William Blake: Tygr

Odpoutaný,

provokuje ale diskusi skutečně Blake? Neprovokujeme je spíše ty a já? Diskutovat by se dalo spíš o mé Zahradě lásky než o Tygrovi. Třeba by se dalo diskutovat o tom, jestli by dnes ještě mohl fungovat "lidový disident" Blake tak jako někdy v šedesátých letech dvacátého století, kdy byla společnost generačně rozdělená. Dnes společnost generačně rozdělená není, žádný vzdor mladých nikde nevidím. Vidím jen módní komerční bubliny, do kterých se každý zařadí v souvislosti se svým věkem a vzděláním.

...A že by bylo proti čemu bojovat! Imperialismus Západu i Východu si dnes nasazuje masky humanismu, ale ve své podstatě je stejně "žravý" a arogantní jako byl za Blakea. 

Alegno,

děkuji. Je to dost známá báseň, mohla ses s ní už setkat. Mně ale k Blakeovi přitáhl teprve Kamamura. Nikdy dřív jsem se jím nezabývala.

Prómo,

tři další W.B. básničky budou už bez předskokana. Ráda bych předložila čtenářům tak 4 až 5 W.B. básní, o kterých si myslím, že by mohly zaujmout. Nechceš předložit ke čtení překlad něčeho od W.B., co zaujalo tebe?

vesuvanko,

díky. Jsem ráda, že se líbilo.

artefakte,

já ale chci být popvou básnířkou a tudíž tvořit pro davy. Vždy jsem se tu snažila prezentovat hlavně úspěšné básníky. Blakea si vybral kolega "Překladatel" (viz jeho Jedovatý strom) a já jsem se k němu jen přidala. Mně se na Blakeovi totiž líbí hlavně jeho dickensovský soucit s dětmi, zvířaty a chudáky všeho druhu.

Loki,

proč máš rád Blakea a co tě na něm vlastně tak zaujalo?  Nějak mi k tobě nesedí. Tvůj zájem o něj si vysvětluji estetickou hodnotou originálů v angličtině.(Před chvílí jsem si se zájměm poslechla skvělou recitaci Tygra doprovázenou hudbou Tomáše Říhy...)  Dost pochybuji, že by ses pokoušel porozumět mystice Blakeových jurodivých "knih". A k čemu by ti to taky bylo?

Možná tě zaujal W.B. jako filmová postava. Jenže - to může být velmi zavádějící. Zajímám se o Shakespeare a taky se mi moc líbil film Zamilovaný Shakespeare. Byla to ovšem čirá fikce, která neměla s realitou nic společného.

Já jsem si Blakea k "překládání" nevybrala. To jistý nick "Překladatel". Já jsem jen přemýšlela, co by snad mohlo být čtenářům dnes ještě blízké. Jestli jsem se "trefila", to ukáže čas. Blake jakožto fenomén je mi velmi vzdálený. Já bych chtela umět psát jako Cvetajevová nebo Alexandr Blok. To je pro mě ideál. A když už bych si měla vybrat, překládala bych mnohem raději Jezerní básníky než Blakea.

Phil,

Tygr je už docela bláznivá mysticko- symbolická báseň a raději tady ani nebudu rozebírat, co vlastně znamená. Mně se spíš líbí Blakeovy "lidové písničky".

Loki,

jen těžko můžeš brát Blakeovo dílo jako jednotný a organicky propojený celek. Písničky nevinnosti a Písničky zkušenosti jsou něco docela jiného než Kniha Thel, Vidění dcer Albionu, Kniha Urizenova, Kniha Losova atd.

Jednoduché "písničky" vzniklé jako texty na lidové nápěvy a založené na soucitu jsou mi blízké. Pseudomystické bláboly ani nebudu číst.

Jene,

vždy mi byl blízký nejen romantismus, ale hlavně voják (husar) Lermontov, svou odvahou a přístupem k životu. Nebylo pro mě těžké vžít se do něj. U Blakea bych si musela hledat jen jednotlivé básně, s kterými bych se možná mohla ztotožnit.

