Lék

Severní Morava, Benetka? :-)) Všiml sis zde v diskuzi hromadné odpovědi Lenochoda z 3.4. 23:15:27 ? V ní jasně Lenochod píše, že destiláty zužují vědomí. Někdy až do bodu, že jedinou myšlenkou je úporná snaha vymyslet, jak zůstat na nohou. Tak bacha na to.

Úsměv vyvolávat umíš, Lenochode, o tom žádná.:-) Víš, já jsem taková náročná huba nevymáchaná, takže se mi hned tak něco nelíbí, za to pořád slyším: moc čteš, moc mluvíš, za těch dvaadvacet let na netu jsem už hodněkrát četla moc píšeš. Ještě že nejsem telepat, to by se mi třeba v hlavě objevila myšlenka moc myslíš.:-))) Jdu si prohlédnout Tvůj další počin zde.

Milá FAV, je pro mne obrovská čest, že tvůj (zatím) jediný počin zde na Písmakovi, je kritika k mé basni. A ještě navíc taková milá a povzbudivá :0) ! Povzbudilo mě to až tak, že jsem ještě dnes stvořila a zveřejnila druhou báseň ( lenochod má v plánu postupně si ulevit od svých pocitů básněmi, a protože se mu pocity nahromadily, a vznikl jakýsi přetlak, jde to zatím docela snadno ). Snad tě nezklame, že neznám ani Akyne, ani Upiho, ale i u mne proběhla po spoustě let  zvířecí reinkarnace. Přišla jsem o křídla a místo toho jsem vyfasovala velikou náruč s úsměvem...

Pravda ta odvěká nejednoho člověka vyděsí a vyleká. Lék už máš, cestu znáš, vědoucně se usmíváš. Tvé ruce poslouchaj i paprsky sluneční. Piš dlouze, piš krátce ještě spoustu, spoustu dní. :-))

------------

Nedokážu racionálně zdůvodnit proč, ale velmi mi něčím připomínáš Akyne z Diskutnici.cz, naši sudou ředitelku Zeměkoule. Jestlipak je tady v tom davu někde i reinkarnovaný Upi, aby se tou čistou energií také mohl pokochat? :-)

Kdyby byla básnička dílkem, už bych ji opravovala a u slova chvilka bych použila slovo kratičkou. Jednak je to jazykově správnější a druhak bych se tím vyhnula opakování slova maličkou. Kritiky opravovat nejdou, tak nic.:-) Textík svádí k mateřídoušce, ale je to o saturejce. Jsou různé druhy saturejky a většinou ji národy používají jako koření. Například koření Čubrica je směs soli, pískavice a saturejky. Podle mne jsou středomořské národy vysmáté právě kvůli hojnému používání saturejky, protože to je silný přírodní stabilizátor nálady a antidepresivum. A stejně jako z mateřídoušky jde i ze saturejky vařit čaj, ať už ve směsi nebo samotnou.

Radovane, mě právě napadlo, že když to přepíšu, tak bude celá diskuze úplně mimo, že tam tu první variantu musím nějak zachovat a už v úvodu to celé musím zmínit.

Ještě jedna věc mě na té "reklamě na mír" trápí (předtím to tam nebylo...). Že ve třetím řádku je slovo "nestačí" a v posledním slovo "stačí". Je to tím pádem nějak přeplácané... Ale zní to teď skvěle a smysl zůstal zachován :0) ! Raduji se Radovane !

Milá Theo v tramvaji, také tobě díky za pochvalu. Fascinuje mě, jak jsi odhalila můj původní záměr, i když sis myslela, že to záměr nebyl... Lenochod ve mě měl potřebu udělat reklamu na mír (jako kdysi Habera na ticho) a vymyslel, že to udělá formou básně a zveřejní na Písmákovi...

Přidávám se k pochvale - mnohem lepší! 

nová verze je mnohem lepší

podařil se ti výborný rytmus a vlastně čisté trocheje

Další, co chválím je to, že jsi zde nechala původní verzi. Někdy se stává, že autoři zde píšící, opraví kritizované své dílo a pak komentátoři (kritici) vypadají jak blbci. Co si vymýšlejí, jaké chyby vidí, když tu žádné nejsou. To, co jsi tedy udělala je solidní.

Milý Safiáne, děkuji ti za radu, beru si ji k srdci a vkládám své verše do rukou lékaře Radovana, aby se uzdravily.

Milý Radovane, úplně jsem zajásala, když jsem si přečetla tvůj návrh! Ten konec zase neseděl mě, jinak to bylo dokonalé... Lásku a vztahy jsem určitě chtěla v této básni vynechat, takže ještě jedna úpravička... Takhle se mi to líbí :0) ! A teď jsi oficiálně spoluautor (doufám, že neva ?). Snad už z našich veršů Safián nezemře, s tím bych se SMÍŘIT nemohla...

