Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČekání 4
Autor
Karla9
Na co teď čekáš víc? Vzpomínám na vůni tvého prádla. Toužím tě vzít za ruku a vyvézt tě z pekla, které nevidíš. Krabice mýdlových vloček se posmívá poslední láhvi balené vody. Kočky přešly nepřátelskou linii a mňoukají hlady u nohou kouřících nepřátel. Psi přestali škemrat, leží s tebou. Studený vítr honí po domě svůj ocas. Okna už s hlasitým naříkáním odletěla na jih. Mezi troskami rozkvetly sněženky. Přesně víš, v které části zahrady. Kráter v zemi je o pár metrů dál. Prosím slunce ať ti mezi sirénami pohladí tvář. Tvé vrásky dědím já. Den za dnem.
5 názorů
ostrá mini, jen - dalo by se řezat i víc, ještě jsou tam vlci ... ale pocit tam je, plnej - že už skoro nemůže být hůř. Jsme jak kočky, přežijem
Děkuji, dievča z lesa. Nikdy bych nevěřila, že z toho prvního Čekání vznikne kronika. Musím psát, jsem jako papiňák.
dievča z lesa
20. 03. 2022ďakujem, že o tom píšeš ... objímam, plačem ...