Klondike

blackie,

a víš že mě to u tebe ani nepřekvapuje? Mnoho lidí si myslí, že kapela Black Sabbath má jen mužské fanoušky, ale ne - má i hodně ženských fanynek. A stejné je to i s Londonem. Člověk by řekl - psal jen pro muže, ale ne - čte ho i dost žen. 

Diano,

London a Jesenin mají společné i to, že se o jejich sebevraždě dodnes spekuluje. Mnozí totiž nevěří, že spáchali sebevraždu. London se možná předávkoval léky omylem, Jesenina možná zlikvidovala tajná policie. Oba měli každopádně velmi neradostný konec života.

Silene, Safiáne,

Tulák po hvězdách by se dal označit za mysteriózní fantasy hlavně pro ty, kdo věří v reinkarnaci.  Tahle kniha se z Londonovy tvorby poněkud vymyká.

Silene,

moc děkuji za odkaz.

London byl/ je můj oblíbený autor.....moc hezké!

Tulák po hvězdách (The Star Rover)

Alenakar -Bylo to na 12. mezinárodním ročníku koncertního melodramu, koncert byl 8.11 v Pálffyho paláci v Praze. Byla to skladba Jana Trojana Poslední slova ze San Quentinu na Londonův text. Celou dobu jsem myslel, že to byla báseň (a že to tak bylo i prezentováno). Ale teď nevím. Pokusím se něco zjistit od jednoho z tehdy uvedených autorů.

Moc Ti děkuji za ty zajímavé informace o Jeseninovi a Londonovi. To jsem nevěděla.  A moc mne to zaujalo... 

Aleno, víc toho, leč titul pro tebe jako sepsaný:

Jack London: The Acorn Planter

Alenakar, už si nepamatuji. 

Jamardi,

dítka aspoň uviděla na vlastní oči rozdíl mezi teorií a praxí.

Hiakova,

jsem ráda, že tě to zaujalo.

Radovane,

díky za výběr a jsem ráda, že se líbilo.

Čudlo,

jsem ráda, že jsme spřízněné duše.

Safiáne,

díky za informaci o Londonovi - básníkovi. To jsem vůbec nevěděla, ačkoli jsem četla většinu jeho knih. A nevíš, čeho se jeho báseň týkala?

Hledala jsem případné souvislosti mezi Londonem a Jeseninem. Nějaké jsem kupodivu našla. Oba s velkým porozuměním a soucitem psali o zvířatech. Jesenin napsal řadu básní, které jako by vyšly z pera Farncise Jammese. Napsal dokonce jednu báseň, kde se vciťuje do vlka, on sám je vlkem, kterého honí lovci. (viz Londonův Bílý tesák...) 

Pěkně napsané.

Teď mně přiletěla asociace k té zahlušenosti, zaslepenosti. V televizi dávali ukázky z tvorby Abrháma a Šafránkové a též ukázku ze Slavnosti sněženek, jak učitelka radí chlapům, co mají udělat s prasetem, aby se přestali prát a ona mohla dětem povídat o míru.

tohle je zajímavý

Povesené, atmosféra, provedení, pomlaskával jsem si

Jesenina i Londýna nám rád. /*

Báseň velmi krásná. Zbývá jen dodat, že London byl také básník. Dokonce zaujal natolik jednoho českého skladatele, že napsal na jeho báseň melodram. Myslím, že hudební doprovod byl pro klavír. Už si nevzpomenu, právě tak jsem zapomněl jméno skladatele. Melodram jsem slyšel před několika lety na přehlídce českého (krátkého) melodramu.

Goro,

London měl opravdu velmi silnou vůli, ale byl to také hazardér. Byl námořník i plavec na dlouhé tratě a jeho "sportovní výkony"  byly často málem smrtonosné. Měl ale i řadu dobrých vlastností. Protože začínal od píky jako dělník v továrně, jako dělník v prádelně, pašerák, lovec pašeráků, zlatokop, lovec atd, setkvával se denně se strašnou bídou. Měl velké sociální cítění a rozdal mnoho peněz potřebným. Lidi jeho štědrosti a dobroty, v době, kdy už byl veleúspěšný skvěle placený spisovatel, nakonec velmi zneužívali.

Juliáne,

jsem ráda, že se ti to líbí a závidím ti, že ses už našel. Já se ještě pořád hledám.

London měl mimořádnou vůli... je to můj oblíbený autor... básnička se mi líbí, Aleno, a díky za tvé příspěvky pod tvorbou.

Leno,

napřed jsem napsala tuhle "londonovskou" (jeden z mých oblíbených spisovatelů!) básničku a pak jsem teprv hledala v Jeseninovi něco, co by se k ní hodilo.  Serjoža toho napsal o kruté zimě, severu a metelicích docela dost. Ale vždycky se tam krčí v závějích nějaká ta víska, zvoní tam rolničky na ruské trojce a tak podobně.  A není divu. Jesenin byl velmi společenský človíček a ne samotář a dobrodruh jako London. Jesenin byl přecejen pouze autor krásných veršů a ne světoznámý spisovatel, kterého četl i "samotný" Lenin.

Moc, moc krásná je tvá báseň :0). (Mě se nelíbí ty Jeseninovy, trochu mi to tu tvou kazí, ale je tvůj projekt, tak respektuji.)

Díky, Diano.  Ta básnička se mi v hlavě tak nějak napsala sama a teprve až byla hotová, začala jsem přemýšlet, jestli měli ti dva - Jesenin a London něco společného kromě toho, že žili ve stejné době. Kupodivu toho měli společného docela dost. Oba spáchali sebevraždu v souvislosti s významn ým životním jubileem. Jesenin ve třiceti, London ve čtyřiceti. Oba měli sociální cítění a psali o zvířatech, oba psali o severu a krutém životě na severu, oba byli alkoholici, ale jen London se z té závislosti vymanil a napsal o tom knihu "Démon alkohol".

Velmi zajímavé. Pěkné metafory i forma.