Milá Mateřídouško koníčku BUBUlínko, tobě opět děkuji za krásnou básničku :0) a ještě ti něco napíšu, ale až doma (v práci musím i pracovat...).

Milý Odpoutaný Prométheusi, děkuji ti za tip, doufám, že platí i po úpravě (v totéž doufám i u Bubulínky)

Původní verze:

V boji se nic nezahojí,

v míru jedině nemoc pomine.

Nestačí jen zbraně složit,

SMÍŘENÍ je nutné prožít.

Mírem a péčí

vše se vyléčí.

Těhotenství v délce 320 dnů může znamenat, že jde o horní hranici nějakého druhu lenochoda nebo spodní hranici koně. Duchovní zvířecí podstaty našich duší prostě nemohou jinak aneb spojeny matematikou.:-) A že jsem splašenej koník, o tom žádná, protože až na další čtení mi teď došlo, jak jsi to vlastně myslela, a utdíž, že jsem se svou dnešní první odpovědí úplně vedle, ale už to tak nechám. Přeji příjemný a klidný den, sympatický Lenochode.:-))

Zelená bylinka obzory rozšíří,

ovšem ty dojezdy - jak černí rytíři

náladu dojebou, hlavu mi zatíží,

závislost snaží se být zdrojem potíží.

Bubu má ale lék: kytičku maličkou,

fialové květy, za chvilku maličkou

zas spojí světy. Nazvu ji matičkou,

monogram mámy má a duši celičkou.

Když si k ní přivoním, voní jak bylinka

zelená veliká, říká mi vzpomínka.

Jaké že jméno má léčivá maminka?

Satureja montana, což není podmínka.

Kdybych se měl smířit se vším, co je tak špatné jako tvoje verše, bylo by lepší rovnou umřít.  Takže tvou radu nepřijmu. Ale ty bys mohla přijmout lék, který nabízí pan Voříšek.

oprava - o nich

Mám radost z tvé reakce, že jsi se nenaštvala. Tím pádem jsem si jist, že to půjde. Maslím tím kvalitu. Hlavně piš a piš a čti.

Nápad na rytmickou změnu s maximálním využitím toho, co už máš:

V boji se nic nezahojí,

v míru nemoc pomine.

Nestačí jen zbraně složit,

SMÍŘENÍ je nutné prožít.

Mírem, péčí

láska vztahy rozvine

PS - žádná dokonalost (moje), rýmy nejsou úplně košér, i když navenek znějí celkem čistě. Ale o nic v případě zámu jindy.

Děkuji vám za kritiky, potěšilo mě, že jich je hned na začátku tolik.

Theo v tramvaji, vlastně to bylo cílem... Úděl lenochoda není ani tak lenost, jak to na první pohled vypadá, ale úsměv na tváři, ať se děje, co se děje. Takže "úsměvné" je fajn. Dalším úkolem lenochoda je soustředit se pouze na podstatné ( nevěnovat ani špetku energie na nepodstatné, protože jí má jen nezbytné množství a víc ani ťuk ). Proto by celé dílo mělo správně znít takto : Lék = SMÍŘENÍ ( + péče ). Jenže tak by to nemohlo k vám na Písmáka ( spíš do nějaké sbírky rovnic ), proto jsem to musela trochu rozepsat. A tím pádem (máš pravdu) to připomíná reklamu, kde se co nejstručněji má vyjádřit hlavní informace, pokud možno rýmovaně. :0)

Milá Bubulínko, jsi mi moc sympatická. Děkuji ti za básničku v odpovědi. :0) Bohužel jsou lihové léky jen dočasné a lék čas většinou souvisí právě se smířením. Pokud člověk nechce čekat, až jednou nastane samo, může se o něj pokusit - čím dříve, tím lépe. ( U dočasných léků na zlepšení nálady bych rozhodně doporučila spíše zelenou bylinu, která vědomí rozšiřuje a umožňuje tím hlubší pochopení situace, narozdíl od lihu, který vědomí zužuje a pomáhá spíše se zapomněním a odpočinkem od problémů.)

Safiáne, až se smíříš s mými verši, budou vyléčeny ( alespoň z tvého pohledu ). A až pochopíš, že je to návod, může toho být v tvém světě vyléčeno mnohem více.

Pane redaktore poezie Radovane Jiří Voříšku, máte pravdu, jsem si toho vědoma. Nepřišla jsem zatím na to, jak to napravit, tak jsem se s tím takhle spokojila. Potřeba podělit se o myšlenku byla silnější než potřeba vyjádřit ji dokonale.

Ten konec je reklamní slogan jak vyšitý :))) No prostě je to spíš úsměvné, což asi nebylo cílem.

Čas je tím lékařem,

který lék podává,

řádně se namažem

a bude nálada.

Léky ty lihové

zahřejí každého,

lékaři bohové

jsou z času jiného.

Ještě zbývá vyléčit tvé verše.

Poslední dva verše, jakási zkrat nepůsobí dobře. Spíš školně.