Ukotvená

Sny

už mi nezaplňuješ

nezvu

volám oči planoucí

něhu po nocích

cesty klikaté

když tě neznám

nevstupuješ

nesním o něze,

nesním o duze

o tvé dlani, co mi pramen vlasů

odhrne, když se skloníš k polibku

zatím co spím

nesním o vášni

v zádveří

nesním o lásce

horoucím dechu na zádech

o propletených prstech

po úderech souznění

nesním o konfliktu,

který rozplyne se mnohem dříve

už nesním

odevzdaná sobě

kráčím zpevněná

kotvu už nevláčím

obrovská železná oka

jedno po druhém

pozutínala

drsná cesta

cizích i známých slov i gest.