Dívka a moře - Vrak VII.

Jéjej, Aru, Ty nevíš, co dokáže dobrá mačeta (v případě sedláka Gordia, co to dotáhl až na krále Frýgie a jeho uzlu, ovšem zafungoval i meč v ruce Saši Velikého).

mačetou se všechno nevyřeší :))

Aru, s tím souhlasím, ale to není o obzorech. Je to stejné jako s nekonečnem. Jediným nekonečným výtvorem je kruh, ale pouze do té doby, než vezmu do ruky mačetu a hned máme dokonce dva konce. 

myslel jsem tím, že každý dělá něco jiného, každý má svůj pohled na svět a každý je unikát v něčem se lišícím od druhého, v tom je ta úžasná pestrost najít svůj jedinečný talent:)

Aru, s tím nekonečným obzorem to je trochu ošidné. Jde pouze o básnický obrat, protože ve skutečnosti za každým obzorem něco je, třeba další obzor.

že jo? fascinující je ta paleta v různorodosti, až teď vidím ty nekonečné (nebo prakticky) obzory :))

Aru, pak je všechno v pořádku.

to k tomu patří, jako bez zla, není dobro a naopak, jsou to spojený nádoby, dualismus je v tomhle světě všeprostupující

Aru, pokud je to tak, hraji svou roli ráda, i když někdy bolí.

přesně, je to jedna velká divadelní komedie, jakou roli si vezmeš je čistě na tobě a smysl toho celýho je takový jaký smysl životu dáš ;D

vem si, že někdo spatřuje smysl se nechat zavřít do kláštera a tam si otlačovat kolena celý život v modlitbě a není na to nic špatnýho, pokud se proto tak rozhodl, jiný miluje rychlá auta a zase tráví svůj život na závodišti, je snad jeden, nebo druhý způsob trávení času horší? je jenom jiný, v tom je to kouzlo, v možnosti zažít cokoli chceš ;)

spatřuji jediné mínus, ale je to nezbytnost, to že je zapomenuto to, že je to jen role, ale v tom je ten vtip, bez zapomenutí, že je to role, nelze pořádně roli odehrát :))

Květoni, děkuji za moc hezký komentář. Já vím, že nepatřím k moc dobrým pisálkům, ale snažím se to nahradit alespoň tím, co znám a co je mi nejbližší. S tím filmem by byl asi trochu problém, i když je fakt, že počítačová grafika dnes už zvládne leccos.

Jak jsem v časovém presu, musel jsem si všechny díly přetáhnout do jednoho dokumentu a přečíst na jeden zátah. A musím říct, že jsem spokojený až mírně nadšený. Nejde o literární úroveň, Hemingway je samozřejmě o něco lepší, ale příběh je nabitý napětím, akcí, dějovými zvraty a jedná se o natolik napínavou záležitost, že bych si přál, vidět to celé ve filmu. Fakt bych na to šel. 

Aru, opět to jen shrnu. Podle Tvé teorie je svět jen velká hra, kterou máme uvnitř sebe a spousta programů obsahuje viry, proti nimž žádný ochranný program nefunguje. 

tento svět je celý z prográmků, aby kámen měl určité vlastnosti má proto příslušné programy, které říkají jakou vlastnost má mít ona hmota co kámen tvoří.

a všechny programy si tvoří vědomí samo, jež se rozhodlo vstoupit do svého programu a zažívat svůj vlastní program na sobě, ale jak jsem psal, žiješ-li v programu, pak se může stát, že vrátíme-li se k příkladu k zrcadlu budeš odraz v zrcadle považovat za sebe.

vem si, že tu je teď skoro osm miliard duší, plus kolik miliard duší už tu bylo, existují nejen programy pro to jaké vlastnosti má mít hmota, ale i chování, když např. osoba A má určitou sadu programů a potká se s osobou B co má jinou sadu programů, která říká něco jiného, pak dojde ke konfliktu a i to je pouze součást programu :D:D

všechno je to jenom hra, ale nějaká velká část lidí ji prostě bere tak vážně a jako jedinou možnou realitu, že se o svojí sadu prográmků, říkejme tomu třeba pravda bude hádat, ubližovat druhým, nebo třeba válčit, ale jak píšu, pořáď si hrajeme, pořáď jsme jen herci ve vlastní hře :D někdo hraje komedii, jiný tragédii, každý kdo chce, nebo co je schopen a ochoten si zahrát, nebo v co věří, ti nejlepší herci se tak ponoří do role, že jsou dokonale autentičtí defakto pro tebe, když je potkáš, jinak prostě nejde zažívat emoce, než že uvěříš, že kulisy nejsou s papíru, ale že jsou skutečné, tam kde nic není těžko zažiješ emoce bez divadelních rekvizit ;)

