Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezatím
Autor
cvrcka
Krátery vykotlaných zítřků
pálí nás v očích. Kuráž máme!
S nadějí ale křísit kroky
za smyslem světa už je amen.
Kdybychom odpovědi znali,
kdybychom směli smělost prodat
za všední blízkost rukou hlíně,
spojitost... Napříč věky hrouda
nám nouzí svítí. Zaslepeni
směňujem svoje zatím za teď
Nakoupíš, shnije, ztlusta sypeš.
Co den jdem kráter mlékem zkrápět.
A tichý tlukot poloviny ze srdce zbytky škrábe v koších.
Nevěříš? Zuj se. Rozděl žíni - napodél. Odjeď na bělouši.
16 názorů
Díky, Zeanddrichu,
je tam
"S nadějí křísit kroky za smyslem světa" - tedy lyricky subjekt nevěří, že by se ještě někdo po smyslu světa pídil.
Zeanddrich E.
30. 09. 2023ad ...za smyslem světa už je amen... .
Já si nemyslím, že za smyslem světa může být někdy ,,amen"... . Snad .
Jsem za to snad placená? Kolik cvrk na jednu publikaci? (Tenkrát měla komentářů a péče dost, ni?)
Díky :) co srdce, to postoj. Tohle je velmi milé a v tuto chvíli i překvapivé už! :)
Radovan Jiří Voříšek
20. 06. 2022Na střídavý verš se ti podařil výborný rytmus po všech směrech, krásně se to čte. Toto uhodí (v dobrém slova smyslu) čtenáře navenek. Uvnitř vidím povedenou hru s čtenářovými představami. Nedá se nezačít hrát hned začátkem básně - krátery vykotlaných zítřků - no nazdar, co zlověstně shnilého číhá ... Prostě vábí to, děj se mění, neděje, pak zas padá, odvaha vede vpřed.
Byl jsem napnutý až do závěru.
Alegno, děkuju. Pro mě velmi silný pocit zmaru, když kdysi u nás protestně vylévali mléko...
Vážím si dojmu!
Pro mě moc zajímavé, hodně jiné, než jsem u tebe zvyklá, ale mě blízké.
Kdyby bylo po mém, vynechala bych řádek - Co den jdem ...... a řádek poslední.
Pre mňa asi najprijateľnejšia posledná sloka, ale ako celok dosť ťažkopádne na mňa, chýba mi v tom tvoja ľahkosť, britkosť a invenčnosť