Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMně ubývá sil...
Autor
Báseň_roku
Chtěl jsem vzít srdce do svých dlaní,
tobě ho opět nabídnout,
však prázdný jsem a nemám zdání,
kde ztratil jsem ho, ó, já bloud!
Sny marné moje duše snívá,
hlava již stříbrem prokvétá,
mysl má zádumčivá bývá
a tak to jde již po léta...
Vzpomínám na své dávné lásky,
prchavý úsměv ve tváři,
v zrcadle prohlížím si vrásky,
občas se lépe zadaří...
Svět proměnil se k nepoznání,
intriky, zloba rozkvetlá,
jak vyšší hru hrát, nemám zdání,
nemám sil ani na betla...
26 názorů
Cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly! Ovšem já jsem ten, kdo tu Irence rozšiřuje počet účastníků, ne adept na bednu! ;-)
K těm navrhovaným změnám:
1) Dal jsem přednost své verzi, kdy se snívá & bývá shodují v obou dlouhých slabikách. No, jde i o pocit z toho, jak mi to intonačně vyznělo, když jsem si to řekl nahlas. Prostě jsem se při přednesu mohl do toho položit a protáhnout obě slabiky. Jsem přece stařík, rozjímající o životě, co již nikam nespěchá...:-D
2) Ze stejného důvodu už (ne)hledám nové vrásky, jen si je v zrcadle prohlížím...Už se nestresuji jejich počtem, jsem s nim již smířený!
Nikam už se neženu a jen tak rekapituluji s filozofickým nadhledem toho, kdo se již moudře smíŕuje se stavem věcí a nic si nenamlouvá...
Víš, když jsem hledal inspiraci, tak jsem si přezpíval pár starých písní, taky třeba i Matuškovu "Už lásky nespočítám" nebo Bobkovu "Řekl jí lásko, mně ubývá sil"... A pak jsem z té nálady obratem vytěžil tohle a ještě to stihnul poslat...:
Dost jsem se rozmýšlel, zda nemám dát hlas v soutěži.Jsou tam dvě místa, která bych viděl jinak.
- má mysl bývá zádumčivá - místo - mysl má zádumčivá bývá
- v zrcadle hledám nové vrásky - místo - v zrcadle prohlížím si vrásky.
A.S.Exupèry prý napsal:
"Byli jsme dva a měli jsme jedno srdce!"
My teď spolu se Silene může ten výrok inovovat na: "Byli jsme dva a měli jsme jedna ústa!" Díky, kočkodane!
P.S. Před chvilkou jsem dorazil, tak bych měl dát aspoň jeden hlas. Jednoho adepta jsem tu viděl...;-)
Já jen krátce najuknu a z hrdla vyderu spokojený mruk nad tím, jak bylo o Kočkodanovi (ročník 1958) hovořeno. Mlčení (svoje) bych cítil jako určitou neslušnost. Jeden smajlík pro Delfína a Silene, druhý - lehce omluvný - pro zatím anonymního autora.
Silene, neříkej, že i tebe jsem tak okouzlil tím, jak tu na datla spamuji na mobilu, že čekáš, co ze mne ještě vypadne! ;-)
O autora se nebojím, podle toho, jak vyznívají ty verše, bere vše s filozofickým nadhledem...
Ano, Sváťa je jedna z mých spřízněných dušiček z litwebu, i Diana tam k nim patří, Marek s Mirkou H tam je taky a možná bych našel ještě další, co odněkud znám...Už ví, Janinku alias sepotvkorunachstromu, té jsem věnoval i báseň, co je hádankou, nejspíš ji tu také mám i jako dílko. Prvně jsem ji právě zde spáchal ve vzkazníčku. :-D
A znám i Goru, jinde i pod jiným nickem.
A jednou jsem viděl na srazíku v Praze na Smíchově v Gurmanii Vivianu Mori...A vídám jini na fejsu. Tehdy to byla okouzlující dívka, co taky znám už jako 17.
Vlastně jsem od r.2007 poznal hodně lidiček a většina z nich byla z té něžnější sorty.