Teď už tomu rozumím a ještě by mě zajímalo, kdo mě programuje, protože takový život jsem si já naprogramovat určitě nemohla. Jo, šla jsem za svým snem bez ohledu na všchny a všechno, ale to, co mi osdu nastrkal do cesty z mé hlavy není.

i tak lze na to nahlížet ;)

Aru, když to zjednoduším, žijeme v Matrixu?

nejsem filosof :D

hele, taky jsem to nechápal a stůl byl pro mě jen stůl, jsme tak zaházeni dogmatickými představami o všem, že se nám ty představy staly tak samozřejmou věcí, že se o tom lidi dokážou hádat do krve a nedokážou si představit nic mimo zažitý/vnucený/řečený/viděný rámec. to je jak ten chlap s ptakopyskem, nikdo  mu nevěřil, že něco takovýho existuje, až když ptakopyska popsal a přinesl asi i pár exemplářů, najednou mu gratulovali k objevu, ukázal jim přitom jenom fungující prográmek, kdyby si dostatečný počet lidí dostatečně silnou vůlí přáli tady mít jednorožce, nebo koně s křídly, tak tu budou :D

představ si to jako simulaci, nebo počítačovou hru, nebo jako divadlo s herci, to je asi nejlepší odpich do začátku.

všechno co je v tomto světě jsou programy, náboženské, školské, zdravotní, pracovní, politické, na co si vzpomeneš a samozřejmě program pro hmotu, asi bys nechtěla, aby se ti talíř ohnul v ruce, vytáhl nožičky a utekl, protože by se tak rozhodl :D

a to se pro nás stalo dogmatem, ale do programu můžeš vrazit absolutně cokoli, tehnle svět je jen k zažívání, to jaký je z něj děláme pouze my sami ;)

ale za tímto světem žádný formy nejsou a tedy ani nic co zažít, z toho co je, nelze učinit nic, proto ono "jsem", ale to je jeden stav, chceš-li mít zážitky, tak se vrhneš do lunaparku a vidím, že jsi tu stejně jako já s lístkem do cirkusu :D

Aru, žasnu, Ty jsi fakt filosof. Tohle je na můj ženský mozek, tvořený jednoduchou ženskou logikou už moc. 

začínám si myslet, že je to extrémně jednoduché, pokud vezmeš všechna náboženství, všechny duchovní nauky jako konstrukty tohoto světa pro tento svět, pak ti zbyde jen vědomí ve své vlastní existenci, "tedy, že co je, je" a to je celé, všechno ostatní jsou věci umozňující onomu vědomí, jež každé má v sobě a každý je jeho součástí možnost něco, tedy cokoli tady ve světě forem zažívát/mít zážitky.

pokud existuje nekonečno se rodících nekonečných vědomí, jedině pak může být ona škála co zde zažívat nekonečná, ale aby bylo možno něco zažít je potřeba program, podle kterého bude svět forem fungovat, pak ale je tu ta slabina, že místo nekonečného zažívání se stáváme otroky programu v jeho nekonečném opakování a začneme se identifikovat s programem, že my jsme program, smrt je pak vysbození a odchod z programu k pouhému bytí, návrat k onomu "jsem", nic víc, nic míň. vem si, že by délka dožití byla třeba v miliardách let, no to by bylo nesnesitelný a úplně beze smyslu :D

východní nauky to popisují jako nirvánu, jako čiré bytí ve světě bez forem, ale kdo a proč by ti nařizoval, nebo co by tě nutilo se sem vracet, než ty sama? takže i nekonečné cykly karmy jsou nesmysl, ve světě bez forem žádné dobro, ani zlo není, tedy ani nikdo kdo by ti tam, jakože po smrti říkal, že se sem máš vracet pro splacení svých dluhů, které jsou tak jako tak pouze tady. v karmě, jako i v jakékoli duchovní nauce je vidět onen program na kterém prostě stojí tenhle svět a který obhajuje svojí vlastní existenci důvody pro to tady existovat :D

bez duality, dobra a zla, by se svět prostě vypařil, nebyl by důvod používat prográmky na kohokoli, tudíž ať uděláme cokoli, poneseme si následky jen a pouze zde, protože jen zde lze činit "něco", proto jsme ostatně tady ;)

