(Po)vánoční

pomenoval si to presne,zobrazenie reality,ktorá v každom asi reflektuje iným spôsobom a ponúka možno ten iný spôsob filtrácie sveta, ktorý korešponduje s jeho osobou. Celkovo je táto téma maratón,to by bol dlhý diskurz .Tak v skratke-pre mňa je to práve spôsob istej reflexie a očisty,v ktorom ma možno baví skúmať možnosti slova -spôsob,ktorým sa svet dá zachytiť tým krajším ale predsa len civilným spôsobom.Asi takto.

ke 3) jsem ještě chtěl dodat toto: Co se týče surrealismu vnímání okolí svého bydliště: I zde jsem očekával, že vytvořím určitý ukončený komplex dodatků ke svému bydlišti. Ani zde jsem se nedostal do bodu, že bych vnímal, že to mám splněné. V zimě mně to víc vadilo, víc jsem hledal. Teď jsou jiné zábavy. Nabízí se to zkusit nějak uzavřít. Nemám ale žádný jednotící prvek nebo něco takového. 

Nejvíc se mi líbilo, když jsem prožíval to, co je v básni napsáno. Proč píši básně? 

1) V práci je poddivná osamělost (když jsem v krajině sám, tak tam není). Báseň je polorozhovorem se čtenářem. 

2) Snažím se skrz myšlenky zaznamenané v baásních dospět k nějakému závěru, poznání. Cíl je ale v průběhu zatím neznámý. 

3) Někde napůl cesty mezi 1) a 2) je: Básněmi si zaplňuji prázdnotu, okoukanost svého bydliště.

Chápu, že jiní básníci se snaží stvořit něco ladného, harmonického. Je dobré si toto uvědomovat při četbě básní ostatních autorů. 

Uvažuji i o tom, že básníci zobrazují jakousi realitu, která v nich je a která při běžném setkání není vidět. Tyto reality nemusejí být obsaženy ve mně. O to zajímavější mohou být exkurze díly ostatních. 

Proč píšeš Ty?

Příjemný večer

tu som skôr preferovala názor, že text mi ako celok nedrží, pričom tá jednotná línia tam je, skôr pre mňa sú tam miesta,ktoré sú "mdlé" a odvádzajú moju pozornosť. Vo všeobecnosti / vzhľadom k iným tvojim textom / je však tvrdenie inšpirácia, videnie,-super, technika trocha pokuľháva Ono, nikto nemá patent na písanie básní-niekedy to vyjde, niekedy nie, dôležité je, aby si z toho ten dobrý pocit mal ty.

Milá yss, vlastně mě těší Tvé (a nejen Tvé) sdělení, že inspirace dobrý, technika psaní pokulhává. Beru to tak, že káždá báseň má dvě roviny. Jednu si užívá autor, když vidí inspiraci, druhou si užívá čtenář, když je mu inspirace interpretována. Při mých obdarováních si více užívám já.

U tohoto textu vidím dvě cesty. Buď napsat dobrou báseň nebo použít všechno, co se mi v tu chvíli dělo. Rozhodl jsem se pro variantu dvě. Nevím, jak více propojit "anděla" s řezáním vánočních stromků. To by asi šlo jen s maximálním úsilím a to si ta hrstka čtenářů, promiň, nezaslouží ani v tom nebezpečí, že mě nebude číst nikdo. 

Navíc "anděl" tam procházel až po řezání a tedy i já ho mám až na konci. 

sa budem len tešiť.../mohla by som sa vyhovoriť na blbý vkus,ale ten je tuším v poriadku /. .. takže si počkám

Co změní někdo s opačným názorem?

Předčítal jsem tyto verše v sobotu na veřejné akci. Byli tam přátelé, o kterých jsem věděl, že také takto recyklují vánoční stromky. Jim se to líbilo. 

Třeba příště potěším i Tebe :-).

nič,niekedy /ako u teba /má to fakt mrzí....dúfam,že príde niekto s opačným názorom

Díky, nevím, co mám odpovědět konstruktivního

neviem,keď to začnem komentovať,akoby som už aj ja sama mala pocit,že som na teba zámerne zlá /opak,/

ako celok mi to nedrží,ale niektoré sloky samostatne sú naopak veľmi zaujímavé...