O vodníku Čeřílkovi, skřítku Ostřičkovi a víle Jasance: Vosy, Ondra a pulci - část první

bixley, děkuju za tvoje slova, jsem ráda, že se ti moje pojetí pohádky líbí

Líbí se mi, že víla nejen zachránila holčičku, ale i ty vosy, odnesla je na jiné místo... :-)

Moc hezké pohádky, dobře vymyšlené postavičky.

Dobrý postřech Andreino, závoj naštěstí schne rychle, takže nic a opět naštěstí v Česku je prostovlasost již běžná, díky za čtení

Každá pohádka je pro mne vždy pohlazením a Tobě se povedla. Vím, že skončí dobře. 

Ještě než pomažu na pokračování, zamyslela jsem se nad jedním postřehem - Co má víla na sobě, když odloží závoj? Pokud nic, je to moje krevní skupina, jen pozor, do jaké země je děj zasazený.

fialko, díky za čtení i projevenou zvědavost :)

Aru, souhlasím, že země nic nebrat a děkuju za trpělivé čtení 

Opět moc hezká pohádka, jak asi skončí?

sbírání klacků, jakož i dotýkání se čehokoli na zemi by mělo být zakázáno už jen kvůli tetanusu :D

pěkná pohádka ;)

Phil, přesně, vztahy jsou složitý mechanismus a zvířata narozdíl od některých lidí hodně vycítí, věřím, že jim rozumíš, neměla bych tvou odvahu 

Zkouším to. Zvířata vycítí strach. I hmyz. Když píchne jedna včela, tak ostatní taky. Pořád pozoruju, Jindra v obleku a já bez. Možná na to jednou dojedu, ale nedá mi to. Chodím tak i k býkům. Kromě mojí Frýdy, která mi v amoku prokousla ruku, se mi nikdy nic nestalo. Vůdce smečky jsem stejně já. Vztahy jsou složitý mechanismus, řekla bych. 

Phil, přiznávám, že sršeň ve mně nebudí moc důvěry, máš můj obdiv. Díky za čtení, těší mě 

Evženie, taky mám ráda dobré konce, díky 

Připomnělo mi to, jak kdysi dcera jako malá tak dlouho rýpala do vos, až se dočkala... přiletěla s řevem domů a dostala ještě přidáno.  Hýčkám si pod pergolou sršně sanotáře. Zatím vypozorovala , že se vrací domů kolem čtvrt na deset a bývá značně nerudný... ráda čeťla. 

Mám ráda tvoje pohádky, protože to dobře dopadne.

Black. to mě těší, jsem zvědavá, jestli se jim bude líbít a díky 

F.M.R.C., díky za čtení i zanechaná slova

ukládám si pro vnučky......:-))))) děkuji

To, co pociťuji při čtení, zaznělo už výše : dovol abych tedy namísto originality pouze zpapouškoval : moc milá pohádka. Ano, milá.

Skvěle : je to Tvoje pohádka...

Štírko, díky za tvůj pohled. Dala jsem první větu do původní podoby, kterou měla před vložením na Písmák.

Tvoje slova mě těší, díky Diano

 Na hrázi rybníka, na prvním stromě, když se přijde od vesnice, se rozhodly vosy stavět hnízdo. Víle Jasance patřil vedlejší strom - samozřejmě jasan.

... (a takto by se dalo měnit a přitom zachovat příběh - ten je přeci to hlavní - a na jeho vyznění záleží...

a když: vílím... by asi mělo být víliným ...?)

pěkné, milé :-)

Goro, díky za postřehy. Jojo, víceúčelový závoj, nikdy nevíš kdy se co hodi :)

Al, snad nevadí - vracela jsem se třikrát k - jasanu víly -  když už, tak bych dala např. s vílím jasanem.

Někde ke konci pak bylo víckrát dovysvětlování pomocí - aby.

Docela napínavý díl. Hlavně že s dobrým koncem... vida, k čemu se hodí závoj víly:-).

Kočkodánku a nechceš být mým prapravnoučkem? Budu ti číst sametovým hlasem :)

Pro děti není nikdy ničeho dost, snad bude nějaké rádo číst a kdyby tohle, tak to by se mi splnil sen :), díky Štírko

Lído, je docela škoda, že nejsem tvým prapravnoučkem. Kdybys mi tohle vypravovala v postýlce, určitě bych nebrblal: „Prosím tě, babi, nech už toho, jak mám při takové slátanině usnout...“ ;-)

Příběhů pro děti nebude nikdy dost – a tenhle se ti opět povedl

Věřím, že to ještě odčiní :), děkuju Jamardi

Klukovi mohlo jít za určitých okolností také o život.  A je dobře, že mohl udělat i něco užitečného. Pěkný příběh.

Markel, dievča a Nami, děkuji za přečtění a milá slova, těší mě, že se líbí a přeju hezký večer a dobrou noc.

Moc hezké.

krásne pokračovanie ...***

moc milá pohádka :-)) *