Aru, sáhl jsi hezky hluboko do filosofie k nikdy nezodpovězené otázce. I když, kdo ví, možná ta správná odpověď někde je, jen my ji nevidíme. A pokud bychom ji viděli, uvidíme ji všichni stejně? Asi ne.

To máš podobné jako s tou slepicí a vejcem. Občas si kolegové na lodi ze mě dělali legraci, že jako ženská bych odpověď měla znát. Tak jsem si ji musela najít. Slepice je pták a z čeho se vyvinuli ptáci? Přece z dinosaurů. Takže dřív byli dinosauři. Samozřejmě jsem to hned schytala otázkou, co bylo dřív, zda dinosaurus nebo vejce, ale to už byli jinde, protože otázka o slepici a vejci byla zodpovězená.

nebyli jen informovaní :D

kdyby měli všechny dostupné informaci, jednali by zcela jinak, jenže to je klasická otázka před zrcadlem, jsem to já, nebo to je jen odraz namodelovaného světa, který pozoruje něco co se s tímto světem identigikovalo natolik, že to považuje za reálné? ;))

Aru, to se stává podle přísloví, že kdo s čím zachází, tím také schází. Takoví si taé nic jiného nezaslouží.

nakonec potrestali sami sebe, ti z potopené lodi

Ivi, děkuji za hvězdokupu, ale určitě přežij i vlasy zachovej na svém místě. 

Jinak murény jsou fantastická stvoření. Můžeš je hladit, mazlit se s nimi a ony pozornost vrací. Jen bacha na kousnutí, je kapku jedovaté.

...mě z tebe jednou klepne, určitě přijdu o vlasy a budu vypadat jak Plešoun.....napětí 1 000 W.......a ještě jsi hladila Gymnothorax javanicus ..... hlavně, že všichni přežili.....*//************************

Kočkodánku, Ty nezklameš, fakt. Čekala jsem jestli se zastavíš s nějakou básničkou a děkuji hned za dvě.

S murénou obrovskou jávskou

v hlubině se Prcek mazlí,

odvahu má přímo chlapskou

a mně možná hodně za zlý

tu povahu zaječí,

málo se jí zavděčím,

vyvolám v ní špatný vzruchy

snahou zůstat pořád suchý,

nebýt tam, kde water

(jako starej fotr).

***

Na stole je pokladna,

ukázala svoje “střeva”,

samý libry, žádný leva,

kupa peněz pořádná,

fakt dilema, čéče,

tím to jasně zavání,

potom přišel večer

a nastalo mazání...

Děvčátko lesní a Jaroslave, je to nádherný pocit úžasný, a murény to mají rády, jsou hodně mazlivé. 

To bych se chtěl taky zeptat.

aké je to kĺzať dlaňou po boku murény obrovskej jávskej?

yss, děkuji za komentář. Myslím, že jsi celkem trefně vystihla úmysl. Jde opravdu o oddychovku ke kávě, kde se snažím přiblížit čtenářům svět, který není pro každého běžný. Když to již  smolím, tak zahrnuji i technické náležitosti, které takový život na moři provází nebo v jiných povídkách i říct něco o tvorech, kteří tam žijí. 

Prečítala som od teba zopár častí. Píšeš veľmi kultivovane,text je premyslený, dejová línia takisto,celkom slušne zakomponované technické vedomosti. Chýba mi k tomu možno nejaké "stmelenie"/niektoré pasáže mi napr.pridu nudnejšie,čiže asi v tej výstavbe textu sú isté medzery../ Zasa /reagujem na nejaký predošlý postreh..nič originálne / tá originalnost tam naozaj absentuje,ale asi to nebolo ani zámerom.Takže aby som to nejako zakotvila -text je kultivovaný, píšeš s ľahkosťou,je to civilné a istým spôsobom sympatické-taká oddychovka.Nie je to práve môj šálok,ale keďže som už pár časti prečítala,dovolila som si reagovať.