Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStařena
Autor
Gora
Už tři noci dřepí u sousedů
čokl z vedlejší vesnice.
Co tomu říkáš, hochu?
To zas bude štěňat, viď,
uvazuje loutce bryndák.
Vypadáš hladově, Hugo, a já pořád
melu pantem.
A bláznivej Hugo ve vaťáku postává
před Jednotou, loudí cigaretu, pokřikuje
po Marušce, jak si vykračuje od autobusu
v mini a podpatcích, salutuje autům…
Stejně jsi měl kliku, nebejt bratrem
starosty, byls dávno ve cvokárně, víš?
shrnula z čela slepené vlasy.
41 názorů
Zeanddrich E.
04. 04. 2022Zrozenci v býku (tedy i já?) mají raději věci jasné/ až průzračné, ..., však neznamená to, že/ věci této měl bych říci NE -přestože nevím jistě, kdo/ tu mluví, působí to na mne svěže,..., mile, čistě..//
(( ...)).
Evženie Brambůrková
15. 03. 2022Zajímavý náhled.
Takovýhle věci mám moc ráda. Bizárek trošku a prostor pro představy. Super.
Jarmilo, díky, je to mix reality a představ, takový miniexperiment... děkuju i tak, že ses snažila dobrat!
blacksabbath
14. 03. 2022Irčo!!!!!!....jsi skvělá pozorovatelka
Na mě je to moc zamlžené. Dala bych název "stařeny", vidím tam minimálně tři osoby protože: První se snaží vytěžit co nejvíce pozitivního z přítomného okamžiku (ta se psem). Druhá je stařenka litující (že je Hugo hladový). S nějakými takovými Hugy jsem se setkala a jde o to, že jsou společenští a chtějí se vybavovat a to že něco loudí je až na druhém místě nebo záminka k zahájení hovoru. A ta třetí je velice málo empatická, protože i když Hugo může jít na nervy a člověk má chuť ho poslat kamsi, tak blázinec je hodně tvrdý, protože tam se bude Hugo nudit nebo otravovat lidi, kteří nemají kam utéct. A ta s tou loutkou, to může být podle mě druhá (jako že si hraje) nebo třetí (jako že tak nazývá nesoběstatečného člověka) nebo ještě jiná.
Radovane, díky za náhled, vím, že je poctivý.
Možná se k tomu ještě někdy vrátím... teď jsem napsala, jak momentálně nejlíp mohu.
pro mě je zde nedořečenost příliš prostorná
výseč nějakého děje či popisu zas příliš úzká
Ano, místní figurku rozpoznávám, jeho kliku být hájen bratrem (starostou) taky, ale cizí čokl, loutka a bryndák, mi přijdou atributy sice autentické (asi to byl nahodilý děj u Jednoty a řeč při setkání), ale jinak právě tahle pasáž je pro mě to, co vytváří výseč děje snad úplně zbytečného, marného. Plácnutí čehosi směrem k bláznovi. Tedy nic, co by pomohlo v tápání čtenářovi.
Na druhé straně mě to nutí k představám, připodobňování k figurkám, které jsem znal z vesnice u babičky, k průzkumu atmosféry náhodného okamžiku. A z tohoto pohledu (pocitového) mi přijde báseň plodná.
uvazuje loutce bryndák - ja to vnímam takto - Hugo ako loutka, postihnutý chlapec, starena ho vypilala, teraz spomína...páči sa mi, ako v komentároch významne mlčíš a nechávaš čitateľa tápať :)
výjev, krátký záběr ze života, který nás obklopuje, je naší součástí, i když by někdo chtěl mluvit o okraji...napadají mě třeba postavy pana Hrabala...
Květoni, pravda... ten "můj" Hugo předloni umřel a v oné vsi chybí. Díky moc.
Zajímavé je, že skoro každá vesnice má svého Huga, který salutuje autům (jenom já vím alespoň o třech), ale ještě nikoho nenapadlo se o tom zmínit.
A... To je napsáno/inspirováno podle skutečnosti? Já to tak vnímám. Jakože: ODPOZOROVÁNO_SEPSÁNO_ZVEŘEJNĚNO.
To je tak když se někdo obětuje a nepozná ani trochu vděku. Pro mě je to hodně tísnivé, bez východiska. Útěchu může hledat jenom nahoře. Smutné ale dobře napsané, Irčo.
Já bláznivej Kočkodan na rozdíl od Huga sedím mlčky ve vestě před klávesnicí. Možná jsem měl kliku, že jsem se před deseti lety dostal na Písmák. Ale přestanu mlít písemným pantem. (lehký neubryndaný smajlík)
Taky jsem z toho ze začátku byla zmatená. Teprve komentáře mě naťukly. Je v tom koncentrováno hodně problémů, řekla bych současného světa, ne jenom pohledu jednoho člověka.
Irenko, myslím, že jsem to pochopila dobře. Málo slovy jsi vyjádřila mnoho. TIP
Nic se neděje, Pavle, taky kolikrát přehlídnu název... a výklad je na čtenáři, jsou to vzpomínky stařeniny a co jí ze života zbylo...
Já jsem pitomej, vždyť je to stařena. Možná je té nedořečenosti příliš, možná ne.
Pro Tebe celkem charakteristická sociální tématika spojená s pro Tebe charakeristickou nedořečeností a přítomným časem. Oboje si patrně přenášíš s haiku. Jednoduchý obraz s dominantní přímou řečí. Dáváš hodně prostoru čtenáři. Ne každý čtenář z toho pochopí, že to mluví loutka (jestli to dobře chápu). Možná je té nedořečenosti až přespříliš. Každopádně velmi zajímavý text.
To je výborný, a trochu záhadný, dá se to vyložit různě. Je taky bláznivá a mluví s loutkou? Velmi zajímavej, barevnej text. Tip a.