A i já hodně spamoval ve verších pod dílky. :-D
Sváťo, tvého těžce raněného syna je mi líto. Snad věfa pokročí a bude to lepší! Moc bych ti to přál!
Ano, známe se už dlouho a nelhal jsem o tom, jak ti to v té flanelce seklo. A vůbev jsi mi byla i v písmenkách sympatická! A i těmi otužileckými akcemi, které mi připomněli, jak jsme na vojně byli na cvičení v Kežmaroku, byl únor a táborem tekl potok, jen u břehu zamrzlý cca 20 cm silný ledem. Sice jsme každý týden jezdili do Popradu do bazénu, ale to bylo málo. A tak jsme s kamarádem vlezli do toho potoka, uprostřed byl prudký a vody tak metr a pak nám bylo nádherně! A u zamrzlé umyvárky stál lampadách, měl v ešusu teplou vodu a problém už jen odhalit krk, aby se oholil! :-P
Silene: nic není nemožné, všechno může být jinak a nic není definitivní. Marka trochu znám odjinud a spíš bych mu přisoudil jedno z těch delších dílek, míval tendence opouštět vázaný verš a vyjadřovat se rozvláčněji. (Ale taky jsem od něj dlouho nic nečetl!)
To už je takový trend, že ti, co publikují jako on, tak mění preference!
Je mi ctí, že chceš připsat tohle dílko pro změnu zrovna mně, když jsem jen odhadoval, že Marek napsal něco jiného. Já už teď moc často s Músou neobcuji, zato jsem propadl sudoku a killer sudoku nebo dostávám nakládačku v šachu (mé letité vášni!), protože tvrdošíjně volím tu velmistrovskou úroveň a program na mobilu je dost dobrý! :-D
Urážlivý nejsem, jsem zvyklý na špičkování a nevytáčí mne ani miroslawek. Zůstávám nad věcí!
Slůvku "hned" nepřikládej přehnaný význam. Já si potrpím na znamení a hledám je ve všem, třeba i když čas na mobilu se shoduje s rokem mého či jiného narození.
Stejně tak jsem si pomyslel, že s kočičákem prostě patříte k sobě a když ses tu objevila brzy po něm, utvrdil jsem se ve své možná zcestné domněnce.
Fakt je, že tehdy u mne jste to spolu rozjeli parádně a já se bavil!
No, nikam iž nespěchám, jsem vv, což kočičák bude možná do konce roku taky. (Neznám, kdy je narozen, tak jen hádám podle sebe a osoby blízké, u které ti taky vím a on je mezi námi.)
(No vida, jaké máš pro čtenářky kouzlo. Tak já už pšt odsud, nebo až nás bude autor číst, dojdou mu síly. Ať se daří, Delfíne. Jo, on Kočkodan píše fůry veršíků do komentářů, jeho image písmáckého veršotepného spamu je ale vesměs vítána a veskrze kladně přijímána. Už jsem pusa zámek.)
Mirku, taky mám domovský server Litweb, jako ty. Známe se. Já si přes ramena přetáhla nick svýho těžce zraněnýho syna. Jsme.
Delfín je inteligentní zvíře. Někdy nevím.
Spíš pozor, aby se autor zbytečně neprozradil a nevyšachoval sám sebe ze hry... např. výraznou vzpomínkou. Neboť jaképak hned?
Delfíne, omyl klidně možný. Má maličkost Marka zase kdovíjak nezná, natož kompletní rank autorů, kteří používají písmák pro soutěž. Prostě přijdu, něco plácnu, ať stihnu do konce soutěže pár komentářů, povede-li se. No, a když zná jedna jen omezený rank autorů, prostě některému z legrace titul pachatele přidělí, a tudíž to zde odnesl právě Marek. Upřímně věřím, že mé tipování ve zdraví přežije, stejně jako eventuální jiný autor. Však i ty bys příslušné verše mohl sepsat. Staniž se!
Urazil ses snad pro jeden či druhý z lehkovážných odhadů? Spíš asi ne...
