„Měla křídla?“ žasla Mařenka.
„Skoro, měla rogalo. Letěla s přáteli ze Zvičiny a přistála v lese. Já tam zrovna kousek dál prořezával koruny stromů a viděl jsem jí padat. Hned jsem všeho nechal a utíkal k místu činu, ale hasiči byli rychlejší. Nepustili mě k ní, i když jsem měl všechno potřebné vybavení na lezení. Maminka je krásná žena, tak se chvástali kdo za ní poleze, ale nebylo to jednoduché, protože se nemohla vyháknout z rogala. Tak povolali záchranáře a maminka se bez zranění dostala na zem. Hasiči zneškodnili rozbité rogalo a já si šel po svých, ale maminka mě naštěstí našla u nedaleké louky. Pískal jsem si píseň Já s písničkou jdu jako ptáček z pohádky Obušku z pytle ven. Ona se na mě zářivě usmála a prozradila mi, že je to její nejoblíbenější pohádka. Proti slunci vypadala jako víla. Sedla si ke mně. Povídali jsme si a povídali až nás našli její přátelé. Společně jsme se vydali na Pecku na něco dobrého k snědku po náročném zážitku a dál už to znáte,“ ukončí tatínek vyprávění.
Potichu se zvedne, zhasne lampičku a pomalu se vytratí z pokoje. Děti spokojeně s úsměvem oddychují. V kuchyni tatínek políbí maminku na tvář, která připravuje nádivku na zítřejší slavnostní oběd. Tatínek se posadí k zbylým proutkům, píská si Já s písničkou jdu jako ptáček a plete si pro sebe pomlázku. Velikonoce můžou začít!