Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMatylda
Autor
annnie
Matylda P., pondělí 23.5. - M., úterý 31.5.2022
Úvod: 1917
Začněme obrazem:
Dívenka v něžných šatech
(volánky, sámky, stužky, krajky)
má tak husté tmavé vlasy,
že pletou jí tři tlusté dlouhé copy;
nyní však volně padají jí na ramena.
Sedí, v rukou knihu „Mezi skřítky“
a celou silou svých osmi let
se snaží nepohnout.
Nepříliš známý, leč nadějný malíř
Ludvík Kuba
ji totiž právě portrétuje
a zvesela jí přitom zpívá
Komáři se ženili.
Ta holčička má jméno Blanka,
teď na chvíli se zasnila:
rytíři, čaroděj, skřítkové a víly...
A princezna v té představě,
laskavá, vznešená a spanilá
má pod závojem tvář
její nejmilejší tety,
a to je Matylda.
Vraťme se tedy o krok zpět.
1898: Bylo - nebylo...
Na hnědě tónované fotografii
je právě fin de siecle,
a tady začíná náš příběh.
V malebném městě Pelhřimově
žije pět tmavovlasých sester,
krásných, jemných, dobře vychovaných:
Anna (a je to prababička dnešní Anny),
Marie,
Matylda neboli Madla,
Markéta
a Antonie, co říkají jí Tonča;
ach, jaká ladnost! Jaká elegance!
A že jsou ve své říši princeznami,
tři z nich se na začátku nového, nadějného věku
provdají, jak se sluší,
za tři (budoucí) mocné krále:
okresní hejtman, ředitel gymnasia, vládní rada...
Tonča se nevdala,
vystudovala však obchodní školu
a jediná Matylda tak zůstala
bez vzdělání i bez manžela.
Zbyla poslední v rodném domě,
přijatelně zaopatřená,
pomáhala sestrám s dětmi,
háčkovala tenerify
a žila tiše, skromně, bez nároků.
1918/38/48: Konec/konec/konec
Jak dobře známo, časy se mění.
Evropu pokousala válka bez čísla
a sotva země stačila se nadechnout,
už trhala ji další, tedy druhá.
A jako by to nestačilo,
hnědý drak jen tak tak byl poražen,
a kraj ovládl už rudý
a vyhlásit dal na nárožích:
Kdo nepracuje, ať nejí!
A nastal konec princezen a králů.
Stejně, jak světu přibývaly vrásky,
i z Matyldy se stala žena
a potom paní v letech – za války se stárne rychle
a děti, kterým česávala vlasy,
ji dávno přerostly;
a ona tiše sama vstávala
a sama usínala
dál
v tom pelhřimovském domě,
co stejně jako ona pamatoval lepší časy
a jemuž v rodině se jinak neřeklo, než
Madlaburg.
1950/60/70: Skromnost
Jak její život vypadal?
Anna (ta dnešní Anna, samozřejmě) našla kdysi lejstro
z let, kdy plnotučné mléko stálo tři koruny litr:
tím úředním výnosem byl Matyldě přiznán důchod
sedmdesát korun.
Měsíčně, samozřejmě.
Jestli snad kdysi po válce jí zbylo trochu peněz,
připravila ji o ně dozajista reforma.
Tak tedy pořídila si pár slepic
a prodávala vajíčka
a více pro radost či ze zvyku, než na kšeft
dál háčkovala dečky
tenké jako pavučina.
Víte, kdy byla nejšťastnější?
Když na návštěvu přijela k ní
její nejmilejší neteř Blanka.
Jak moc ji milovala!
Jak moc se radovala,
když se Blanka vdala,
jak moc jí přála aspoň toho jediného syna;
a když se roky přesypaly po desítkách
a onen syn měl první dceru,
jak se nad malou Annou usmívala...
Nu dobrá, pro pořádek:
Anna, to jsem já.
A Matylda, má prateta, jedna z těch dobrých sudiček,
bez nichž by moje nit
vyšila zcela jiný vzor.
Ne, nemylte se: Matyldin život nebyl špatný
a i když trochu osamělý, nebyl ani smutný.
A troufl-li si snad kdo z jejích blízkých
položit otázku, dostalo se mu jiné odpovědi,
než by čekal:
Školy.
Ach... Mít vzdělání, byla bych bývala svůj život
držela pevněji a lépe v rukou.