Vlastně svým odhadem dávám najevo, že motouz na balíčku vázaných karet nedrhne.
PS. Kočičák mi vůbec věrný není, natož já jemu. Jistě jsi měl z našich veršovaných spamů tehdy velikou radost, úsměv.
Irenko, chtěl jsem to trochu odlehčit a taky tak trochu pozlobit Kočkodana, za kterým hned přispěchala jeho věrná družka Silene. Ještě si pamatuji, jak si kdesi pod mým dílkem otevřeli diskuzní kroužek...:-P
Silene, myslím, že se mýlíš. Marek by takhle nepsal. Trochu ho znám hlavně odjinud...;-)
Báseň_roku
27. 03. 2022Delfíne, s těmi "animálními nicky" jsi se trefil... díky za zajímavé postřehy!
Autorským stylem tíhne k Markovi (mua-). V textu zdá se být vsazeno na žert s bloudem a pointu. Názvem se báseň odkazuje k textařině Michaela Janíka (Roger Dale Bowling) a řekla bych, že i tento kousek má přibližně podobné rýmové ambice. Pokud jej vážně napsal autor věštěný z předložených veršů, jistě si vyšvihl jen tak mezi dveřmi, případně při cestě k psacímu stolu. Chytrý telefon se ještě nenosil.
Jak tak pročítám dílka tohoto kola, všiml jsem si zajímavé shody: Všechna jsou spíše smutně až pesimisticky laděna. Snad je to covidovou dobou a tou válkou, možná už jsou autoři spíše pamětníci. Člověk by ale neměl propást šanci se usmát. A tady se v zajímavé shodě sešlo víc animálních komentátorů: Voříšek, Zajíc Březňák, Ptakopysk (!), Kočkodan a nakonec i já, Delfín! ;-)
Protože právě vtipálek Luboš zde přisuzuje autoru to, co je vlastní kočkodanům, tedy zuřivost (viz např.kočkodan Brazzův jménem Elvis), podíval jsem se mu na zoubek!
A ejhle! Kočkodani mluví...https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/krak-krak-u-krak-u-aneb-pozor-selma-kockodani-tvori-vety-zjistili-vedci.A091216_112414_vedatech_jw
A zde dokonce jeden i píše vázaným veršem !!! :-P
Zjišťoval jsem i to, jaké kočky se chovají v Dánsku. Je to, jak jinak, opět Afričanka, Soroko z keňského národního parku Arabuko Soroko!
A Masopust slaví v Dánsku svérázným až krutým způsobem, vyháněním černé kočky, symbolizující zimu a tmu, ze sudu, pověšeného na provaze. Tedy doslova vytloukáním, kdy dnes to činí hlavně děti a živou kočku nahrazovala často mrtvá nebo nyní i slaměná a v sudu bývají různé sladkosti. Děti do něj na střídačku buší, až se dno utrhne. A komu se to podaří, je vyhlášen kočičí královnou!
A protože Dánové jsou nesmírní pijáci a kočky vyženou bílé myšky, tak v delíriu vidí bílé slony! :-D
To vůbec není špatné, ale na většinu rýmů s láskou (a obzvlášť v této dermatologické variantě) mám až určitou alergickou reakci. Autore nezuř – například ten poslední verš se mi líbí moc. (smajlík)
Báseň_roku
21. 03. 2022Klasika vázaného verše s nečekaným závěrem... ten je ze života/upřímný...
Zajíc Březňák
21. 03. 2022Svět se proměnil k nepoznání, přesto se tu setkávám s básní jako z 19. století.
Jako komentovat básně po Radovanovi prostě nemá smysl... von všechno řekne úplně přesně, a co pak můžu dodat já?! Jedině tip.
Radovan Jiří Voříšek
21. 03. 2022oprava - supr!
Vůbec to není špatné, jen je to hlavní postaveno na: srdce do svých dlaní, ztratit (srdce), duše snívá, dávné lásky, lásky - vrásky ... tedy více než méně opotřebovaných poetických obrazech
Závěr - ... rozkvetlá/ nemám sil ani na betla - je bsupr!!!