Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVím, že se nelze jen tak bezstarostně opírat o zeď
Autor
trojort
Měl bych si nechat vytetovat její tvář na svoje tělo?
Nač?
Stejně na ni nemohu zapomenout.
Existuje opravdu něco, co bych potřeboval namalovat na svoje tělo?
Pouštím se s drakem po nebi.
I když bych tam neměl být.
V objetí pavučiny.
Myslím, že mi tu něco uniklo.
Líbí se mi mezi spadanými jablky.
Mezi dorty, co nekončí ve tvářích.
Blázen skáče z dřevěného mola do rybníka.
Proč je to blázen?
No nejprve chvíli létá povětřím nad hladinou.
To by přece normální člověk neudělal.
Normální člověk ví, co se sluší a dodržuje veškeré zákony.
I ty fyzikální.
To je prostě slušnost.
PS.
Svatá rodina má divné pocity, že si z nich jen utahují.
8 názorů
ale jo, ta poslední část je fajn. i když mi trochu vadí ono "nejprve". protože čtenář tak nějak logicky čeká nějaké to "potom". ale možná ta absence "potom" má nějakej význam, kterej nechápu.