Brzy

Brzy

Jednou leknou ryby které líbali jsme pod šupiny,

jednou zhasnou svíce v jejichž záři svět byl náhle jiný,

jednou věru zbortí dům se rodný náš - to sídel sídlo,

jednou beze sil a vášně  tiše lkát si bude vřídlo

které vždycky z člověka svým teplem jemným vyvěralo,

které jako múzy dech mu v činnost dát se našeptalo,

které bylo počátkem i koncem lásky rozdávání,

které hyne první v lidech, pýchou když jsou vykotlaní

Jednou leknou ryby které líbali jsme pod šupiny,

jednou vyschnou v ústech evoluce všech nadějí sliny,

jednou hlavou prorazíme zeď a budem na to hrdí,

jednou ale dojde mléko a zanedlouho i strdí,

jednou budem dál ...... než možná vždy jsme býti chtěli,

jednou Svatý Václav nade vymletými těly

(nehledě na duše od \"mravností\" rozpraskané)

dá už zahynouti nám a také budoucím......