Smekám.

Nevím proč, ale jako bych už četla.

Krásná báseň, TIP

Opravdu krásné čtení, 

Loki,

to, že v originále tato báseň asi zní jako zaklínadlo, jsem pochopila hned po letmém přečtení původní anglické verze. Pak mne v tom utvrdila informace, že W.B. své básně zpíval.  Vzpomněla jsem si při tom na Phila Collinse, který řekl o textech na albu Face Volue: když jsem ta slova psal, zajímalo mě jenom, jak to zní ve spojení s hudbou. O tom, co to vlastně znamená, jsem přemýšlel až potom.

Loki,

oba jsme tak trochu "osvětoví pracovníci".

Já vůbec nepochybuji o tom, že od dvacátých let dvacáteho století má W.B. na kulturu v anglicky mluvících zemích velký vliv. Filmy, které doporučuješ mohou být velmi zajímavé a kvalitní. Já už jsem kdysi dávno zaznamenala, že Blake byl inspirací i pro beatniky.

Jeho básně jsou často tak neurčité a rozostřené - a při tom imaginativně působivé, že mohou ovlivnit řadu lidí, kteří jinak vůbec neznají Blakeův myšlenkový systém.  Moderní umění se vskutku ztožňuje s W.B. názorem, že podstatou umění je imaginace, démon Los spojený s živlem země.

Leno,

Blake byl částečně obeznámen s řeckou filozofií. Ačkoli byl jen "prostý řemeslník" - kovorytec, bylo mu povoleno navštěvovat vysokoškolské přednášky o Platńovi. Jeho problém ale byl v tom, že jako samouk měl velmi útržkovité vědomosti. Za básní Tygr tuším kusé znalosti Herakleita a jeho učení o ohni jakožto vládci všecho. W.B. tygr je jaksi ohnivý, což je ovšem v naprostém rozporu se skutečnou mystikou. Rozum (W.B. démon Urizen) souvisí s elementem vzduch a je chladný. Blakeova "mystika" je neuvěřitelný chaos z různých blábolů a nepochopených filozofických tezí. 

Loki,

já nevím, jestli právě Blake je tím správným prubířským kamenem pro překladatele.   Když přeložím Lermontova, pak si za obsahem stojím, protože vím, že mu rozumím a formální chyby jsem ochotná připustit. Když bych ale chtěla přeložit Tygra tak, jak si myslím, že by to mělo "autenticky" vypadat, neumím si představit, že by se dala sladit forma s obsahem a možná bych ani nechtěla takovou báseň psát.  Blake je totiž na druhé straně barikády. Já miluju jeho současníky, anglické romantiky, které on nesnášel, nenávidím francouzskou revoluci, kterou on byl fascinován, protože jsem konzervativní monarchistka a náboženství i církev minimálně toleruji. Rozhodně bych je nechtěla nahradit systémem nějakých pseudomystických blouznivců jako byl Blake.  ...Kdyby šlo jen o to, že se stavěl proti zkostnatělým autoritám, to bych brala. On ale chtěl nahradit stávající systém jiným systémem, což mi příliš zavání třeba komunismem. (Konečně už víme, jak "správně" řídit společnost...)

Jene,

v zásadě máš asi pravdu, že se vázané verše překládají obtížněji než volné verše. Je to ale rozdílné případ od případu. Pokud překládáme báseň v poměrně příbuzném jazyce, třeba v ruštině, může to někdy jít docela hladce. Překládala jsem hlavně Lermontova, většinu jsem toho sice smazala, ale něco ještě zůstalo na nicku Musaši. Můžeš se třeba podívat na báseň Plachta ze 17.3. 21. Myslím, že překlad má k originálu formou i náladou velmi blízko.

Na nicku Alenakar jsem se zabývala spíš Baudelairem. Tam ale nešlo o překlady ale o snahu přiblížit se baudelairovské formě (= alexandrínový sonet) jako takové. 

