obloha se stmívá

Dobrý kousek. Já Linkin Park a Chestera. Neuměla mu to odpustit, řval mi do uší do bezvědomí a pak nastoupil tinnitus...

Pro autorku, oblíbenec. (ale báseň dnes nečtu, vytížení)

Alenakar

Někdy mám pocit, že tou bouřkovou oblohou prosvítá síra...  :o)

Nedávno se mi náhodou poštěstilo koupit obraz slovenského malíře  Eugena Chriena z roku 1927. Jsou na něm kačeny koupající se pod stavidlem ve večerním slunci.  Je krásný. 

pro yss

Když si ji zapisovala, musím rychle, jinak zapomenu, tak do mne vjel nějaký vzdor. Ten pověvek...asi tak. Děkuji za zastavení, já si té kritiky považuju. 

Fotka nevypadá děsivě, spíše idylicky. Jako obraz od Ivana Šiškina.

Páči sa mi to rozširovanie motívov, ich vrstvenie do ďalšej podoby, významu...osobne mám problém s tým "popevkom" v závere, na mňa asi až rušivo, rovnako tá posledná sloka, možno by som vedela oželieť prvé štyri riadky a nechať ten záverečný silný obraz .inak typický tvoj rukopis, sugestívny text ... stredná sloka veľmi fajn 

Pro Janina6

Já jenom to své děkuju. Teď tu něco roztrhalo lidem kozy a ovce. I v sousední vesnici. Mluví se buď vlk nebo rys, uvidíme. Pohyb vlků byl nedávno hlášen u Jeseníku, je to kousek...

Skvělá... užila jsem si ji jako něco, co nedokážu vytvořit, jen obdivovat (bouřku i báseň)

pro atkij

ano

ty vlny byly chvíle

sterilní bílé náplasti přes rozbřesk noci

stehny sevřený soucit

/a venku šídla/

pro Gora

Mám tady svým způsobem svůj strukturovaný životopis...děkuju za zastavení. 

pro Lerak12

Jako mladá holka jsem tam chodila sbírat trávnice. Tomu místu se říká u rusů, kdysi tam stála jejich vojenská základna. Byly tam betonové nádrže. A já zvědavá. Nakoukla a plavaly tam dvě nafouklé srny. Volala na manžela. Pak se objevil i revírník a začal nadávat, co tam dělám. Manžel mu řekl, že by se měl starat hlavně o to, co tam má za bordel. Zasypali je. Ten posed tam mám chvilku, vybrala si tu louku. Je tam horní krmiště a pak spodní. Nedávno střelila divočáka, byl dál v lese, slezla dolů a šla hledat. Byla tma a já měla jen mobil. Jako vždycky. Jsou tam hluboké krátery po minách zarostlé křovím, vývraty a šlahouny co chytí a nechtějí pustit. Rozederou nohy do krve. Já ty divočáky miluju. To, jak nasávají vzduch, jak se perou, všechny ty zvuky. Nejdřív naletí pruháči, jsou malí a hloupí. Vyženou je. Velcí čekají, co bude, jsou chytří, už ví, učí se rychle a mají absolutní čich.  Když je horní krmiště vyjedené utíkají dolů. Když je málo zrní, bachny začnou vyhánět kňourky a taky neplodné bachny. Vládne  tam přísná hiearchie. Když byly mrazy, zažila jsem, jak jedli na jedné hromadě dohromady divočáci, srnčí a liška. Zažila jsem hodně nepochopitelných věcí. Teď mi tam chodí obrovský mýval a taky srna se srnčetem. Mývala může podle nového zákona střelit jenom myslivecká stráž. Toho srnčete by mi bylo líto. A tak děkuju za přípis, ráda vás viděla. 

Ráda jsem se zastavila u tvé básně /zaříkávání/ i fotografií. Silné jako u tebe vždy...

umíral jsi tolikrát co já podávala vlnám přes splav brýle

Když po bouřce šerosvit. Les v obrazovém rámu obory. Jako by zmáčené slunce lapalo po dechu a jen odraz z jeho únavy. Pekla raději ne. Ten výron jeho žluči, bych přenechal sopkám a les v zelených ramen  kamizolek.

Nuže máš Svatko, dobrou trefu a zoom v oku. Teď ještě v zpovědnici, tiše zpovídat mech...

Tak ráda jsem se zase prošla tvým textem i obrázky ..... po bouřce se vzduch vyčistí, vše trochu ožije i prasata s malými ....

Třeba jednou... :)

úža! takovejch pyžámek :) ... a jednou, až budou velký, tak nám zrejou celej pozemek a já si budu myslet něco o prasatech:) divokejch! dííík za dokumentaci, že tě bouřka neodnesla

Směju se tu, zrovna jedna řádí za okny. 

pro lawenderr a Radovan...

Přidala i divočáky, děkuju.

Je tam toho víc, les je les...  :)

to jsem i přes proslulou slepotu, poznal

po bouřce... :o)

vede mě to k úvahám, luštění a vlastním interpretacím

tuhletu činnost (luštění) nedělám rád, mám raději věci jasnější, ale tady mi to nevadí

:) je to jak kolorované  - akrasavec by mi úplně ušel :) máš dobré oko a šťastnou ruku k zachycení. Vždycky jsou to jen okamžiky ...

Pro Ellisee, Alenakar, lawenderr

Posílám fotku, po bouřce má obloha vždycky zvláštní barvu, stmívalo se a svítilo slunce, někdy mi připomíná peklo. Ten můj krasavec mi jde naproti, za chvilku si mě všimne, zrychlí krok...a přijde horda selat s doprovodem...  :)

Děkuji za zastavení.

https://img32.rajce.idnes.cz/d3202/16/16812/16812723_c1578974847400abc11d5995f7502ff2/images/oblohaz.jpg?ver=0

bez bolavých chvil by nemohly být ty radostné tak dobře vidět :) - já vím, klišé ale, jediným řešením je nechtít nic :D a to nikdo nechce ... tak proto. Proto tě ráda čtu

Bouřky mi nahánějí strach... Prožila jsem už několik bleskových povodní a stálo to za to. Ale člověk dnes nemůže být každý třetí den ve střehu a napjatý jako struna. Časem otupí a bere všechno s jakýmsi unaveným nadhledem a říká si : děj se vůle páně...  Tip.

proklínání málokdy funguje, to mám vyzkoušený ... ani to další

ale uleví se trochu, to zase jo