Za pabědu!

Za pabědu!

V centru města, už třetí den bez spánku, právě sváděly ostré boje předsunuté jednotky Syřanů, s podporou 54.dělostřelecké brigády usilovaly o vládu nad ulicemi kolem náměstí Míru.  Bylo běžné májové ráno roku 2023, na loukách v okolí kvetly zvonky a v tůňkách po pásech tanků plavali čolci. Nikomu v tu dobu už nevadilo, že bylo pondělí, první den v týdnu.

Na severním předměstí, podobném hipsterské čtvrti, se teprve probouzeli muži z 11. čety pluku Ural. Ustlali si v opuštěném hotelu Belveder, na king size postelích s nejlepšími matracemi, společnost jim dělalo několik místních dívek, které se donedávna živily jako instabitches, ale blackout je přinutil k práci. V posledním patře se ubytoval sám plukovník Semjon Zadarev.

Když se konečně všichni sešli v jídelně, aby posnídali z hotelových zásob jogurty a mango, všiml si plukovník hejna vojáků u stroje na espresso. Zvědavě ho okukovali, zapínali a vypínali, stroj supěl jak rozzlobený býk a zas vydechoval, jeden vojín do něj praštil, jiný zas dloubal bajonetem, ale k ničemu to nevedlo. I plukovník obrátil pozornost ke stroji a vyptal si kávu. Všichni krčili rameny, Duraki, pohlavkoval otcovsky vojáky plukovník.

Germanov, pane plukovníku, seržant Germanov umí s takovým strojem, zvolal kdosi. Kde je? Rabuje nedaleké knihkupectví, prý je v něm hodně Nietzscheových knih. Ksakru, dojděte pro něj.

Dorazil seržant, chopil se páky, upěchoval do ní čerstvě namletou sicilskou kávu Miscella d'Oro, Nikdy ne čistou arabiku, to je výmysl velevyznamných blbců, neodpustil si poznámku, které však nikdo z grupy nerozuměl, Citronová voda, odplivl si, My u nás v Kazjance pijeme turka, kroutil hlavou poručík, plukovník se na něj podíval s despektem, jako by vyrostl v italské kavárně, seržant nechal stroj odfrknout, vrazil páku jako minometný náboj do stroje a nechal pomalu vytékat surové kremito do dvou drobných šálků. Jeden podal plukovníkovi, druhý vzal sám, přiťukl Za pabědu! a oba pili. A pak si prosili kremito ostatní a seržant je učil, jak je správně udělat.

Odpoledne naložte stroj do tanku, rozkázal plukovník, jak to tu začnou čistit Čečenci, tohle by se jim náramně líbilo a už bychom to tu nenašli.

A mezitím v centru města dopřávali si krátkou pauzu Syřané, odložili automaty a i když všude kolem svítily z prostřílených výloh krásné stroje na espresso, postaru rozdělali oheň v presbytáři kostela sv. Ludmily a v džezvě vařili kávu na svůj způsob.