Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláňata
Autor
Gora
Pláňata shodila závojíčky,
země samý mozol čeká
na déšť.
Soused podává kořen
našeho břečťanu, usychá
před očima.
A za plaňkami brzy zrána
stíny nedočkavých lišek.
39 názorů
Díky, Renato, bodejď ne, když mám půlku slepic pryč... no, snad už bude klid.
Právě že si je vystihla, ony se opravdu jenom mihnou jako rezaté stíny. Párkrát jsem je takhle postřehl. U nás ale ne.
Karle, díky, že si všímáš... břečťan dokáže být pro někoho až otravný... a lišky se od nás možná odstěhovaly, povedlo se odchytit mládě do sklopce - opět jsme je však pustili, bylo krásné jako plyšák...
Máš to pěkné. Zatímco prvých dvou mám doma habaděj, "stínku" jsem u nás ještě nespatřil. Asi mě vidí dřív než já je. Líbí se mi pláňata a plaňky a závojíčky.
Johann Wolfgang Mária Amadovič
02. 06. 2022Ako keby som to mal priam na dlani.
Niekedy by sa zdalo, že spojenia sú priam absolútne z inej strany - logicky až nespojiteľné. Ale ak človek číta pomaly - znovu a znovu tak sa mu vynára z hmly význam a bravúrna atmosféra.
Sucho je nepříjemné. A všichni na něco čekáme, i lišky. Lišku jsme viděla jednou v zimě na nádraží, když jsem jela hodně brzo.
takové zážitky mám ukryté v paměti...už dlouho...kdysi jsme jezdívali k babičce...dnes na sídlišti jako by vznikl pocit, že šelmy jsou daleko...
Evo, liščí rodina se usadila pod hromadou dřeva u nás na kopci a postupně mi vytahala 2/3 všech slepic - ty měly obrovský výběh, nyní jsou v podstaně menším a za dvoumetrovými ploty... a povolala jsem psíky k celodennímu hlídání, ale stejně nevím dne ani hodiny... všude vidím liščí stín... díky.
blacksabbath
02. 06. 2022Lišku bych ráda viděla, déšť je u nás v noci...chodím se dívat na balkon....moc hezky jsi to vypísmenkovala...*/***********
Díky, Jani... já bohužel vidím lišek víc než dost, kolem nás je divoká příroda...
Irenko, sucho jsi vyjádřila pěknými verši, kéž by zapršelo! Lišku ve volné přírodě jsem viděla bohužel jen jednou, když mně bylo 10 let, jinak jen v ZOO. TIP
Rustikální jako básně mladého Jesenina, které právě čtu. Jen forma je docela jiná. Tip.
Tak s tím bych souhlasila, např. naši psi okamžitě poznají na dálku, s kým mají tu čest!!
prý máme kolem sebe auru, kterou vidí většinou jen zvířátka, takže poznají nebezpečí, pokud z nás vyzařuje. Z toho usuzuji, že mám auru laskavou, takže se mnou zvířátka kamarádí. Teda většinou, o hadech to nevím jistě :-))
Markel, ty taky... a díky za tvé vyznání se, já už si s "hromadou zvířat" tady doma ani povídat vlastně nemusím, za ty roky nám stačí pohled z oka do oka a řeč těla:-).
nikdy jsem neměla domek s domácími zvířaty, ani touhu po takovém životě, možná snad zamlada, jsem holka městská a pohodlná, to přiznávám, ale představa, jak si povídám se slepičkami na dvorku a s haldou koček a pejsků, ta je pěkná :-)). POvídám si s kosy, když jdu křovinatými uličkami, koukají na mne, mnohdy ani neuletí a rozumí mi, to vím jistě :-)). Taky kavky a straky máme v okolí paneláku, ty jsou už domestikované, poštolky se perou o místa k hnízdění v útrobách střechy vybydlené staré fabriky. Takže zvířátek tu vidím hafo, stačí se jen pozorně dívat, měj pěkný den :-))