Čarodějnice

Husák nebyl čaroděj, ale byl to svým způsobem hrdina. Během věznění byl mučen a není známo, že by "práskl" někoho ze svých soudruhů. Nevím nevím, jak by se v krimu chovali dnešní politici na jeho místě.

Jeho obraz bych nepálila. Už dnes má určitě pro jisté lidi sběratelskou hodnotu.    Tip.

...to si někdo dával načas...:)

Taky bych ho přiložila.

Čarodějnice -

na hromadě pobledlý

prezident Husák

:)

Brežněva ne ?

Celá ta historicky neúprosná smyčka s patriarchální společností. Linka: státníkova cesta k moci - insignie moci - převrat - odsudek, pád - časový odstup - sběratelská hodnota insignií, ostatků. Recyklovatelný osud muže (společenský status), který by i dnes zcela typově a typicky klidně svými ambiciózními spolu/rozhodnutími nechal upálit ženy označené z nějakých příčin za čarodějnice (společenský status), a to obvykle opět mocensky motivovaných příčin, ať již nábožensky, nebo politicky (provázanost). A jakpak by zdárně zmanipuloval vesnici (analogie společnosti). 

Sběratelská hodnota insignií moci po takové ženě? Jedině zábor majetku. 

Znáš příběh losinecké papírny? Krásný, aktuálně politicky neutrální příklad. 

Markel: Dík.

Silene: Díky moc.

*

Perfektní paralela s historickou a společenskou sinusoidou.   

Gora: Díky za komentář, z pohledu čtenáře máš pravdu. Vystihuje intelektuální rozdíl. Tady ještě probíhají živelné "barbarské" čarodějnice. Celý rok lidé vozí na hromadu čeho se chtějí zbavit, většinou roští, ale nejen roští, takže se mi nezřídka stává, že tam něco odnesu a zase si něco přinesu. Letos jsem si přinesl regál, hodil se mi, už nemáme kam dávat zavařovací flašky. Vloni bednu bednu na nářadí k novému kultiváru. Z pér z vypálených matrací mám plot u slepic, je nádherný. Letos mě pobavila moje máma, když na mne naléhala " Lochman s Charvátem si vozel z čarodějnic, aby tam na tebe něco zbylo." Jako kluci jsme měli největší tadost z pneumatik, protože nám pak čarodky vydržely dlouho hořet, ty už se tam neobjevují, což vnímám pozitivně a celý rok jsme sbíraly sprayové nádobky, na čarodky jsme jich měli tašky, házely je do ohně a měly radost jak to bouchá.  Pak jsme si výbušniny vyráběly. Travexem s cukrem jsme nacpali trubku, když všichni odešli, chtěli jsme ji odpálit pomocí doutnáku, ale zvlhnul nám. Hodily jsme ji do páleniště pod trám, utely a zalehly do nedaleho příkopa, chvíli nic, podíval jsem se, najednou ohromná rána a trám letěl vzduchem. Dnes je jediný den v roce, kdy se rozhádaná vesnice spojí, zedníci půjčej lešení, někdo přinese plachty, postaví se velký improvizovaný stan, přijedou "odrodilci" a všichni se opijí. Pak mi to někdy i čtrnáct dní čoudí do oken (mám to před barákem). Zaplať pánbů za ty barbarské čarodějnice. Slovo hranice by tu nikdo nepoužil.

Pavle, první a třetí se mi líbí, prostřední moc ne... co třeba - na hranici nacházím...