Ve stepi

Diano,

jsem ráda, že se básnička libí.

Prómo,

díky za odkaz na mongolskou píseň. Tady v knihovně je dnes málo lidí, tak jsem si ji mohla potichoučku pustit. Připomnělo mi to basové meditativní zpěvy buddhistických mnichů.

vesuvanko,

díky. Myslím, že step by mohla být velklou inspirací třeba pro hudební impresionisty.

Phil,

ale rozlehlé louky milovali i naši básníci. Třeba mě napadá:

Chtěl bych tě potkati v lukách.

V lukách je vlání,

na všechny strany pokorné odevzdávání.

V lukách je nejprostší života stůl.

Rozlomíš chleba, dáš ženě půl,

chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,

až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí.

Moc se mi líbí!

fjordo,

děkuji. Step bylo vždy mé oblíbené téma. Představovala jsem si naše vlnící se letní louky bez konce. Rozsáhlé jako moře.

Hmm... co takhle trochu hudby?

Krásný živý obraz stepi, s níž se mně také vybaví kavyly, vlnící se ve větru., TIP.

Zároveň se mně vybavila symfonická báseň Alexandra Porfyrjeviče Borodina "Ve stepích střední Asie". 

Vystihl to, taky miluju chvíli, kdy se noc vzdá ránu a začnou zpívat ptáci, pak se vracím ...

Nádhera. I ty i Jesenin. 

Juliáne,

na internetu bys určitě našel hodně Jeseninových básní. Já jsem se s ním ale už jako dítě seznámila v otcově knihovně a ta stará kniha, kterou jsem kdysi četla, je i na internetu hned mezi prvními, když si zadáš Jesenin básně.  Je to kniha Jesenin a Pasternak v překladech J. Hory. 

Razšuměl sa kavyl, galubaja trava, galubaja trava, berjuza,

oj gerojskaja byľ neubyta, živa, choť otgemela graza

Mikuláškův kavyl!