Setkání s Franzem

"Ten krk je vtipnej, po večerech přežvykuje světlo."

magický ne... to by ten krk musel ještě přežvykovat oběd nebo tak něco...

Ode mě než hříčka v rámci binomické nomenklatury a tvého komentáře.

včela medonosná Apis mellifera x včela je nosný téma

A potvrzení, že krk na mě působí metaforicky. Jen plášť tak vysoko nedosáhne, tam je přítomna hyperbola, a proto přemítám, jak vybalancovat realistický pohled s poetickým. Magický realismus to asi ještě nebude, když jsme cvrnkli do poetismu. (Konec vtípků.) 

hele, já taky nevím, jak se říká jednotlivým částem lampy, ale část lampy prostě vypadá jako krk, takže jako metafora se to nabízí

a troška poetismu by se tam našla, není to typický Kafka

a včela... já nevím, já vím akorát, že jsou nějaký invazivní druhy, ale to teď skoro u všemožnýho hmyzu...

(leda teda medonosná, pravda)

No jo, jsem tu také kvůli včele a též krku. Včela není nosná, je vzletná. Celý poetický potenciál příslušné pasáže. Mýma očima bys metaforické pojmenování krku mnohem lépe předal, kdybys vložil ještě přirovnání. Pak by šlo všechno Up. Neříkám, že dokonalé, jen látám. Ponecháno, jak je, skřípe logika a jde asi spíš o kandelábr u nějaké vznešenější. Všeobecně stožár, a jak se říká té spodní části se skříní, popravdě ani nevím. (Nutno zjistit.) 

Jeho hnědý plášť vlál do větru jako šála a obmotával se kolem krku pouliční lampy.

Přechod motivací a překlenutí na Franze v rámci nevyjádřeného podmětu je v kritických bodech těla textu. Knižní štafeta trošku Michael Ende, že. (Pro mě skrytý tribute.)

Rádo se četlo. Podporuji poněkud poetické manýry prozaických textů.  

díky, včela je koukám nosný téma :-)

Majaksi, díky za zastavení i za poznámky, byly k věci; vím, že bys radši něco delšího, tak doufám, i kvůli sobě, že se toho jednou třeba dočkáš...

díky za poznámku; možná takhle zpětně to působí trošku usekle i na mě... měl jsem zrovna období mikropovídek, tak možná proto, možná by o trochu větší prostor věnovaný postavám neuškodil, byť tedy v Kafkových dílech se toho o postavách samotných taky moc nedočteme...

mně se většinou podobný typ příběhů líbí - takový ty náhody anebo osudový vteřiny, nenápadný chvíle, který změní život anebo završí celoživotní úsilí, uzavřou příběh...

přemýšlím, proč se to tady nepovedlo a proč ten text kolem mě jen prošuměl - možná za to může ta první příliš návodná část, možná i úspornost textu, klidně bych dala větší prostor tomu otci, který zemřel... vlastně o něm nic nevíme... a jeho synovi vlastně taky ne... a ne, nemusí to být hned povídka na deset stránek, o délku tu nejde - jako spíš o trefnost popisu (někdo dvěma větami dokáže načrtnout, popsat celou postavu, vztah, atmosféru). v tomto případě jsou ty postavy ploché, nezajímavé... celkově to na mě působí jen jako osnova povídky než jako skutečná povídka.

Určitě si vždycky rád přečtu postřehy, pokud jsou k věci...

Rád si u povídek pohrávám s překvapivou pointou, tady to však nebylo záměrem, tady mělo být jasné, o co se jedná, je to spíš taková pocta mistrovi svého řemesla...

A troška větší expresivity u charakteristiky starého muže vychází z inspirace Kafkou, dobře si pamatuju na jeho podivínské, neštastné a komické postavy, některé z nich se staly až ikonickými...

Díky za rekaci;

ne, tahle povídka je tady poprvé. ;-)

Biskupe, zápletka je dost předvídatelná, a to je velká škoda. Sdělení o otcově touze po rukopisu F. Kafky /jehož největším snem bylo získat rukopis od Franze Kafky.

Ten sen se mu už nesplní, bych si, být autorem, nechala do závěru minipovídky stejně jako to, že táta byl spisovatelem - to je tam opakovaně, podle mne by to stačilo také v závěru.

... vštěpoval táta (sám neúspěšný spisovatel),

Charakteristika starého muže je vcelku povedená, trochu bych "ubrala" ve dvou zbytečně expresivních vyjádřeních - nejprve: knížka, kterou se snažil narvat si pod plášť,

a před trafikou a nešťastně vyjekl.

Přemítám, zda tato věta má v kontextu příběhu nějaký/zásadní význam... mně přijde už nadbytečná:

Odhodil hůl i plášť, a než jsem se stačil rozkoukat, byl ten tam.

Posílám zasloužený tip za příběh, i když by mini potřebovala ještě vytříbit... malý dotaz, zda tu povídka náhodou již nebyla, matně si u tebe vybavuji...

no právě... :)

Však já vím, ty jsou nejlepší.

typický čaroděj to nebyl, spíš fantaskní postava -)

Stařík.

kouzelný dědeček...? Nebo Franz? ;-)

To je hezký, nebyl nakonec kouzelný?

díky - a avi PM

Klidně... ;-)

Mohli bychom nominovat do PM??

Sympatičtější by bylo, kdyby se ho zeptal, jestli mu  může pomoci a neměl v ruce žádnou knížku. Připomíná mi to současnou situaci, kdy je inflace a někteří se snaží vykupovat zlaté zuby, různé stříbrné součástky, příbory atd. Šance, jak se stát zajímavějším. Na rukopisy ještě nikdo nepřišel. :)

Díky, náhoda/synchronicita... ;-)

Moc hezký příběh a napsaný poutavě. I takové náhody se stávají...