Krvesaj a Nekronella XXXVI

„Milí žáci,“ oslovil pár dní nato celou školu pan ředitel, když si předem nechal svolat všechny třídy do tělocvičny. „Včera nám doručila Městské policie protokol z výjezdu, kde se uvádí, že žáci naší školy se o půlnoci scházejí na místním hřbitově.“

„Zdá se, že se nám vy upíři začínáte pěkně vybarvovat,“ vstoupila mu do proslovu paní učitelka.

„Do krvava,“ ozvalo se anonymně z davu, hlasem nápadně podobným upírce Nekronelle.

„Tady není prostor pro nemístné vtípky!“ pokáral všechny zvýšeným hlasem pan ředitel. „A jelikož je jasné, že se toho jednání dopouští stále jedna a tatáž parta, přistoupím k naprosto cílenému a adresnému výchovnému prostředku.“

„Která parta?“ zeptal se nahlas Vlad Krvesaj a rozhlédl se kolem.

„Ta tvoje upíří a vlkodlačí parta!“ ukázal na něj pan ředitel.

„My nejsme jeho parta,“ ohradil se vlkodlak Mirek. „Jsme samostatná jednotka!“

„Ale potrestáni budete společně,“ odtušila třídní a pohlédla na pana ředitele.

„Takže po dohodě s Městskou policií a vašimi rodiči,“ vychutnával si zděšení upírů i vlkodlaků pan ředitel, „jsme všichni dospěli k rozhodnutí, že nejlepším výchovným prostředkem budou veřejně prospěšné práce.“

Všichni žáci, kromě upírů a vlkodlaků, se rozesmáli.

„Na školním pozemku je potřeba upravit příjezdovou cestu a vytrhat veškerý plevel kolem,“ přidala se ke všeobecnému veselí paní učitelka. „Pan školník už vám ukáže, jak na to.“

Druhý den dopoledne se sešla parta upírů a vlkodlaků, pod dohledem školníka, na příjezdové cestě, motyky a hrábě ve spárech.

„Je mi nějak slabo,“ odtušil Mirek, který nesnášel fyzickou námahu, při pohledu na zaneřáděné okolí. „Mám raději své pohodlí doma na gauči. Tam si sednu k televizi a jsem šťastný.“

„Sedni si tady na tu hromadu štěrku,“ popichovala ho Talaura. „Je pohodlnější, než si myslíš,“ dodala s úšklebkem. „A zvykej si, většina mladých nadějných vlkodlaků nakonec skončí ve stavebnictví!“

„V tom případě s vlkodlactvím končím,“ opáčil po chvíli přemýšlení vlkodlak Emil. „Vytrhám tady ten plevel a mažu domů. Když nebudu do pěti na Netu, všichni si budou myslet, že jsem mrtvý.“

„Furt lepší, než být nemrtvý a makat na školním pozemku,“ opáčila vtipně Talaura.

„Já to taky balím,“ překvapil všechny Vlad Krvesaj. „Táta mi oznámil, že se příští měsíc stěhujeme do Ostravy a tam se upírů nikdo nebojí. Tam se lidé bojí jedině toho, že vystřízliví a přijdou o dávky.“

„Takže to je něco jako konec upírů v Čechách?“ vykřikla překvapeně Nekronella.

„Přesně tak,“ potvrdil její největší obavy bývalý hlavní upír Vlad Krvesaj. „Takže nezbývá než konstatovat, že smrtelníci protentokrát vyhráli, ale není všem dnům konec!“ zahrozil. „Až budu dospělý, tak se tady vrátím jako náplava a všichni ještě uvidíte, jak se lidem pije krev!“