Matylda malou Annu viděla
sotva tak třikrát v životě,
a přece
snad pro lásku k své milované Blance
snad pro ten sen, co sama nedosnila
dala jí Dar nad všechny dary,
druhý takový Anna od nikoho nikdy nedostala:
z těch sedmdesáti korun
(a dodnes nechápu, jak že to udělala),
během těch let jí nastřádala
patnáct tisíc.
Tu vkladní knížku opatřila heslem „Studium“,
to aby Anna měla více šancí,
než ona sama.
1988: Nezávislost
Laskavá, velkorysá prateto,
snad jsi jí odpustila,
že místo školy zvolila si jinou cestu;
opravdu měla k tomu určité důvody.
Věř, že když ty peníze jednoho dne pak předávala
za svůj první byt
čtvrté kategorie
s pavlačí, podepřenou masivními kůly,
měla vůči tobě černé svědomí.
Mohla sis koupit nové šaty, boty...
večeřet delikátní uherský salám
jet na dovolenou a vidět prvně moře
mohla jsi spoustu věcí,
ale místo toho
jsi Anně dala
nezávislost,
bezpečí a
jistotu.
Nikdy ti nepřestala být vděčná.
2022: Díkůvzdání
Anna se mockrát, mockrát stěhovala...
Dnes žije v pohodlném domě se zahradou,
a každému, kdo do něj vstoupí,
vypráví, Matyldo, tvůj i jeho příběh -
vždyť tys to byla, kdo položil mu základy.
Je nevelký, leč hrdý jako hrad,
ten dům nad voňavými loukami
a nad rybníkem,
kde nad hladinu vyskakují kapři
a Anna je v něm šťastná.
Za letních dnů
splývají jeho stěny s nebem,
takovou má barvu
a na fasádě nad velikým oknem do kuchyně,
podívej:
má silným štětcem
napsané
tvé
jméno
50 názorů
Theo, moc děkuju! Je to pro mě důležitější text a jsem moc ráda, že tě zaujal. Měj krásnej víkend a.
Thea v tramvaji
03. 06. 2022Anno to je nádherně poeticky popsaný života běh! Citlivý a s úctou k minulosti, bez niž by byla úplně jiná přítomnost. Líbí se mi tvá pokora.
8hanko, já zase nijak nemiluju svoje jméno, takže to chápu. Andělský život ti moc přeju!!! Měj se něžně a.
meno Anna sa mi nepáči (lo)... pre rodinu som bola Hanka, Hani... priezvisko po svadbe som dostala pekné, anjelské, asi som si ho tak trošku vybrala, inicály A.A. sú fajn, po rozvode je aj môj život takmer anjelský...
Evženie Brambůrková
02. 06. 2022Moc se ti to povedlo, slzičku jsem utřela a ráda si příběh znovu přečtu :-)
Marcelko, moc děkuju za krásný slova. Jsem překvapena a velmi potěšena, že tě zaujala teta Matylda. Ano, být Annou aspoň tak trochu... Moje babička o své mamince vždycky říkala, že byla anděl v lidský kůži zašitej :). Mít tak aspoň kousíček týhle kvality...
Měj se krásně a radostně, pá a.
aleš-novák
01. 06. 2022Madlaburg je na rohu Pichmanovy a Strachovské ulice v Pelhřimově...
Jaká bychom si vybraly jména, kdyby se v dospělosti měnila - třeba při svatbě i s příjmením? Asi bych chtěla být také Anna - po bábince. Ještě jsem měla druhou babičku s krásným jménem Marie, ale tou bych být nechtěla.
Krásně jsi povyprávěla příběh tvých důležitých ženských předků... Být annnou alespoň uvnitř, viď.
Já si je posbírala do Střípků, ty svoje vzpomínky na dětství, prázdniny u bábinky... na chvíle, které mi určovaly směr mého života.
Překvapila jsi mě, jak jsi toho tolik dokázala vtěstnat do jedné básně.
I když je to delší, není to upovídané - je to skvělé.
blacksabbath
01. 06. 2022Moc, moc, moc ráda jsem četla.....krásně napsané ...krásně...*/****************************
Příběhy založené mezi stránkami rodinného alba nasály život, o jejich silnou vůni lze se "opřít" !
Markel, díky. I já znám bohužel jen střípky, a ani to není moje zásluha - moje babička byla úžasná vypravěčka...
Přeju krásnej den a.
Květoni, je to tak. Líbí se mi, žes tetu Matyldu povýšil (téměř) na archetyp :)
Myslím, že i PB musí milovat tvý komenty :)
Díky! Měj božskej den :) a.
