Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRecept na výchovu
Autor
gabi tá istá
„Ešte píšeš?“ pýta sa zať Mišo.
„Píšem.“
„Aj o nás?“
„Hlavne o vás,“ smejem sa. „Ale nie. Aktuálne mám rozpísané zbierky Mamoviny a Haňa. Babka s Haňou sú hlavnými postavami na striedačku.“
„Prečo nám to nedávaš čítať? Kedysi si mi občas niečo poslala.“
„Iba na vyžiadanie. Dávno si neprejavil záujem.“
„Daj niečo! O čom si písala naposledy?“
Prerozprávam Biť, či nebiť. Mišo ako obvykle, otočí všetko na smiech : „To bol dobrý postreh! Dostala bitku na „dva“! Nabudúce musím dopočítať do troch.“
Keď odídem, počujem dozvuky.
„Ako by to riešila mama?“ pýta sa Mišo Monky.
„Mama by ju psychicky týrala polhodinovou prednáškou.“
Ešte si zabudla dodať, že by som jej povedala, ako ma sklamala. Lenže v troch rokoch som vám to nehovorila. Najskôr tak na druhom stupni základky. Bolo to účinnejšie ako facka. Ale či to neublížilo vašej psychike viac...čo ja viem.
13 názorů
ak je pre koho, je to radosť...ďakujem black a Jarko
Evženie, toto nepoznám, zapamätám si
annie, tebe som dlžná odpoveď - stará mama sa používa napr. v okolí Martina, u nás babka, babička, babina
Evženie Brambůrková
09. 04. 2022Horší než křik je šepot a než rána, mlčení.
blacksabbath
09. 04. 2022Píšeš???....to je dobře!!!....Moc dobře......i pro nás:-))))
vďaka za názory, skúsenosti, rada som si prečítala - annnie, hanka, Nami, Renáta, Luboš
Gabi, já ti za tvoje psaní nebudu dělat pulhodinovou přednášku. A o fyzickém trestu nemůže být už vůbec řeč. ;-)
Já jsem by bit jsko nevlastní žito. Rodiče byli silně věřící a vyžadovali všechno akorát a já jsem se moc nepoved. Vzpomínám na jednu z výchovných facek jsem dostal, když jsem ve čtrnácti na Velikonoce zazvonil doma u dveří posilněn alkoholem jsem si myslel, že můžu s cigárem. Táta mi hned ve dveřích vysvětlil, že je to jinak.
Ale není úplně všechno výchovou. Znám rodiny, kde rodiče pili a řádně se nestarali a děti jsou slušné a spořádané a naopak se ve slušné rodině někdy dítě zvrtne a nepovede. Jsou to jednotlivé případy, ale asi máme každý už něco v sobě od narození.
Mám čtyři děti, všechny chodily na jednu školu a učitelé říkali, že kdyby nevěděli, že jsou z jedné rodiny, tak by si to nikdy nemysleli. Jeden vzorňák, dva průměry, jeden průserář.
já nevím, vždycky jdyž mi maminka v dětství domlouvala, tak jsem se rozbrečela. Asi jsem byla přecitlivělá. Snazší by pro mě byl asi nějaký zákaz.
od mala beriem bitku ako zlyhanie rodiča, otec niekoľko ráz zbil brata aj sestru, mňa nie...bolelo ma to možno viac ako ich, plakala som s nimi... sestra bola vždy naštvaná, prečo som nedostala i ja, lenže bitka bola vždy za niečo a ja som (vraj) bola dobré, poslušné dieťa...kde sú tie časy...stal sa zo mňa rebel, stavala som sa na zadné, bojovala za pravdu(alebo niečo, o čom som si myslela, že je to to správne...ale či bolo?)
Aj moje deti hovorili, radšej som im mala streliť, ako zvyšovať hlas, či robiť prednášky...nedokázala som fyzicky trestať bytosti, ktoré sú doteraz pre mňa zázrakom...
pamätám si sestru, keď jej synovia v puberte dosť vyvádzali, trieskala päsťou o stenu, aby neudrela ich, neublížila im...neskôr hovorila, že radšej mala udrieť ich...
Ále... Čo bolo, bolo - terazky si skvelá mama aj babička. Aj tehdy si bola. Vysokú materinskú sme nikdo neštudovali... Ani ocovskú...
Říká se u vás taky babička nebo jen stará mama??? Tip a.
gabi tá istá
09. 04. 2022presne tak, Bene, všetko to tu "vykydnem" na vás :)