Aleno „splést změť cest“ se mi líbilo hodně moc - sice trošku jazykolam, je však okouzlující :0). S tím ostatním bych asi souhlasila s Litartsem - nejhezčí sloky jsou ty se souměrností a řetězy. A slovo řeřavé nemám ráda, to je však jen můj osobní pocit.

Tu báseň beru jako tvou, ať už tě ispirovalo cokoliv. :0)

Litartsi,

taky jsem tak trošku znala Blakea jen jako grafika a malíře. (Civilním povoláním byl kovorytec, ale nebylo to tak výdělečné povolání, jak by se mohlo zdát vzhledem k tomu, že v době, kdy ještě neexistovala fotografie, se vše reprodukovalo rytinami...) Kdybych na to někdy v budoucnu měla čas, ráda bych si pár jeho básní poslechla ve zvukové podobě. On je totiž zpíval, takže to vlastně byly písňové texty. Melodie si ale nezaznamenával, takže zmizely v propasti času.

Ano - můj překlad má spostu chyb a vše, na co mě upozorňuješ, je opravdu chyba. Kdybych si myslela, že to má smysl,asi bych se pokusila o další, lepší verzi. Nevím ale zatím, jestli "můj" Blake dokáže lidi zaujmout. 

W.B. jsem znal trošku jen jako malíře. Ve Vašem překladu básně mi nejlépe zní 1., 4. a poslední sloka. Na ostatních bych ještě zapracoval. Např. spojení: "Žár řeřavých..." má těžkopádnou výslovnost; hůře se vysloví také: "může v džungli splést změť cest"; přechod z 3. sloky: "Smrt a s ní" do 4. sloky: "řetěz příčin" je rozdělením příliš nesouvislý, těžkopádně zní i verš: "Jako pláč déšť z tmy se lil". 

Leno,

je to jen něco jako ozvěna Blakeovy básně. Ale je to něco jako hra na tichou poštu a ber to tak, že já asi dost špatně slyším, co mi spolužák v lavici šeptá do ucha.

Jene,

ta báseň v původním Blakeově pojetí ale není tím, čím se být zdá. Je to složitá hra mystických symbolů, přičemž Tygr je ve skutečnosti "hněv srdce", jehož stvořitelem je démon Urizen - "čistý rozum"(snad řecký Logos), Les je místo bloudění a ztráty světla, symbol dogmatismu a Beránek je snad symbol nevinnosti přejatý z křesťanství(= "beránek boží").

Nevím ale, jak tento symbolismus vtělit do překladu básně.

Goro,

nejprve jsem se pokusila o jakousi ozvěnu Blakeovy básně a až potom jsem se začala zabývat jeho mystikou. Taky jsem se dívala před chvíli na internetu na různé překlady téhle básně, která je populární díky americkému seriálu Mentalista a zjistila jsem, že českých překladů je poměrně hodně, že dokonce i někteří čeští hudebníci báseň zhudebnili. Neměla jsem čas studovat ty překlady do tetailu, ale nabyla jsem dojmu, že vlastně všichni překládáme tuto Blakeovu báseň jako každou jinou, tedy bez znalosti jeho subjektivní pseudomystiky. Ve skutečnosti je to totiž symbolisticko - mystický konstrukt, který říká něco jiného, než se zdá. Blake byl zarytý nepřítel církve, revolucionář(obdivoval velkou francouzskou revoluci...) a obrazoborec a místo stávajících myšlenkových systémů se pokoušel nastolit svůj vlastní systém. "Lid"ale rozhodně nijak neovlivnil. Začal ale ovlivňovat některé umělce, a to zhruba až od dvacátých let dvacátého století. Nejsem si však jistá, co na něm ti umělci obdivovali. Spíše asi excentrický vyšinutý surrealismus než (pseudo)mystický duchovní systém, o který mu v první řadě šlo.

Alono, to je nádherné! Až z toho mám tygří vlastně husí kůži! :0)

Skvělá báseň... díky za připomenutí ve tvé verzi, Aleno.