Revírníku, děkuju. Teď jsi zas trochu dojal ty mě... Přeju krásnej den a.
Jamardi, děkuju. Byla bych jí přála toho štěstí víc, ale máš pravdu: laskavá a soucitná povaha, to je to, co se doopravdy počítá...
Měj se fajn, Pá a.
Benetko, a dost! Přestaň chlastat, umej si oči a koukni se do zrcadla: uvidíš tam fajn chlapa, kterýho má spoustu lidí rádo. To fakt nemůže říct každej.
Díky za návštěvu. Měj krásnej veselej spokojenej střízlivej den a.
Květoň Zahájský
01. 06. 2022Nejlepší na tom je, že žádná taková naše "teta Matylda", a nepochybně každý aspoň jednu známe, nežila svůj život zrovna takhle jen proto, aby měla hezký nápis na náhrobku. Takové už Matyldy prostě jsou. Díky PB za ně.
Znát historii je důležité a pokud měla Matylda dobrou povahu, měla štěstí.
Musím si to přečíst někdy až... Až budu střízliv.
Takže nikdy.
Promiň.
Jsem jen jeden starý opilec. A bloud. Ačkoli ne dromedár.
Muluju to JAK a CO píšeš. Je to vždycky takové pohlazení po duši. A! Su v tem až po uši.
I když... Pohlazení po těle mi tež schází.
No...
Tak snad už brzy - brzičko - ACH! MILÁ MATIČKO!!! Příjde zvonec konec jenž nastane! Za vším tím trápením. Tak.
A...
Benetka se nebude muset tak_
Trapně_
Omlouvat_
Fuckt su tu na světě úpa! K ničemu.
Představte si toho největšího ničemu a_
To su já.
Nakonec:
KARMA JE ZDARMA.
Abakus, ahoj a díky! Madlaburg by se ti možná ještě víc páčil na obrázku - je to pěkný kubistický venkovský dům architekta Pavla Janáka.
Měj se vesele a letně, pá a.
Annie- jsem za toto čtení moc ráda... chvíle pro procházku celým stoletím a procítění naznačených příběhů ( asi by "toho" bylo na ságu...)...Díky ...
Zvedavec, děkuju! mně z toho někdy taky mrazí, dodnes... Tož přeju sluncem vyhřátej den, a.
Alegno, děkuju! Ostatně, jak jistě víš, po letech, kdy jsem měla v plánu to napsat, právě ono žižkovské setkání a vaše otázky byly impulzem k tomu, že jsem to konečně udělala. Takže dík na druhou :)
Měj se krásně, pá a.
8hanko, děkuju. Jestli tě Matylda (ta modrá :) ) zajímá, přijeď se podívat! Však někdy zamíříš do Čech, ne?
A kdybys při vzpomínání začla psát, ráda si tvý vzpomínky přečtu. Zatím přeju krásnej den, pá a.
krásne...jediné, čo mi tu chýba k dokonalému obrázku, je fotografia miesta nad oknom kuchyne s menom Matyldy...
máš úžasné korene... Tvoj spôsob vyjadrovania je pôvabný, žiadne kudrlinky, a predsa dojmeš, rozslzíš, rozochveješ...
premýšľam, čo by som tak mohla o našej rodine, len tak pre seba poprehŕňať spomienky, vybaviť si obrázky udalostí...
Goro, děkuju! Na tomhle textu mi záleží víc, než na jinejch, a tak mě příznivé přijetí velmi blaží. Ať žije Matylda!
Měj krásnej den a.
Lady de Winter, moc děkuju. Ano, naprostá pravda. Přeju nádhernej den a.
Rodinná "sága" ve tvém podání je pozoruhodná. Ze svého, střízlivějšího pohledu nejvíce oceňuji kapitolky jako je 1918/38/48: Konec/konec/konec.
Charakteristika těch let, ale i tvých postav v příběhu je trefná a velmi osobitá... Četla jsem moc ráda, an, a ne naposledy.
dievča z lesa
31. 05. 2022pôvabné annnieovské rozprávanie s modrým nádychom ... ***
No to je nádhera. A skutečně to je dojemné, pohnulo to se mnou. Jestli je to pravda (a že nic proti básnické licenci), je to krásná pravda. Tip a stírám slzu. :)
Ano. JE to dlouhé... Ale teta Matylda si to zaslouží. Díky všem, kteří četli a pocítili dojetí.