Běž!

Básně chápe jen autor...přesně to se děje mně. Ale tady je to moc pěkně poskládané.

Alenakar,

to k čemu autorka tíhne (podle cyklu Kdo jsem a této básně) je rýmová konfigurace anglického sonetu, která implikuje počet veršů i členění na (latentní či přiznané) strofy. A ta konfigurace se může naprosto svobodně kombinovat s jakýmkoliv veršovým rozměrem - byť to pak už nebude ortodoxní anglický sonet, ale proč by také musel. Podstatné je umět udržet zvolený veršový rozměr v rozsahu celé básně, nebo s alternací veršových rozměrů pracovat vědomě a záměrně. Když už se rozhodnu pro vázaný verš, a ještě sonet. A to se zatím autorce nedaří. 

dajakbole,

autorka, zdá se, jaksi intuitivně lne k anglickému sonetu. Proto si není co ujasňovat. Anglický sonet může být psán jen a pouze jambem o jedenácti či deseti slabikách. U Shakespeara v originálních básních axistuje pouze střídavý rým, u jiných autorů se ale vyskytoval i rým obkročný.

Myslím, že anglický sonet dodnes poskytuje dostatečnou formální variabbilitu a možnosti pro sebevyjádření. 

Dajakbole, ty jsi, alespoň v mých představách, rytmicky v rámci metra tak dokonalý až zaumný, že právě z této vlastnosti vyplývá hlavní půvab tvých básní. Já si teprve teď objevuji, kolik zajímavých možností a nástrah vázaný verš skrývá.

Safián - no, musím uznat, že jsou i básně (a to, podotýkám, básně stroficky organizované, pravidelné, a obligátně rýmované), ve kterých mě ani očividná rytmická ledabylost nevyruší, kolikrát jsi ji ani nevšimnu! Snad jsa unešen hutným obsahem. Ale, popravdě, jinak nejsem s to říci nic kloudného k tomu, jak je to možné, když jindy - většinou - není. 

Dajakbole, česká metra jsou rodní bratři, takže jejich mísení, pokud to není na sílu, nevadí. Dělali to básníci už před několika sty lety. Pravda, v ortodoxním sonetu je to hřích. Můžeme připomenout i historické námitky proti trocheji s předrážkou na místě jambu. Když se gramatické rýmy někomu nelíbí, nemusí je užívat. Tady je jich tolik, a nevynalézavých, že to klidně může být i záměr. A nejsem si jistý, jestli tam někde není i shoda kmenů. 

Safe, Aleno, možná by si autorka mohla nejprve ujasnit, jaký veršový rozměr by byl příhodný pro její výpověď. Zatím to vypadá, že se řídí spíše intuicí. Ne snad marnou, ale jistota v kramflecích bý byla jen ku prospěchu. Takto se v básní střídají trochejské verše (1., 3., 7., 9., 10., 11., 12.) s jambickými (2., 4., 6., 8., 13., 14.) mihne se i nemetrický (5.), řád v tom moc není, i když náběh by byl. 

Rýmy s nízkým gramatickým kontrastem bych také radil omezit.

Právě proto, že kouzlo tohoto sonetu není ve sdělení, ale v hudbě, nepotřebuji doslova chápat jednotlivé motivy.  Naproti tomu spojení bez stínu mi zvukomalebné nepřijde. K jeho vyslovení musí recitátor zastavit proud řeči, tedy i melodie. Vzhledem ke konstrukci dvouverší mi náprava nepřijdeúplně snadná. Gramatické rýmy mi nevadí.

Alenakar, když jsem to dopsala, říkala jsem si, kdo se ozve a bude brojit proti banalitě gramatických rýmů :D Já vím...

Radovane, díky, občas si musím připomenout, že mi lidi nevidí do hlavy a bez kontextu to může vypadat nesmyslně, je fakt, že když báseň chápe jen autor, tak trochu pozbývá smyslu...zapracuju na tom :)

Safi, zvukomalebné bez stínů se ti nelíbí? jak to tam šumý v té hlavě :) s posledním dvouverším mě baví to trochu celé rozhodit, hlavně ten rytmus, ale vezmu si to k srdci! Díky!

Frku, logiku to má právě v tom, že ve tmě stíny vidět nejsou :) a souhlas, že první strofa je slabší, až dětsky jednoduchá, trochu úmyslně má vyjádřit tu tíhu něčeho, co už tu bylo tolikrát a zase je třeba proti tomu bojovat.. Každopádně děkuju! :)

Típek za propagaci "anglického sonetu."

Nemohu si ale odpustit poznámku, že i když v zásadě proti gramatickým rýmům nic nemám, tady příliš bijí do očí: 

ubývá - vyzývá

drolila - zalila

ztracený - zmatený

zpocené - zborcené

...To už je i na mě trochu moc.

Típek za propagaci "anglického sonetu."

Nemohu si ale odpustit poznámku, že i když v zásadě proti gramatickým rýmům nic nemám, tady příliš bijí do očí: 

ubývá - vyzývá

drolila - zalila

ztracený - zmatený

zpocené - zborcené

...To už je i na mě trochu moc.

Vázané mi to přijde slušně, Safův nápad (návrh) není marný.

Co mi skřípe, je logika sdělení a přijde mi, že trochu padla za oběť sklatbě. Je tam pár nevysvětlených obrazů - jaké hradby se zbortily? z čeho je strach v očích? 

Jako celek je to pochopitelné, onen běh - polykání asfaltu, setmění a tím pádem zmizení stínu (to se mi naopak líbí, to vysvětlení, že stín ti v běhu nestačil).

Možná to chce (třeba ne, třeba většina čtenářů chápe lépe než já) víc ozřejmit.

Pěkný hudební sonet. Zkusil jsem ho i s pohyblivou dieresí. neměl námitek. Možná by mu v závěrečném dvouverší slušel spíše alexandrín. Ale dá se vzít i jako 8+6 s dieresí. Škoda šumu bez stínů.